Kryptosvět se změní v prodlouženou ruku státní moci, varuje Kozub

Svou advokátní praxi Kozub postavil právě na široké problematice kryptoměn a blockchainových technologií obecně. Spulu s kolegou Pavlem Urbaczkou se této oblasti začal věnovat už před čtyřmi lety, kdy společně založili advokátní kancelář Blockchain Legal. Prostě proto, že po takto úzce specializovaných službách cítili poptávku.

Radim Kozub

Daniel Hamerník

Narodil se v 1987, je spoluzakladatelem advokátní kanceláře Blockchain Legal. Od jejího založení pracuje na praktickém uplatnění kryptoměn a jiných blockchainových aplikací. Současně je spoluzakladatelem Parallel Garden, projektu zaměřeného na rozvoj potravinové soběstačnosti a nezávislého zemědělství, například za využití hydroponických systémů. Je ženatý a má kočku.

Vedle právních aspektů těžby kryptoměn, nakládání s nimi či investicemi do tohoto vysoce volatilního světa poradí i s ryze praktickými problémy, které se ke kryptoměnám vážou. Takovým může být dědické řízení, u něhož například nestačí jen technicky zajistit přístup k peněžence s virtuální měnou.

„Bez toho se může stát, že ‚zdědíte‘ přístup k peněžence s deseti bitcoiny, ale zároveň budete chodit notáři nebo státním orgánům periodicky vysvětlovat, za co jste si koupili nové auto,“ říká Kozub v rozhovoru pro tištěný magazín Finmag. A varuje před přílišnou regulací odvětví.

Popularita bitcoinu přišla až s rekordy na konci roku 2017. Advokátní kancelář Blockchain Legal vznikla ale už na jeho začátku. Proč jste kancelář s tak specifickým, až obskurním zaměřením zakládali?

Bitcoin nás fascinoval už jako koncipienty, zajímáme se o něj zhruba od roku 2014. To nás dovedlo do Paralelní Polis, kolem které se koncentrovali lidi, kteří v oblasti kryptoměn už vyvíjeli ekonomickou činnost. Tam se potvrdil náš předpoklad, že po právních službách specializovaných na kryptoměny existuje poptávka. Založení advokátní kanceláře byl přirozený krok.

Daniel Hamerník

Daniel Hamerník

Chci víc fotek

Neříkaly vám maminky, že máte jít dělat „opravdové“ advokáty?

Pořád je to advokátní kancelář. Navíc jsme už měli několik klientů jistých, nezačínali jsme úplně od nuly. A dál se všechno rozvíjelo dobře, takže maminky byly vlastně vždycky spokojené.

Mnoho startupů neuspěje. I to má ovšem pozitivní význam – neúspěch je zdroj informací, kudy cesta nevede.

Kultivovalo se kryptoměnové odvětví časem, nebo spíš zdivočelo?

Podle mého názoru je zdravé, s pochybnými či podvodnými projekty se příliš nesetkáváme. Je ale plné startupů a mnoho startupů zkrátka neuspěje. I to má ovšem pozitivní význam – neúspěch je zdroj informací, kudy cesta nevede.

Jak se od roku 2017 proměnil přístup regulátorů?

Nyní jsou jednotlivé země Evropské unie v regulaci kryptoměn do značné míry suverénní a jejich regulace odpovídá lokální regulatorní kultuře. V Česku se regulátor nesnaží do vznikajícího odvětví nadměrně zasahovat – dohlíží na dodržování opatření proti praní špinavých peněz, na nabídky tokenů s povahou investičního nástroje a to je v podstatě všechno. V mezinárodním srovnání jsme vhodná jurisdikce k rozjezdu firmy se zaměřením na kryptoměny – a koneckonců jedny z nejvýznamnějších světových firem právě tady vznikly, například General Bytes nebo Satoshi Labs.

V takovém Německu je přístup regulátora mnohem přísnější. Německá kultura je taková, že kde je potenciální riziko, musí být i jasně stanovená pravidla. Třeba provoz bitcoinových automatů je v Německu striktně omezený, zatímco u nás je dnes nalezneme snad v každém obchodním centru.

Tato éra ale pomalu končí a přichází éra jednotné regulace v rámci Evropské unie.

A jak bude vypadat regulace kryptoměn v celoevropské éře? Čeká nás omezování suverénní držby kryptoměn?

Do tří až pěti let vstoupí v účinnost nová sada předpisů Digital Finance Package. Přinese zejména regulace poskytovatelů služeb a vydavatelů kryptoměn. Pravděpodobně se ale nebudou týkat autonomních softwarových nástrojů, takových, při kterých kryptoměny nedrží žádná třetí strana.

V oblasti kryptoměn bude mimo jiné zavedeno licenční řízení. To může samozřejmě znamenat vývoj směrem k omezování suverénní držby bitcoinu a kryptoaktiv. Jakmile provozovatel služby potřebuje získat a udržet licenci, začne se chovat opatrněji, aby regulátora zbytečně nedráždil, například značně omezí výběry kryptoaktiv do vlastních peněženek. Tak se ze soukromých subjektů fakticky stávají „prodloužené ruce“ státní moci – příklad za všechny jsou banky.

Z finanční regulace se stal nástroj bobtnající finanční kontroly a špehování, který rozšiřuje výkon státní moci na soukromé subjekty.

Bohužel koncepty jako finanční suverenita nebo právo na soukromí finančních transakcí se v dnešním regulatorním paradigmatu nevnímají jako pozitivní hodnoty. A vidí to tak i nemalá část veřejnosti.

Jak by měla vypadat regulace odvětví podle vás?

Měla by nastavovat nejzazší mantinely největším rizikům, zamezovat vyloženě kriminálním transakcím a podvodům. Problém finanční regulace je ale jinde – stal se z ní nástroj bobtnající finanční kontroly a špehování, který rozšiřuje výkon státní moci na soukromé subjekty. Skutečný cílový stav takového přístupu je prostředí všudypřítomného dohledu.

Bitcoin a zahrádka bez hlíny

Daniel Hamerník

Kromě paragrafů pěstuje Radim Kozub rostliny. Také tak trochu mimo systém – bez hlíny, v živném roztoku. Projekt Parallel Garden navazuje na projekt využití tepla, které vzniká při těžbě kryptoměn – jednou z možností je právě vyhřívání hydroponického skleníku. Postupy a návody paralelní zahradníci v souladu s principy open source zveřejňují, aby si podobný systém mohl postavit – a zvýšit svou potravinovou soběstačnost – každý. Návod na model visuté hydroponické zahrádky Semiramis najdou zájemci na adrese cutt.ly/semiramis, další info získají přes facebookovou skupinu Postav vertikální hydroponii.

Praktickým projevem je v Česku přístup bank ke kryptoměnovým burzám a směnárnám. Jejich provozovatelé žijí v neustálé nejistotě, kdy jim banka bez udání důvodu zavře účet, s prostým odvoláním na smluvní volnost. Když se začnou snažit o nastavení určitých pravidel spolupráce, banka lakonicky odkáže na „zvýšené riziko praní špinavých peněz v jejich odvětví“. Regulátor ale odmítá, že by k takovému postupu dával jakékoliv instrukce a u žádného úřadu se nedočkáte zastání. Přitom jste ale stále podnikatel, pro kterého je bankovní účet životně důležitý.

Dá se předejít dystopickému stavu, kdy budeme mít problém držet bitcoin u sebe?

Máme okolo pěti let na to, abychom etablovali svět kryptoměn ve svobodné podobě.

Otázka je, jaké řešení zvolit a jak může koexistovat s regulací. Pro mě je velkým vodítkem strategie paralelní polis – jak ji kdysi ve stejnojmenné eseji vymezil Václav Benda. Paralelní přístup stojí na tom, že není protistátní, ale ani se státem nespolupracuje a nic od něj nevyžaduje.

Zaprvé, vyžaduje to technologickou robustnost. Takovou má například od základu anonymní kryptoměna Monero – ať už bude regulace jakákoli, anonymita na úrovni protokolu bude prostým faktem.

Pokud alespoň 25 procent bitcoinů bude drženo suverénně, pak bude existovat dostatečný tlak „odspodu“ na to, aby možnost suverénní držby přežila.

Zadruhé, potřebujeme kvalitně fungující forum shopping – tedy možnost zvolit si jurisdikci pro společnosti rozvíjející nebo provozující technologické nástroje. Tokeny budou své prospekty vydávat spíš na Maltě, burzy budou mít sídlo v liberálnějším americkém státě a podobně. A pokud se bude svět rozvíjet tímto způsobem, jednotlivé státy budou mít důvod vytvářet příznivější podmínky pro umístění sídel takových projektů.

Odhadem si myslím, že pokud alespoň 25 procent bitcoinů bude drženo suverénně (a zbytek institucemi typu fondy, burzy, fintechy jako Revolut nebo PayPal), pak bude existovat dostatečný tlak „odspodu“ na to, aby možnost suverénní držby přežila.

Zastavme se ještě na chvilku u paralelního přístupu. Do jaké míry ho jde aplikovat v právu? Nemusí se snad právník pohybovat v úzkých mantinelech, které vymezuje stát?

Paralelní cesta je v každém odvětví jiná. V kryptoměnách jde po paralelní cestě v současnosti většina non-custodial řešení, protože rozvíjejí kryptoměny jako paralelní finanční systém. V etablovanějších, z podstaty regulovanějších oborech, jako je právo, se paralelní cesta obvykle vyznačuje progresivním přístupem k problematice. Tak například projevem „paralelního přístupu“ bude poskytování komplexnější služby s důrazem na praktickou funkčnost. U obvyklého kryptoměnového startupu musím dostát právním předpisům v zemi sídla mé společnosti, ale zároveň pamatovat na to, že služba bude pravděpodobně fungovat na globální úrovni, a do toho navíc pracovat s průmětem prvků, jako jsou bezpečnostně citlivé kryptografické klíče.

Typický příklad je burza. U burzy je v praxi nejdůležitější bezpečnost, funkčnost a reputace, teprve potom následují právní rizika. Hrozba soudního sporu s uživatelem je oproti hackerskému útoku nebo špatné twitterové pověsti marginální.

Daniel Hamerník

Daniel Hamerník

Chci víc fotek

V roce 2019 jste v Blockchain Legal vydali knihu Hodl za života i po něm, kde jste se zabývali problematikou dědění kryptoměn. Starají se už držitelé kryptoměn o to, jak v případě jejich smrti dojde k převodu majetku?

Lidé na posmrtný osud svého majetku často nemyslí a nejedná se jen o držitele kryptoměn – lidé zkrátka nechtějí myslet na smrt. V naší zemi je tento přístup ještě umocněn desítkami let stavu, kdy většina společnosti měla majetek jen v omezené hodnotě a jeho přechod po smrti většinou dostatečně zabezpečila zákonná úprava.

U dědění kryptoměn nestačí zajistit jen prostý technický přístup k peněžence, ale i právní stránku věci. Bez toho se může stát, že „zdědíte“ přístup k peněžence s deseti bitcoiny, ale zároveň budete chodit notáři nebo státním orgánům periodicky vysvětlovat, za co jste si koupili nové auto.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag