"Základní škola Nový PORG Praha Krč patří k nejúspěšnějším školám v ČR," píše o sobě škola na svém webu. Zdejší žáci se pravidelně umísťují na předních příčkách vědomostních olympiád. Tato soukromá škola ale zdaleka není pro každého, rok studia v ní stojí přes 150 tisíc korun.
I když škola pobírá peníze od státu, na vybírání školného má právo a může si sama stanovit jeho výši. Pak se tu ale také konají přijímací pohovory. A to podle České školní inspekce v pořádku není, proto je škole zakázala a nařídila děti vybrat losováním.
Inspektoři kontrolují zápisy do prvních ročníků základních škol každoročně. V minulých letech však byly kontroly spíše namátkové nebo inspektoři reagovali na stížnosti rodičů. Letos však kvůli množství podnětů a stížností provedli plošný monitoring podmínek přijetí. Prověřili zhruba 260 soukromých a přibližně 60 veřejných škol. Pochybení, tedy používání nějakého diskriminačního principu, zjistili asi u poloviny z nich. Tyto školy pak inspekce vyzvala, aby pravidla změnily či upravily.
"Musíme si uvědomit, že se bavíme o povinné docházce v základní škole a o poskytování veřejné služby," říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Proto se podle jeho slov nemůže provádět na základě diskriminačních principů. Bez ohledu na to, zda jde o školu veřejnou, soukromou, nebo církevní.
Jak vysvětluje, právní předpisy stanovují základní pravidla pro přijímání dětí k základnímu vzdělávání. V případě soukromé školy uvádějí jako jediné kritérium věk dítěte, v případě veřejné školy je to kromě věku dítěte ještě spádovost. Pokud jde o soukromé zařízení, tak v případě, že se k zápisu hlásí více dětí, než je kapacita, může škola některé z dětí upřednostnit na základě dalších kritérií, která však nesmí uchazeče žádným způsobem diskriminovat.
Z kritérií lze podle inspekce akceptovat například přítomnost sourozence ve škole, docházku do školky při dané devítiletce nebo sdílení alternativního pedagogického přístupu. "Pokud nelze provést výběr na základě takových kritérií nebo pokud si škola další kritéria nad rámec věku nestanovila, lze za nejspravedlivější postup nepochybně považovat institut losování," dodává Andrys.
Výběr žáků je férovější než losování, míní ředitelka PORG
Ředitelka ZŠ a gymnázia PORG Dagmar Dluhošová se závěry kontroly inspekce na své škole nesouhlasí. Podle ní jsou bodovaná přijímací kritéria dlouholetou běžnou praxí soukromých škol a připadají jí mnohem férovější než náhodné losování. Jako diskriminační tento postup rozhodně nevidí.
Když si procházela podmínky letošních zápisů do pražských soukromých škol, zjistila, že z 35 pražských soukromých základních škol, které podmínky zápisu do prvních tříd řádně zveřejnily, jich 31 vybíralo své žáky na základě předem stanovených přijímacích kritérií sledujících míru školní připravenosti dítěte. Tři raději preferovaly sourozence stávajících žáků a jen jediné takové zařízení v Praze přijímá své žáky čistě pomocí losování.
Vybírání žáků na základě připravenosti jí přijde jako logický postup u soukromých, a tedy nespádových škol (spádová škola má povinnost přijmout přednostně děti ze své oblasti). Takový postup navíc podle Dluhošové není v rozporu se školským zákonem ani se souvisejícími právními předpisy.
"Jsme přesvědčeni, že když škola v dostatečném předstihu před samotným zápisem nastaví a zveřejní jasné a nediskriminační podmínky hodnocení uchazečů a na jejich základě vybere, které uchazeče ke studiu přijme a které nikoli, vyhovujeme imperativu nediskriminace a rovného přístupu ke vzdělání," míní.
Soukromé základní školy si nicméně mohou stanovit jakkoliv vysoké školné, což už samo o sobě umožní vzdělávání dětí jen z některých rodin. Jeho výší tak lze usměrňovat strukturu žáků, a může tedy být také vnímáno diskriminačně. Zároveň ale soukromé školy pobírají peníze ze státního rozpočtu stejně jako veřejné školy.
Přijímat děti na základě testu je nezákonné, řekla ombudsmanka
Ředitelka Dluhošová považuje za vhodné sledovat a hodnotit kritéria školní připravenosti dítěte, jako jsou například sluchové a zrakové vnímání, paměť, početní představy, grafomotorika, řeč nebo sociální, emoční a pracovní připravenost, a podle nich si prvňáky vybírat. Jelikož tato hlediska používali stejně na všechny uchazeče a rozdíly mezi dětmi dané věkem ještě korigovali koeficientem věku, nepřijde jí na tom nic diskriminačního.
"Všechny děti měly tedy vždy zcela stejnou šanci u zápisu uspět, bez ohledu na svůj věk, rasu, pohlaví, víru a podobně. Rozhodující byly vždy schopnosti a dovednosti dětí, respektive míra jejich školní připravenosti. Takový přístup považujeme za férový a spravedlivý," říká.
Náměstek ústředního školního inspektora souhlasí s tím, že "je vhodné ideálně zábavnou a přátelskou formou orientačně zjistit školní zralost dítěte", tedy jak je připravené na školní docházku a v čem by se případně mělo do nástupu do první třídy ještě rozvíjet. Je však podle něj nepřípustné takováto zjištění bodovat a na jejich základě třídit děti pro přijetí.
Má se spíše jednat o informaci směrem k rodičům, aby mohli se svým potomkem do nástupu ještě pracovat nebo aby zvážili konzultaci v poradně pro případný odklad školní docházky. Jde také podle něj o první kontakt dítěte se školou, možnost poznat zdejší prostředí či budoucí učitelky a učitele. Jenže jak zároveň Andrys upozorňuje, dítě se vůbec nemusí s rodiči k zápisu dostavit, školský zákon to nestanovuje jako povinnost. A i když s rodiči přijde, mohou ho pouze nechat zapsat a odmítnout jakoukoliv další činnost s dítětem.
Ke stejným závěrům došla v roce 2017 i tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ve svém doporučení k rovnému přístupu k povinné školní docházce. Upozorňuje, že využití testu školní zralosti jako kritéria pro rozhodování účast dítěte nejenom předpokládá, ale také vyžaduje.
"Škola tak tímto jednáním dítěti ukládá povinnost nad rámec zákona. Pokud ředitelka či ředitel školy odmítnou přijetí dítěte, protože se nepodrobilo ověření školní připravenosti, postupují v rozporu se školským zákonem. Pokud školy přijímají pouze děti, které lépe uspěly v testu školní zralosti, postupují v rozporu se školským zákonem," konstatuje. Rovněž podle ní není vhodné, aby školy používaly výsledek testu pro rozdělení přijatých žáků do jednotlivých tříd. I takové opatření považuje za diskriminaci.
Ředitelka PORG Dagmar Dluhošová ale upozorňuje, že mnohé soukromé školy, jako je ta jejich, mají náročnější vzdělávací program i jiné metody výuky, takže ne každé dítě je vhodným adeptem a musí se přihlédnout k jeho schopnostem a dovednostem. "Těm žákům, kteří neprojdou sítem jimi zvolených soukromých škol, samozřejmě vždy zůstává možnost vzdělávat se bez nutnosti splnění jakýchkoli podmínek či výběrových kritérií v jejich spádové základní škole. Jejich úkolem na rozdíl od soukromých škol je zajistit všem předškolákům bezpodmínečný a bezplatný přístup k základnímu vzdělávání. Toto, dle našeho názoru, školní inspekce přehlíží," říká.
O zápisu rozhodoval i dopis rodičů nebo chování sourozenců
Česká školní inspekce při svých kontrolách na soukromých školách objevila i další podle ní neakceptovatelná kritéria, například motivační dopis rodičů jako bodovanou položku pro přijetí. "O přijetí dítěte tedy rozhodovalo to, jací jsou jeho rodiče," pozastavuje se nad tím Ondřej Andrys.
Inspektoři dále narazili na povinnou účast dítěte v přípravném placeném kurzu pořádaném školou, na zvýhodnění dětí, jejichž rodič byl zaměstnancem školy, na vyžadování přítomnosti dítěte u zápisu z důvodu tzv. přijímacího pohovoru, na rozhodující pořadí doručené přihlášky k zápisu nebo na bodové zvýhodnění za to, že uchazeč již má v dané soukromé škole sourozence, se kterým nejsou žádné problémy. "A naopak uchazeč, který má ve škole sourozence, s nímž nějaké problémy jsou, měl smůlu," doplňuje Andrys. Losování oproti tomu považuje za spravedlivé a běžně používané u veřejných základních škol, kde poptávka převyšuje kapacitu.
Tento princip náhody se ale ředitelce Dluhošové nelíbí. Když k němu pod tlakem České školní inspekce letos přistoupili, rodiče byli dle jejích slov roztrpčeni. "Zvedlo to u nich vlnu nevole. Jen stěží chápali změnu dosavadního způsobu výběru žáků, který považovali za korektní a odpovídající typu školy," popisuje.
Ve svých odvoláních rodiče podle ní často škole spílali, že vzala dětem možnost zasadit se vlastní přípravou či svými schopnostmi o přijetí na školu. "Jen obtížně dětem vysvětlovali důvody, pro které nebyly ke vzdělávání přijaty, že zkrátka neměly štěstí u losu," popisuje. I vedení školy je podle ní přesvědčeno, že los nedůvodně bere dětem možnost "poprat se" a "zasoutěžit si" o místo ve škole, kterou chtějí navštěvovat.
Jako nejspravedlivější a nejobjektivnější řešení, pokud nepomohou jiná nediskriminační kritéria, viděla transparentní losování za přítomnosti rodičů také někdejší ombudsmanka Šabatová. I ona si ale byla vědoma, že ani tento způsob není ideální. "S určitou mírou nadsázky mohu říci, že se jedná o 'nejlepší ze všech špatných řešení'. Z pohledu rodičů se může jevit tvrdé, protože rozhodování staví na prvku náhody," uváděla.
Také Česká školní inspekce si uvědomuje, že převis zájemců o přijetí do prvních tříd není nyní vyřešen zcela ideálně. Letos v září proto chtějí vytvořit ve spolupráci se Sdružením soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, s ministerstvem školství a s ombudsmanem podrobnější podklady pro nediskriminační přístup k zápisům do základních škol, aby příště docházelo k minimu excesů. Zde by rádi skloubili princip rovného přístupu k základnímu vzdělávání s respektem ke specifikům soukromých škol.
