Kontroverzní politik je oblíbený mezi chudými Íránci, i když jinak zůstává polarizační figurou i mezi zastánci tvrdé linie.
Bývalý íránský prezident a zastánce tvrdé linie Mahmúd Ahmadínežád ve středu zaregistroval svou prezidentskou kandidaturu, napsala agentura Associated Press. Kandidatura naznačuje, že by se bývalý prezident a populista Ahmedínežád mohl vrátit na nejvyšší civilní post v zemi v době, kdy panuje značná nejistota kolem obnovení jaderné dohody (JCPOA) s Íránem.
Minulý pokus o návrat do prezidentského úřadu v roce 2017 se nedočkal podpory nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který varoval, že ohnivý politik bude polarizovat situaci v zemi a poškodí ji.
Tentokrát ale Chameneí přímo nezpochybnil kandidaturu Ahmedínežáda na post prezidenta v nadcházejících prezidentských volbách 18. června. O Ahmedínežádově kandidatuře i o dalších prezidentských kandidátech by měla rozhodnout Rada dohlížitelů, nad kterou pak ajatolláh Chameneí dohlíží.
Kandidatura kontroverzního politika by mohla pomoci oživit zájem o volby, z nichž Íránci nejeví v kontextu pandemie a ekonomických sankcí velké nadšení.
Ahmadínežád vykonával dvě čtyřletá období v letech 2005 až 2013. Podle íránských zákonů se stal po čtyřech letech mimo úřad způsobilým znovu kandidovat. Nicméně politik polarizuje i zastánce tvrdé linie. Jeho sporné znovuzvolení v roce 2009 vyvolalo mohutné protesty „Zeleného hnutí“ a rozsáhlý bezpečnostní zásah, při němž byly zadrženy tisíce lidí a zabity desítky lidí.
Jako prezident Ahmadínežád například zpochybňoval holocaust, trval na tom, že Írán nemá homosexuální ani lesbické občany, a naznačoval, že by Írán mohl sestrojit jadernou zbraň, pokud se tak rozhodne.
Politik je ale oblíbený mezi chudými lidmi, protože staví na populismu a podporoval programy pro budování domovů. V posledních letech o sobě politik nechává slyšet prostřednictvím sociálních sítí.
Registrace kandidátů na prezidenta země začala v úterý. Vedle Ahmadínežáda byl registrován také jeho bývalý ministr průmyslu a generál Revoluční gardy Rostam Ghasemí. Zastánci tvrdé linie stále častěji volají po tom, aby včele Íránu byl generál, který by se uměl vypořádat s problémy země.
V íránské politice jsou prezidentští kandidáti na politickém spektru, které obecně zahrnuje zastánce tvrdé linie, kteří chtějí rozšířit íránský jaderný program a konfrontovat svět, dále umírněnce, kteří se drží statu quo, a potom reformisty, kteří chtějí změnit teokracii zevnitř.
Mezi reformisty se zatím neobjevil žádný prezidentský kandidát. Spekulovalo se o ministrovi zahraničí Mohammadu Zarífovi. Zdá se ale, že Zaríf kandidovat nebude, jak naznačil jeden z jeho posledních vzkazů na Instagramu.