A také dobyvatelé české říše.
V žádné jiné atletické disciplíně nezanechali Češi v historii natolik výraznou stopu jako právě v oštěpu. Dva z nich už léta vládnou jeho historickým tabulkám.
ZpravodajstvíDuplantis na Tretře šest metrů neskočil, zazářil Vetter. Ogrodníková druhá |
Před čtvrtstoletím poslal Jan Železný své náčiní v Jeně do vzdálenosti 98,48 metru.
A v roce 2008 pak jeho někdejší učednice Barbora Špotáková hodila oštěp na metu 72,28 metru.
Ovšem nic netrvá věčně.
Moc české oštěpařské říše se nyní otřásá v základech. Vyzývatelé rekordmanů jsou stále silnější.
SAMÍ MISTŘI SVĚTA. Tisková konference před Zlatou tretrou 2021: Vlevo stojí největší hvězda současného oštěpu -Johannes Vetter z Německa, vpravo stojí legenda a světový rekordman v této disciplíně Jan Železný, mezi nimi je mladý nadějný Anderson Peters z Granady, překvapivý mistr světa z Dauhá 2019..
„Vypadalo to, že dřív padne svěťák v mužích než v ženách, ale najednou je to otevřená hra,“ soudí Železný. „Po dlouhé době jsme viděli i obrovský ženský výkon.“
Před týdnem se o něj postarala Maria Andrejczyková. Pětadvacetiletá Polka zaostala na mítinku ve Splitu výkonem 71,40 metru jen 88 centimetrů za rekordem Špotákové.
To Johannes Vetter už loni v září oslavoval v polském Chořově třímetrové vylepšení osobního rekordu na 97,76, čili jen 72 centimetrů za Železného maximum.
Ve středu v Ostravě pak ohromil hned prvním pokusem: 94,20 jakoby nic! Letos zapsal už třetí závod za 90 metrů.
„Světový rekord by byl lepší, ale i tak to byl skvělý hod,“ pochválil se. „Udělal jsem jen malé chyby a podařilo se mi odhodit oštěp čistě. Možná jsem tu k ještě lepšímu výkonu potřeboval mít i protivníka, který by mě ještě víc vyhecoval.“
Bohužel, takového nenašel. Soupeři, včetně zvučných jmen, za ním tentokrát zaostali o 10 a více metrů.
„Johannes má velkou fazonu. Snad mu nevydrží celou sezonu, aby byl taky porazitelný,“ reagoval Jakub Vadlejch, vicemistr světa z roku 2017, na Tretře výkonem 82,31 čtvrtý.
Bojovnice po léčbě rakoviny
V Ostravě měla házet i Maria Andrejczyková, jenže na poslední chvíli se omluvila. Bolavé rameno, s nímž laboruje už pět let, se po splitském velehodu ozvalo, a tak nemínila riskovat.
„Její technika je dokonalá. Když pozoruji, jak hází, říkám si: To přece není nic složitého,“ vysekla Polce poklonu Nikola Ogrodníková, radující se na Tretře ze druhého místa za Němkou Christine Hussongovou a zároveň i ze svého nejdelšího hodu v posledních třech sezonách 65,13.
Maria Andrejczyková
„Ve Splitu využila Andrejczyková vítr do zad,“ všimla si Barbora Špotáková, která v červnu oslaví 40. narozeniny a ve středu marně atakovala šedesátimetrovou hranici.
Postupné krokyŠpotáková v Ostravě „Postupnými kroky směřuju do Tokia. Pořád zkouším rozběh, který jsem zatím neměla letos šanci v žádných podmínkách naběhat. V něm se skrývají veliké rezervy. Ale celkově jsem spokojená (výkon 59,49). Není potřeba házet daleko už v květnu, to jsem ani nikdy neuměla. V sezonách, kdy jsem potom v létě házela dobře, jsem kolikrát předvedla na Tretře i horší představení. Teď jsem měla ve Splitu i tady v podstatě stejný pocit. Žádný hod jsem ještě netrefila. Až ho trefím a chytnu ten oštěpařský drajv, bude to rozhodně o pět metrů navíc. Plánem je závodit dobře v srpnu, na olympiádě.“ |
„O svůj rekord se nebojím, takové uvažování je mi ukradené. Stejně ho někdo jednou přehodí,“ přidala dvojnásobná olympijská šampionka. „Ale asi bych byla zklamaná, kdyby mi ho Andrejczyková sebrala zrovna na louce, protože ve Splitu jsme neházely na stadionu, ale na louce.“
Už na hrách v Riu 2016 se jejich osudy výrazně protnuly. Tam ještě zkušená Češka rozdílem titěrných dvou centimetrů sebrala mladé Polce bronz.
Andrejzykovou tehdy nevděčné čtvrté místo psychicky sejmulo. V další sezoně se navíc stupňovaly její trable s ramenem a neustále ji bolela hlava, až lékaři objevili, že trpí formou kostní rakoviny.
„Naštěstí šlo o lehčí formu a nemusela jsem kvůli vyléčení podstoupit chemoterapii,“ vyprávěla.
V sezoně 2018 se nedostala ani za 54 metrů a málem s atletikou skončila. „Vážně jsem o tom uvažovala. Teprve pak díky usilovné rehabilitaci a speciálním cvikům bolest ramena ustoupila a ve mně se znovu probudila bojovnice.“
Ve vesnici Kukla u litevských hranic kdysi prožívala idylické dětství a byla doma nejmladší z pěti sourozenců, jedinou dívkou. Odtud se vydala nejen na atletické stadiony celého světa, nýbrž i k vysokoškolskému diplomu z anglické a ruské filologie.
Mohl jsem hodit i stovku
Osmadvacetiletý Johannes Vetter je armádním sportovcem z Drážďan a dva roky rovněž radním města Offenburg, kam zamířil za svým koučem Borisem Obergföllem (dříve Henrym), někdejším soupeřem Železného a manželem Chistiny Obergföllové, která byla pro změnu velkou sokyní Špotákové.
Čekám na správný závod. Chtěla bych hodit k 70 metrům, říká Ogrodníková |
„Až Boris ze mě udělal opravdu špičkového oštěpaře,“ tvrdí světový šampion z Londýna 2017.
Železný Vettera velmi pozorně sleduje už pět let, během nichž Němec pravidelně přehazuje magickou devadesátku.
„Johannes je silově vybavený, nesmírně disciplinovaný a v poslední době zapracoval i na technice, je víc uvolněný,“ oceňuje. „Navíc má k dispozici také kvalitnější oštěpy, se kterými jsme ještě my házet nemohli.“
Svůj loňský 97metrový pokus v Chořově (kde se mimochodem v roce 1941 narodil jeho otec), považuje Vetter za takřka perfektní. „Kdybychom tam házeli na více otevřeném stadionu, kde bych trefil vítr do zad, mohl jsem už tehdy atakovat 100 metrů.“
Co nebylo, může brzy být.
„Věřím, že je jen otázkou času, kdy se mi vše sejde. Budu na rekord útočit dál a dál. Teď už je to jen o malých detailech a já cítím, že jdu po správné cestě. Ale letos je jasnou prioritou olympiáda.“
Tvrdí, že závody jsou pro něj nejlepší trénink. V Ostravě odházel čtvrtý mítink v sezoně. A v plánu má celou řadu dalších.
Jen se třes, světový rekorde.
