Chilané si vybrali, kdo napíše novou ústavu. Mohla by zakotvit i práva žen či domorodých národů

Chilané o víkendu zřejmě udělali definitivní tečku za diktaturou Augusta Pinocheta. Skončila před více než třiceti lety, v zemi ale stále platí ústava z doby Pinochetovy vlády. Ve dvoudenních volbách vybrali členy shromáždění, které sepíše novou ústavu. Zástupci vládní pravice v něm podle dosavadních výsledků, o nichž po sečtení dvou třetin hlasů informovala agentura EFE, obsadí necelou třetinu křesel, většinu získali zastánci změn. Týkat se mají zejména větší role státu v sociální oblasti, práv žen či uznání domorodých národů. Chilané volili i radní, starosty a guvernéry.

Chilské Ústavodárné shromáždění bude podle deníku El País také prvním svého druhu na světě, v němž budou zastoupeny rovným dílem ženy a muži. Několik míst je v něm vyčleněno i pro domorodé národy. Kromě odbojných Araukánců budou o nové ustavě rozhodovat například i Kečuové či Rapanujci (obyvatelé Velikonočního ostrova).

„Pro Araukánce i další domorodé národy je to ,historická conquista'. Je důležité dostat do nové ústavy mezikulturní element, protože tento stát několik století nepřiznával oficiálně svůj multinárodní charakter,“ řekla agentuře AFP historička Cristina Moyanová z univerzity v Santiagu.

Nová ústava by měla explicitně zmínit, že v zemi žijí i domorodé národy. To by mohlo zmírnit protesty Araukánců (též nazýváni Mapučové), kteří na jihu země často demonstrují za navrácení půdy po svých dávných předcích.

Někteří místní komentátoři očekávají „feministickou“ ústavu. Shromáždění bude mít 155 členů, z toho sedmnáct míst pro domorodé obyvatelstvo. Zbylých 138 obsadí z poloviny muži a z poloviny ženy. Do nové ústavy by tak mohla být zakotvena rovnost mužů a žen v různých oblastech, například co se týče platů či účasti v politice.

Budou další země následovat?

Změna ústavy v Chile může ovlivnit i některé další jihoamerické země, které chilský, svého času ekonomicky velmi úspěšný, model převzaly, například Kolumbie, Peru či Ekvádor.

„V těchto zemích by se tak mohla rovněž rozpoutat diskuse o změnách,“ řekla BBC Mundo peruánská socioložka Lucía Dammertová. Proto bude i pro ostatní země důležité, kolik ze současného chilského modelu po změně ústavy přežije.

Za novou ústavu Chilané demonstrovali

Novou ústavu si vynutili Chilané masovými demonstracemi z podzimu 2019, při nichž protestovali zejména proti sociální nerovnosti a penzijnímu systému. Vadilo jim také, že stát hraje jen velmi malou roli při poskytování základních služeb občanům.

Nepokoje vláda zklidnila zahájením revize penzijního systému a vyhlášením referenda o nové ústavě. To se mělo původně konat před rokem, kvůli pandemii covidu-19 ale bylo odloženo na říjen.

Loni v říjnu tak Chilané při padesátiprocentní účasti v plebiscitu rozhodli téměř osmdesáti procenty hlasů, že novou ústavu chtějí a že ji vytvoří orgán s přímo zvolenými členy. Druhou možností bylo, že část členů vybere parlament.

Konečné referendum by mohlo být zhruba za rok

Nový sbor začne připravovat ústavu v červnu a bude na to mít zprvu devět měsíců, tato lhůta může být jednou prodloužena o tři měsíce. Zhruba v polovině příštího roku by se mohlo konat další referendum, v němž budou Chilané nový text schvalovat.

Současná chilská ústava je z roku 1980, tedy ještě z doby Pinochetovy diktatury (1973–⁠1990). Od té doby doznala na pět desítek úprav.