Na světových trzích se rodí nový fenomén. Jedná se o společnosti, které vyrábějí umělé maso. Daný sektor má za sebou přelomový rok, upozornil tento týden britský deník The Guardian. Podle nové studie by až osmdesáti procentům lidí ve Spojených státech a Velké Británii nevadilo v budoucnu místo běžného masa konzumovat jeho laboratorní náhražky.
„Až dosud jsme si nebyli jistí, zda je svět na umělé maso připravený. Teď už to víme,“ pochvaluje si Bruce Friedrich, ředitel mezinárodní neziskové organizace The Good Food Institute (GFI). Podle její pravidelné výroční zprávy firmy produkující umělé maso prolomily v roce 2020 hned několik rekordů. Počet společností se zvýšil o 43 procent na 76. Investice do nich pak meziročně narostly šestinásobně. Činily přes 300 milionů eur, téměř 7,7 miliardy korun.
Část zmiňovaných firem se loni dokonce přesunula z malých laboratoří do nových větších prostor, které jim umožní produkovat tuny kultivovaného masa ročně. Patří mezi ně například nizozemská společnost Mosa Meat, která před osmi lety vyvinula první laboratorně vyrobený hovězí burger v historii.
K úspěchům odvětví jistě lze zařadit i skutečnost, že Singapur v listopadu jako první země na světě oficiálně povolil na svém území prodej umělého kuřecího masa.
Podle studie zůstane kultivované maso dražší než to normální do začátku příští dekády. Už od roku 2025 by ovšem celosvětová spotřeba konvenčního masa měla začít klesat na úkor rostlinných a jiných alternativ. V roce 2040 pak budou laboratorní a rostlinné náhražky tvořit většinu globální masové produkce. V současné době je to pouze kolem třiceti procent.
Acacia Smithová z GFI nicméně varuje, že řada průlomů ve výrobě umělého masa se loni odehrála mimo Evropu a před jeho propagátory tudíž stále stojí spousta práce. „Vlády by měly investovat do výzkumu a učinit laboratorní maso široce dostupným a to i finančně,“ uvedla Smithová.
Výroba kultivovaného masa produkuje výrazně méně emisí než chov hospodářských zvířat. Má také daleko nižší nároky na spotřebu vody a představuje prakticky nulové riziko pro přenos nemocí. Vědci obecně považují omezení konzumace běžného masa v bohatých zemích za jeden z klíčových faktorů v boji proti probíhajícím klimatickým změnám.
Umělé maso se vyrábí pomocí kultivace zvířecích buněk. K jeho výrobě tudíž není nutné zvířata porážet. Zároveň dosahuje autentičtější chuti než náhražky masa vytvořené z rostlin. Firmy jsou již nyní schopné vyrobit laboratorní verzi ryb, humra, kuřecího, hovězího, koňského a dokonce i klokaního masa.
Mnozí investoři tudíž věří, že by kultivované maso v budoucnu mohlo ovládnout světové trhy a překonat výrobce rostlinných alternativ jako je třeba americká firma Beyond Meat. Budou to mít ovšem velmi těžké. Právě Beyond Meat se v poslední době daří navazovat spolupráci s nadnárodními řetězci rychlého občerstvení.
Letos v únoru se například dohodla na tříleté spolupráci se společností McDonald’s, pro kterou bude připravovat veganské a vegetariánské hamburgery. Nabízet převážně bezmasé produkty chce do roku 2030 také řetězec Burger King.
