Vytvoření seznamu „nepřátel státu“ nařídil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Kabinet také stanovil, kolik ruských zaměstnanců mohou uvedené země zaměstnat.
Česko tak v rámci své diplomatické mise bude smět najmout ne více než devatenáct pracovníků z řad obyvatel Ruska, ani jednoho nebudou smět mít Spojené státy. Moskva ale může vydat úplný zákaz najímání ruských občanů k práci na místních velvyslanectvích a konzulátech. Tím by se výrazně zkomplikovala činnost diplomatických zastoupení.
Na bodu mrazu se česko-ruské vztahy ocitly v souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Kvůli zjištění českých úřadů, že za útokem stojí ruští tajní agenti, vypukla diplomatická roztržka mezi oběma zeměmi.
Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky diplomatů a dalších zaměstnanců svých ambasád. Moskva obvinila Prahu, že jednala na popud Washingtonu.
Silné napětí panuje také mezi Ruskem a USA. Spojené státy v dubnu vyhostily deset diplomatů pracujících na ruském velvyslanectví ve Washingtonu v reakci na údajné ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Proti Rusku také zavedly nové sankce.
O blacklistu už před časem informovala ruská televize Rossija 1. Přišla se dvěma variantami seznamu. V obou bylo Česko společně s USA, Polskem, třemi pobaltskými státy, Velkou Británií a Ukrajinou. V první verzi ještě umístila Gruzii, pak místo ní Kanadu a Austrálii.
Fotogalerie |
