Kliknutím zvětšítePodobné psaní dostal i Moravskoslezský kraj, který byl městem vyzván ke zrušení územní rezervy pro tuto stavbu. Na twitteru to oznámil primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO 2011). Postupuje tak v souladu s loňským rozhodnutím zastupitelstva, které zmíněné vodní dílo jednomyslně odmítlo.
Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a zároveň by negativně ovlivnila urbanismus města.
„Jedná se o projekt nadbytečný, zastaralý, který svým pojetím patří do 19. století, nikoliv do 21. století,“ uvedl už dříve Macura. Podle něj by projekt vytvořil další bariéru ve městě a znamenal by především obrovskou zátěž pro životní prostředí.
Plánovaný vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. 14. listopadu 2020 v Ostravě.
Město se obává, že dopady budování kanálu na řeku Odru by byly zásadní nejen v místě stavby, ale v celém rozsahu jejího toku. Stavba by údajně ohrozila biotopy a ovlivnila podzemní vody včetně zdrojů pitné vody. Ostravští zastupitelé se ale obávají také toho, že stavba by ovlivnila zakládání nových staveb a mohla by narušit statiku současných budov.
Splavnění Odry z polského Koźle do ostravského Svinova loni schválila vláda. Má se přitom využít vodní levobřežní obchvat, který se vyhne cenným meandrům Odry. Obchvat míjí meandry po polském území přes pole a nezasahuje do zastavěného území Bohumína. Na území Ostravy má být přístav.
Splavnění Odry z Polska do Ostravy je jediný úsek plánovaného kanálu Dunaj – Odra, kde běží aktivní příprava. Podle ministerstva se „v Moravskoslezském kraji nabízí unikátní možnost propojit všechny druhy dopravy“.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
