Líbání komunistických pohlavárů je podle historiků zřejmě převzato z církve. Odzvonilo mu s pádem SSSR

Mělo to být údajně vyjádření skutečné soudržnosti a upřímnosti - bez soudružského polibku se před listopadem 1989 neobešly především uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými funkcionáři. A mnohdy to byl polibek přímo na ústa, jak dokládají četné fotografie. Mezi lidmi se pro ně vžily termíny jako „trojitý Brežněv“ či „dvojitý Chruščov“ - podle nejvyšších představitelů Sovětského svazu. Teď už se komunisti takto nelíbají.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

leonid_brezhnev_eric_210514-231636_ada.jpg

Před pádem železné opony soudružské polibky běžně plnily stránky novin | Zdroj: Twitter German Embassy

Poslanec a bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček Radiožurnálu řekl, že pokud byl v politice, s nikým mužského pohlaví se neobjímal.  

„Když jsem se setkal s Fidelem Castrem, taky jsme se neobjímali. Dokonce jsem měl možnost se setkat i s Gorbačovem, s ním jsem se taky neobjímal.“ 

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se komunisté líbali? Poslechněte si příspěvek Ľubomíra Smatany

Grebeníček do vysoké politiky vstoupil až po roce 1989. Před pádem železné opony ale soudružské polibky běžně plnily stránky novin. 

Petr Roubal z Ústavu soudobých dějin hledá příčiny v předrevolučním Rusku.

„V období dělnického hnutí se představitelé různých zemí setkávali za často velmi dramatických okolností, to znamená, že to bylo nelegální a nebezpečné. Když se potom konečně setkali někde v Moskvě, měli velkou radost a tohle vřelé objetí bylo v tom úzkém kruhu profesionálních revolucionářů vlastně pochopitelné,“ přibližuje pro Radiožurnál.

Komunističtí revolucionáři zřejmě převzali zvyk z církve - už první křesťané se líbali na znamení míru.

Pozdrav přešel i do katolické mše, než byl později nahrazen podáním ruky. „Políbení míru přešlo i do běžné politické praxe těch mocenských raných středověkých elit jako pozdrav, ale hojně se užívalo i v rámci politických rituálů či ceremoniálů, zejména tedy v rámci rituálů smíření, kdy se stvrzoval uzavřený mír mezi dosavadními nepřáteli,“ vysvětluje Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Mediálně známý polibek

Zřejmě první mediálně zaznamenaný polibek mezi sovětským a československým vůdcem byl ten mezi Nikitou Chruščovem a Antonínem Novotným.

Bývalý důstojník Mareček půjde na 5,5 roku do vězení. Jde o nejpřísnější udělený trest členovi StB

Číst článek

„Je to zajímavé, protože ti dva se neměli úplně rádi,“ říká historik z Pedagogické fakulty Západočeské Univerzity Miroslav Breitfelder.

„Novotný jako příznivce Stalina se nedokázal zpočátku srovnat s nástupem Chruščova. Poté, co byl nahrazen Brežněvem, Novotný poslal dosti drzý telegram do Moskvy a podivoval se nad těmi změnami v Sovětském svazu, ale i s Brežněvem se poté dost vehementně líbal.“

Soudružským polibkům odzvonilo se zánikem Sovětského svazu. Na zbytcích Berlínské zdi ale zůstalo graffiti jako památka na ten zřejmě nejslavnější polibek francouzského typu, který proběhl mezi Leonidem Brežněvem a východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem v roce 1979.

Berlínská zeď | Foto: Vít Svoboda | Zdroj: Český rozhlas

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme