Od největších muzeí národních, až po ta nejmenší, regionální a soukromá, všechna dnes mají svátek
Muzeem se v antickém světě rozumělo „sídlo múz", které po staletí bylo určeno především sbírkám zajímavých a vzácných předmětů. I když má dnes také úžasnou roli vzdělávací, dokumentární i zábavnou, péče o historické poklady zůstává posláním nejdůležitějším.
Právě nové sbírkové prostory dostalo vrchlabské Krkonošské muzeum téměř jako dar k dnešnímu Mezinárodnímu dni muzeí. Vejdeme tam tedy teď s ředitelkou Blankou Zázvorkovou a s Eliškou Pilařovou.
Čtěte také
Srdce každého muzea, to jsou jeho sbírky. Tedy to, co návštěvníci většinou ani nevidí. I když Krkonošské muzeum ve svých čtyřech historických domech má jeden otevřený depozitář.
Ale tady je úplně nová stavba, rekonstrukce s přístavbou a zbrusu nový depozitář.
„Je to naše velká radost a splnění i obrovského přání. Já jsem nastoupila před 25 lety a už tenkrát to byl jeden z hlavních úkolů, získat nové prostory. Teď jsem u toho a jsem moc ráda. A myslím si, že všichni kolegové také."
Co všechno je v tomto nádherně opraveném domě?
„Základem jsou samozřejmě depozitáře. A získali jsme i jakýsi bonus, nové konzervátorské pracoviště, digitalizační pracoviště, místa pro badatele a zázemí pro kurátory sbírek. Takže my teď budeme se sbírkami pracovat na jednom místě."
Čtěte také
„Tak to dosud nebylo, vždy jsme v klášteře ve Vrchlabí nosili sbírkové předměty z těch klimatizačních podmínek, které byly v depozitářích, do vytopených kanceláří, což nebylo úplně ideální. Tady můžeme udržovat teplotu, vlhkost, máme tady posuvné regály, takže prostory využijeme na maximum."
„I když depozitář není přístupný veřejnosti, tak při nějaké příležitosti připravíme pro zájemce možnost, aby se podívali dovnitř. Sbírky máme už z asi 80 procent zdigitalizované. Ale přeci jen na živo je to něco úplně jiného."
Konkrétně fotografie, to je fond Blanky Zázvorkové.
„Na fotografie tady máme chladící box, kam můžeme umístit barevné materiály, které vyžadují nižší teplotu než ostatní papírové pozitivy."
Čtěte také
Nebudeme prozrazovat nic konkrétního, ale muzeum má také dobré zabezpečení.
„To samozřejmě musí být."
V přízemí budovy je konzervátorská dílna a v ní František Nič, konzervátor a restaurátor. Právě pracuje na jedné krkonošské skříni.
„Je tam nápis, rok 1826. Už je to skoro hotové, ještě se musí udělat trošku patina a výmalba."
S Janou Skálovou jsme naposledy hovořily o mapách. Tady ovšem vidím mapu plastickou.
„To je obrovská a také velmi těžká mapa, která má přijít do nové expozice. Nejdřív jí musí kolega zpevnit rám a potom se bude muset očistit, dotmelit a domalovat. Nám to tady vyhovuje, protože tady máme dost míst a je tu i krásné světlo. My jsme spokojení."
Související
-
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí už je poloprázdné. Na jaře příštího roku ho čeká rozsáhlá přestavba
Pracovníci krkonošského muzea ve Vrchlabí finišují s vyklízením prostor objektu. Stěhují celé sbírky, nábytek a především knihovnu.
-
Muzeum stavebnice Merkur v novém, atraktivním kabátě. Po desítkách let mění všechny své expozice
Muzeum stavebnice Merkur v Polici nad Metují přivítá v novém kabátě první letošní návštěvníky. Řemeslníci dodělávají novou podobu interiérů.
-
Vybavení holičského salónu z první republiky obohatilo Muzeum Boženy Němcové v České Skalici
Do sbírky Muzea Boženy Němcové v České Skalici přibylo vybavení holičského salonu z období první republiky. Předměty jsou unikátní především díky své ucelenosti
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka