Někteří rodiče usilovali o odklad kvůli pandemii – z obav, že se jejich dítě bude v první třídě učit číst a psát distančně, poradny to ale uznat nemohly, jediným důvodem pro odklad je školní nezralost.
ZVĚŘINA: Prvňákovi nejlepší. Zdá se, že odklady jsou hlavně pro rodiče |
Víc než stoprocentní nárůst přitom zaznamenala brněnská základní škola Svážná. „Jednak máme velký zájem ze strany rodičů o zápis, takže jsme zapsali rekordní množství dětí, ale taky máme rekordní množství odkladů,“ líčí ředitel školy Petr Punčochář s tím, že z loňských osmi odkladů letos počet vzrostl na osmnáct.
Vysvětluje si to pandemií. „Představa, že máte od září učit distančně prvňáčka, který ještě nebyl ve škole, byla určitě jeden z velkých důvodů, proč se rodiče rozhodli buď nechat dítě ještě ve školce, nebo ho dát do přípravné třídy,“ přemýšlí Punčochář.
  |
„Důvodů, proč lidi uvažují o odkladu, je víc a pandemie určitě není hlavní,“ myslí si ale šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, jenž je ředitelem Masarykovy základní školy v Klánovicích. Tam se počet odkladů nezvýšil. „Mírný nárůst byl, ale důvody nebyly jen covid,“ řekla pro Lidovky.cz Marie Schindlerová, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava.
Na zvýšený zájem rodičů o posunutí nástupu dětí do škol upozornilo předem také ministerstvo. „Dostali jsme i doporučení z ministerstva školství, že pandemie není důvod odkladu školní zralosti,“ uvedla pro Lidovky.cz Galina Jarolímková, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Praze.
Tlak na poradny byl třeba v hlavním městě. „Rodiče hodně manipulují, tlačí nás z důvodu viru, ale to není ukazatel. Protože je spousta šikovných dětí,“ líčí Jarolímková.
„A pokud je jediný důvod pandemie, spíš bych doporučila domácí vzdělávání či přípravnou třídu, ale rozhodně ne odklad. Protože to by ho potom chtěl každý,“ dodala.
Plošné odklady prvňáky nečekají. I loni se budoucí prvňáci hlásili bezkontaktně |
Pokud by pedagogicko-psychologické poradny udělovaly odklad nástupu do prvních tříd ZŠ i dětem, které ho nepotřebují, dopad takových kroků by se projevil v dalších letech. Zatímco letos v září by ve třídách bylo dětí málo, za rok či dva by osmiletí žáci už do prvních tříd museli a školy by je neměly kam umístit.
Podobný převis by pravděpodobně vznikl i v mateřských školách – předškoláků by bylo až příliš a tříleté děti by se kvůli tomu do školky mnohde vůbec nedostaly. Přitom už nyní spousta mateřinek hlásí plné kapacity. „V posledních letech setrvale registrujeme vysoký zájem o umístění u nás, míst však nemáme dostatek,“ popsala pro Lidovky.cz Pavlína Stará, ředitelka brněnské mateřské školy Pod Špilberkem.
Se zvýšením zájmu o odklady, jež by rodiče odůvodňovali pandemií, se prý nesetkala. „Pokud už u nás někdo zůstane s odkladem, tak je to oprávněné. Nesetkali jsme se s tím, že by rodiče nějak více vyžadovali posouzení školní zralosti,“ řekla ředitelka Stará.
Kupříkladu v Pedagogicko-psychologické poradně Brno letos dostali k posouzení v úhrnu 1931 žádostí o odklad, zatímco loni jich bylo 1815. „Taktéž udělených odkladů je letos víc, zhruba 1250,“ uvedl ředitel instituce Libor Mikulášek. Několik žádostí, u nichž rodiče jako důvod pro odklad uváděli pandemii, zaznamenal, jednalo se však prý jen o jednotky případů. „Objevily se, ale opravdu jen výjimečně,“ poznamenal.
Z dat pedagogicko-psychologických poraden, jež Lidovky.cz oslovily, vyplývá, že pandemie nebyla hlavním důvodem podání žádostí o odklad; mohla však hrát rozhodující roli v případech dětí, jimž poradny odklad doporučily na základě vyšetření. Finální rozhodnutí totiž vždy spočívá na bedrech rodičů, doporučení odkladu se mohou vzepřít a svého potomka do školy navzdory verdiktu dát.
Právě u této skupiny dospělých mohl převážit argument, že když už dítě doporučení k odložení nástupu do ZŠ získalo, a navíc zde probíhá pandemie, tudíž nelze kdykoli vyloučit návrat k distanční, náročnější formě výuky, a s odkladem souhlasili.
Dle ředitelky soukromé MŠ a ZŠ Sofia School Danuše Svobodové rodiče pečlivě mapovali, jak která škola distanční výuku vede. „U nás na základní škole jsme denně měli tři hodiny pro prvňáčky: češtinu, matematiku, angličtinu. Vím ale, že některé státní školy, než jim to vyloženě nařídil stát, učily hodinu denně či týdně a dávaly jen úkoly. A to mnozí rodiče nechtějí,“ uvedla Svobodová.
Roste zájem o přípravku
Každé dítě, jehož rodiče žádají o odklad nástupu do ZŠ, musí projít vyšetřením v poradně. Pakliže se ukáže, že zkoumaný jedinec je dostatečně zralý a školu by měl bez potíží zvládnout, případnému tlaku ze strany rodičů musejí poradny odolat. „Klíčové je přesvědčit rodiče, ať nemají obavy. A zdůraznit, že budou-li s dítětem pracovat a dál konzultovat třeba i s paní učitelkou ve školce, mělo by vše být v pořádku,“ uvedla Marie Schindlerová z Pedagogicko-psychologické poradny Ostrava.
První třída přes počítač? Řada rodičů preferuje místo toho odklad školní docházky pro své děti |
Alternativou pro děti, u nichž poradna zamítla žádost o odklad, jsou tzv. přípravné třídy ZŠ, kam zpravidla nastupují žáci, které by mohl už v první třídě ohrozit školní neúspěch. Jak zjistily Lidovky.cz, zájem o ně roste. V minulých letech je plnily zejména potomci cizinců či děti ze sociálně slabších rodin, což už dle Mikuláška tak úplně neplatí.
„Stoupl počet doporučení do nultého ročníku, kam mohou jít i děti nezralé, nejen sociální případy. U přípravné třídy to u nás akcelerovalo ze stovky na skoro tři sta zájemců,“ zmínil ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Brno.
