Ďurdiaková si pro limit nedošla: Byla jsem jako buldozer, asi jsem přehnala trénink
Chtěla splnit limit pro účast na mistrovství světa v příštím roce, ale nevyšlo to. Chodkyně Tereza Ďurdiaková přijela do Poděbrad na mistrovství Evropy družstev unavená a nedokázala poladit formu na pětatřicetikilometrovou trať, aby limit pro Eugene splnila. Jistá účastnice olympijských her v Tokiu na dvacet kilometrů by chtěla příští rok splnit kritéria pro dvacítku i pětatřicítku, aby si před MS mohla vybrat.
Bývalá maratonkyně před prvním chodeckým závodem na 35 kilometrů potřebovala čas 2:54:00. "Před závodem jsem si byla jistá, že ho dám, pokud se nic zásadního nestane," uvedla. Od začátku se ale trápila a nakonec zaostala o víc než tři minuty. Podepsala se na ní únava. "Dost jsem trénovala. Mám pocit a i krevní testy ukázaly, že jsme to trochu s trenérem přehnali. To vyladění neproběhlo ideálně, potřebovala bych ještě dva týdny na odpočinek. Tréninků a všeho bylo moc," řekla svěřenkyně Iva Pitáka, která obsadila deváté místo.
Ve srovnání se soupeřkami má minimum chodeckých zkušeností. Ještě v roce 2019 byla vicemistryní republiky v běžeckém maratonu, loni to byla její premiérová chodecká sezona. Techniku zatím nemá tak vytříbenou a na delší trati to je znát ještě víc. "Je vidět, že nemám nachozených tolik kilometrů. V polovině trati jsem měla problém zkoordinovat nohy a ruce," uznala.
Trenér jí dával pokyny a u trati na kolonádě ji povzbuzovali i další, ale ona dnes na nic neměla náladu. "Dneska jsem byla takový buldozer, který nechtěl poslouchat vůbec nic a nikoho. Kromě písničky Tereza, které mi kousek zahráli, mi vadilo všechno," svěřila se.
Vzhledem k pětatřicetikilometrovému trápení, které prožila, jí výsledný čas dodal sebevědomí pro tento závod do příští sezony. "Myslím, že ten limit určitě zkusím a že je velká šance to dát," řekla. Zatím si ale nechce vybírat distanci pro světový šampionát. "Chtěla bych mít splněné oba limity a moci se rozhodnout. I podle toho, jak půjde příprava. Těch dvacet kilometrů je velmi krátkých a připravuje se na ně spíše přes rychlost. Na tu pětatřicítku je potřeba nachodit hodně kilometrů. Uvidím, jak se mi to podaří," přemítala.
Čeká ji čtrnáct dní odpočinkového režimu. "Dokonce odlétám na Mallorku, tam bych chtěla trénovat volněji. Pak už se vrhnu s veškerou intenzitou na přípravu na olympijské hry," řekla. Když se stala olympioničkou, život se jí změnil. "Uvědomila jsem si, že už nejsem amatérský sportovec, ale že jsem najednou vrcholový. Nestydím se za to, že si chci lehnout po obědě. To jsem se předtím styděla, přišlo mi to takové trapné. Teď se snažím dbát na všechno, co se okolo vrcholového sportu točí - regeneraci, strečink, kompenzační cvičení, práci s hlavou," dodala dvojnásobná česká šampionka.
