Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

JL již psaly o udělení čestného občanství in memoriam Aloisi Janáčkovi (1900 - 1967). Janáček byl lidovecký politik z Jihlavy, který byl po únoru 1948 mnoho let vězněn totalitní komunistickou mocí.

Málokdo však ví, že Janáček byl nositelem významného papežského vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice (Pro církev a papeže), který mu udělil v roce 1934 papež Pius XI.

Předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák se mimo jiné zabývá také faleristikou, což je nauka o řádech a vyznamenáních.

Podle něho se jedná o čestný papežský kříž, založený 17. července 1888 papežem Lvem XIII. u příležitosti 50 let od jeho kněžského svěcení.

„Je udělován duchovním i světským osobám za zvláštní zásluhy. Vyznamenání je udíleno dodnes v moderní podobě. Z našich nositelů můžeme zmínit předsedu Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka nebo významného architekta Josefa Mockera,“ přiblížil.

Okolnosti udělení papežského vyznamenání v roce 1934 JL nastínil vnuk Aloise Janáčka Jan Sedlák. Podle něho dědeček získal významné ocenění za záchranu minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě.

„Můj dědeček byl pověřený vedením celé obnovy kostela, kterou prováděla stavební firma pan Chlubna, pan Emanuel Lang. Během obnovy se objevila spousta fresek, které jsou nyní v kostele nebo různé kamenné sochy,“ vyjmenoval.

Papežský kříž mu předal při mši svaté v minoritském kostele kvardián (představený) Šebestián Vavrečka. Dekret i kříž přežily i dobu komunistické totality. 

„Babička měla dekret zarámovaný a kříž schovaný. Při domovních prohlídkách si toho nikdo nevšiml a neukradl to ani nezničil. Pro nás to je vzácné ocenění dědečkova díla,“ podotkl jeho vnuk.  

„Ta vyznamenání se udělují dodnes, tehdy se neudělovala jak na běžícím páse, takže to byla opravdu vzácná věc,“ pokračoval.  

Udělení čestného občanství

Jihlavští zastupitelé na svém dubnovém jednání schválili udělení čestného občanství města Aloisi Janáčkovi in memoriam.

Obdržel ho společně s předčasně zesnulým disidentem a porevolučním sociálně demokratickým politikem Pavlem Novákem. Kdy dojde k oficiálnímu předání těchto občanství, není zatím jasné.

„Mysleli jsme si, že předáme ceny 17. 5., jak bylo zvykem, na zahájení Festivalu GM – Hudba tisíců. Ale stále čekáme, zda to bude možné. Termín prozatím není, čekáme na rozvolnění,“ informoval mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk. 

Jan Sedlák udělení čestného občanství svému dědečkovi vítá. „Samozřejmě by měl velkou radost, že si na něj Jihlava vzpomněla, ale nebylo by to pro něj asi to nejdůležitější. V životě pro něj byly důležitější věci, ale je to hezké a pěkné,“ řekl.

Připomněl, že dědeček a celá jeho rodina po celý svůj život pracovali pro Jihlavu a její obyvatele na 200 %. Podle něho si i v těžkých dobách zachovali obrovskou víru a věrnost svým morálním zásadám.  

„Je to pro nás obrovský závazek, který nebudeme asi nikdy schopní úplně následovat, ale můžeme se snažit,“ doplnil Sedlák.  

Dědeček mu zemřel na útrapy po dlouhém věznění, když mu byly čtyři roky a proto si na něho moc nepamatuje. Zná ho však z vyprávění babičky, maminky i svých starších bratranců.

Ví, že v době dědečkova zatčení žila celá rodina v nejistotě. Jednou jim dokonce řekli, že ho odvezli na Sibiř. To se však naštěstí ukázalo, že nebyla pravda. Vyprávěli mu také o dědečkově návratu z vězení.

„Bratranci, kteří jsou o deset let starší, a tak si to pamatovali, říkali, že když se dědeček vrátil, byli s babičkou jako hrdličky,“ vzpomíná.

Jan Sedlák si vytkl za cíl, až odejde do důchodu, shromáždit veškerý materiál, který mají k dědečkovi k dispozici. Jedná se například o deník jeho babičky nebo o korespondenci z vězení. Chtěl by totiž, aby o Aloisi Janáčkovi vznikla knižní publikace.  

„Jsou tam takové zajímavé návaznosti, že to dokonce směřuje i k vraždě Jana Masaryka atd. Dokud se neotevřou archivy KGB (sovětské tajné bezpečnosti), tak se to asi nikdo nikdy nedozví, ale jsou tam takové zajímavé náznaky,“ prozradil.  

Diskuze k článku