Dominik Kubalík o Chicagu nebo národním týmu. Jak vidí svou roli?
Foto: Twitter Hokejový nároďák
Naposledy zářil na šampionátu v roce 2019 na Slovensku. Na podzim pak vtrhl do NHL a v nejslavnější hokejové soutěži si udělal skvělé jméno. Teď se Dominik Kubalík do národního týmu po dvou letech vrací a na mistrovství světa v Rize by měl patřit mezi tahouny české reprezentace.
Jak se na vaše třetí mistrovství světa těšíte?
Moc. Je pravda, že jsem dlouho nereprezentoval a byl jsem v situaci, kdy jsem ani přes sezonu neměl tu možnost. Těším se moc a jsem hrozně rád, že jsem tady. Už se nemůžu dočkat, až půjdeme na led.
Sledoval jste v průběhu kempů, jak se mužstvo mění, nebo jste to vůbec neřešil?
Snažil jsem se soustředit na Chicago. Chtěli jsme udělat play off, to byl náš cíl. Bohužel se to nepovedlo. Když jsme se dostali mimo postupové pozice, tak se dá říct, že moje myšlenky už byly u reprezentace.
Jaká byla v Chicagu nálada, když se vám nepodařilo postoupit do play off?
Musím říct, že to nebylo úplně velké zklamání. Před začátkem sezony nás spousta lidí pasovala na jeden z nejhorších týmů, měli jsme hodně mladých hráčů a zranili se nám první dva centři. Věděli jsme, že první půlku sezony určitě hrát nebudou. Ale myslím, že jsme lidi překvapili a tři čtvrtě sezony jsme bojovali o play off. Jako každý tým jsme si prošli špatnými obdobími, kdy jsme z toho vypadli a už jsme se do toho nevrátili. Samozřejmě to mrzí, ale podle mě jsme jako tým udělali krok dopředu. V sestavě jsme měli snad deset nováčků.
Cítil jste na sobě s ohledem na minulý ročník větší tlak?
Určitě. Podle mě je to ale přirozené. Po povedené sezoně jsem věděl, že ode mě lidi v klubu budou očekávat něco podobného. Já jsem to očekával taky a chtěl jsem potvrdit, že to nebyla náhoda. Byl to můj hlavní cíl, abych se zase posunul jako hráč. Za sebe si myslím, že to nebylo vůbec špatné. Vždycky může být hůř i líp, nestěžuju si.
„Po povedené sezoně jsem věděl, že ode mě lidi v klubu budou očekávat něco podobného.“
Jak moc vyčerpávající byl zkrácený program NHL?
Musím říct, že to na mě trochu padlo. Během sezony jsme neměli skoro žádné volno, každý den jsme se testovali a museli jsme jezdit na zimák. Vyčistit hlavu si úplně nešlo, když se v tom člověk pohyboval každý den. Byl jsem rád, že jsem od posledního zápasu měl nějaký čas na to, abych se dal trochu dohromady. Zápasů bylo opravdu dost a já jsem byl rád, že jsem si mohl trochu odpočinout.
Zajímal jste se, kdo poletí z ostatních zámořských hráčů?
Nějaké informace jsem měl. Někteří kluci na tom byli podobně a věděl jsem, že mají zájem jet. Taky jsem některé zápasy sledoval v televizi, zajímal jsem se o to. Ale dokud nebylo jasné, že pojedu, tak to nebylo stoprocentní.
Jak probíhal váš návrat z Chicaga?
Letěli jsme ve středu a ve čtvrtek jsme byli v Praze. S časovým posunem to nebylo úplně jednoduché, trochu jsem s tím bojoval. Vždycky mám problém spíš zpátky než tam. Připojil jsem se ale hned, jak to šlo. Teď máme ještě čas se z toho dostat, potrénovat a připravit se na začátek turnaje.
Foto: nhl.cz
Z jedné bubliny jste se vlastně přesunul do druhé. Po psychické stránce to nemusí být jednoduché…
Myslím, že všichni, co jsme tady, to známe. Nikomu z nás to úplně nedělá problém, že jsme někde zavření. Už to beru jako maličkosti, musí to tak být. Osobně mi to nevadí.
Dva dny odpočinku na hotelu vám tedy vzhledem k náročné sezoně přijdou vhod?
Každý má možnost se nějak zabavit a zacvičit si. Každý zná své tělo. Já jsem si potřeboval odpočinout, ale teď už jsem na tom dobře. Budu se snažit něco udělat, abych se jenom neválel v posteli. Není to tak hrozné, je to tak nastavené a my to jako hráči neovlivníme. Pak už se musíme jen co nejlépe připravit.
„Budu se snažit hrát co nejlépe, abych pomohl týmu. Poperu se s tím, s tlakem už jsem se naučil pracovat.“
Co přechod na širší kluziště? Bude to pro vás po dvou letech v zámoří o něco těžší?
První trénink asi budu cítit, o tom se ani nemusíme bavit. Právě od toho ale tréninky jsou, abych si na to zvykl. Asi to bude trochu rozdíl, ale hrál jsem na něm celou dobu.
Vaši spoluhráči včera porazili Rusko a ovládli České hokejové hry. Může to být před mistrovstvím určité povzbuzení?
Já si myslím, že každý zápas je důležitý. Navíc když porazíte Rusáky, to je hrozně příjemné. Kluci podle mě celý turnaj odehráli výborně, posledním zápasem to akorát gradovalo. Šimon zachytal výborně, jako generálka to bylo dobré. Určitě panuje spokojenost.
Češi už jsou v Rize. Jak náročný byl přelet, na co se těší Kubalík?
Víte už, s kým byste si v Rize mohl zahrát v jedné formaci? Hlavní trenér Filip Pešán v souvislosti s vámi zmínil Jana Kováře a Jakuba Vránu.
Něco už jsme spolu odehráli, takže tam asi je nějaký potenciál. Ale nějaké bližší mítinky zatím nebyly, podle mě je to otázka dalších dní. Hrozně se těším, až to všechno vypukne.
Myslíte, že vaše role v národním týmu by měla být zase o něco větší? Za poslední dva roky jste udělal velký progres.
Těžko se to popisuje, ještě jsem neodehrál žádný zápas. Ale podle mě je to úplně stejné jako v klubu: já sám od sebe něco očekávám a trenéři něco očekávají ode mě. Budu se snažit hrát co nejlépe, abych pomohl týmu. Poperu se s tím, s tlakem už jsem se naučil pracovat.
„Rozhodně si myslím, že týmový výkon bude nejdůležitější. Jestli bude dávat góly ten nebo ten, je úplně jedno.“
Mohlo by vám pomoct, že v mužstvu jsou Jakub Vrána a Filip Zadina – další ryzí střelci?
Myslím, že to nebude jenom o nás. Je jasné, že každý ví o své roli. Ale taky se může stát, že nikdo z nás nedá ani gól a stejně uděláme úspěch. Jde o to, aby si všechno sedlo. Rozhodně si myslím, že týmový výkon bude nejdůležitější. Jestli bude dávat góly ten nebo ten, je úplně jedno.
Koukal jste se už na soupisky ostatních týmů, proti kterým budete hrát?
Díval jsem se na to. Spíš jsme se o tom bavili se spoluhráči – s Nikitou Zadorovem, který jede za Rusko, nebo Philippem Kurashevem ze Švýcarska. Sledoval jsem spíš ty, co znám. Ale až to vypukne, tak se v tom člověk začne víc orientovat.
Share on Facebook
