„Objev jeskyně, byť malé a relativně krátké, má svůj význam. V Lažáneckém žlebu byly doposud evidovány pouze tři,“ připomíná Antonín Tůma z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Čerstvý nález podle něj může být vodítkem k předpokládaným, ale dosud neznámým jeskyním pod Harbešskou plošinou. „Jejich existenci naznačují na plošině závrty, z nichž některé byly již zkoumány a byly v nich objeveny vertikální jeskyně čili propasti,“ sděluje Tůma.
Ústí do nové jeskyně ve stěně vodovodní rýhy v neděli objevil a rozšířil Vít Baldík, člen České speleologické společnosti ZO 6-14 Suchý žleb. Poté kontaktoval pracovníky AOPK ze Správy CHKO Moravský kras v Blansku.
Ti zjistili, že zatím bezejmenná jeskyně nacházející se pouhé dva metry pod nedalekou silnicí, měří necelých deset metrů.
„Šířka chodby se pohybuje okolo 40 a výška okolo 60 centimetrů. V konci se plazivková horizontální a několikrát lomená chodba zužuje až na šíři 20 centimetrů a průzkum tak dál není možný,“ přibližuje Tůma.
Uvnitř prostor mířících pod Harbešskou plošinu se nachází čerstvý vzduch. Jeskyňáři nyní zváží, zda zde budou chtít otevřít speleologické výzkumné pracoviště. Pokud by byl vodovodní výkop zasypán, zanikl by také přístup do nové jeskyně.
Dosud nejhlubší a největší objevenou jeskyní na Harbešské plošině je Společňák, jejíž horizontální část zvaná Hala je v hloubce 110 metrů.
Teprve minulý týden pak jeskyňáři oznámili odhalení velkého dómu v takzvaném Ševčíkově závrtu s bohatou krápníkovou výzdobou.
V Moravském krasu už bylo zmapováno přes tisíc jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní, v nichž se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě, největší je však systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.
Objevy dalších větších jeskyní jsou už výjimečné, protože kras je značně probádaný.
