Energetická skupina se v následujících letech zaměří na budování obnovitelných zdrojů energie a bude pokračovat v útlumu uhlí. Součástí portfolia zdrojů zůstanou jaderné elektrárny, v plánu je i nadále stavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Firma plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW). Na dnešní tiskové konferenci k budoucím vizím společnosti to uvedli generální ředitel Daniel Beneš a místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Další snižování plánuje ČEZ v oblasti emisní intenzity a emisí znečišťujících látek. Firma dnes kromě jiného představila nové cíle pro ukazatel EBITDA. Podle analytika Patrie Martina Cakla jsou cíle do roku 2025 reálné, pak ale bral s větší rezervou.
„Přeměníme výrobní portfolio na nízkoemisní v souladu s Pařížskou dohodou do roku 2030 a dosáhneme uhlíkové neutrality do roku 2050,“ uvedl při představování vize na nadcházející dekádu Beneš.
Skupina dnes oznámila, že do roku 2030 sníží emise o 55 procent ve srovnání s rokem 2019. V roce 2025 pak plánuje vyrábět z uhlí pouze čtvrtinu veškeré své produkce elektřiny, v roce 2030 pak už jen 12,5 procenta. Výkon bezemisních zdrojů zvýšímr na 6 000 MW do roku 2030, uvedl generální ředitel Beneš.
Už do roku 2025 plánuje firma postavit 1500 MW obnovitelných zdrojů. Nyní skupina má 1700 MW obnovitelných zdrojů, z toho 1000 MW v Česku. Obnovitelné zdroje plánuje ČEZ stavět především v ČR, podotkl Cyrani. Dominantní technologií by pak podle něj měly být fotovoltaické elektrárny. "Počítáme s pozemky které dnes máme kolem Severočeských dolů a obecně v severních Čechách na brownfieldech," uvedl.
Skupina v současnosti provozuje šest jaderných bloků. Výrobu z nich plánuje navýšit průměrně na více než 32 TWh, tedy o 2 TWh. V plánu pak je nový blok v Dukovanech, který by měl být do provozu v roce 2036, podotkl Cyrani. Kromě toho se chce ČEZ připravit na výstavbu malých modulárních reaktorůs celkovým výkonem přes 1000 MW po roce 2040. Komerčně využitelnou technologií by mohly být na konci této dekády, uvedl k tomu Beneš. „Byli bychom rádi, aby jedna z těch prvních jaderných instalací vznikla u nás,“ podotkl s tím, že v takovém případě by se zřejmě vyskytla v Temelíně nebo v Dukovanech.
Ke snižování emisí přispěje i další rozvoj už nyní největší elektromobilní dobíjecí sítě u nás. Do roku 2025 chce ČEZ provozovat minimálně 800 veřejných dobíjecích stanic a zčtyřnásobit dobíjecí výkon. "Počítáme také s tím, že budeme významně investovat do chytrých sítí, tzv. smart grids, a produktů, které domácnostem umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise," doplnil Cyrani. „Energetika dnes představuje 30 % emisí v České republice,“ uvedl na tiskové konferenci.
K úplné dekarbonizaci by mělo dojít v oblasti teplárenství. Kromě toho chce ČEZ vybudovat nové plynové kapacity, které budou připraveny na spalování vodíku.
Nová strategie by měla ČEZ pomoci zvýšit ukazatel provozního zisku EBITDA na 65 až 70 miliard Kč v roce 2025 a na 80 až 85 miliard Kč v roce 2030, což je o 40 procent více oproti úrovni minulého roku.
Cíl EBITDA pro rok 2030 „je ve srovnání s cílem pro rok 2025 velkým skokem nahoru. Tento odhad závisí na očekávané velmi vysoké ceně elektřiny a předpokladu agresivního růstu instalované kapacity v obnovitelných zdrojích,“ uvedl analytik Patrie Martin Cakl. „Cíle, které ČEZ představil do roku 2025, jsou z našeho úhlu pohledu reálné, nicméně pro období 2025 – 2030 se firma spoléhá na velmi optimistické předpoklady a jako takové bychom dané cíle brali s větší rezervou“.
S dnes představenými cíli souvisí i přístup firmy k politice společenské odpovědnosti, tzv. ESG (Environment - Social - Governance), kterou v současnosti posuzuje řada ratingových agentur. K zodpovědnému přístupu přihlíží i řada tuzemských i evropských bank a pojišťoven a podmiňuje jím poskytování svých služeb, upozornila také skupina. TNa příklad v oblasti diverzity by chtěl ČEZ zvýšit podíl žen v managementu netechnických segmentů na 30 procent. Do roku 2023 by pak ČEZ chtěl dosáhnout skóre minimálně 80 procent, podotkl Beneš. To by byl zhruba dvojnásobek akutální úrovně. ČEZ by se tím dostal zhruba na hladiny, kde se nyní nacházejí energetiky jako Enel nebo Iberdrola, ukazuje také dnes zveřejněná prezentace skupiny.
V loňském roce vyrobil ČEZ bez započtení společností určených k prodeji 57,1 terawatthodiny elektřiny. Více než polovinu dodaly jaderné elektrárny, na uhelné elektrárny připadala třetina výroby. Následovaly zemní plyn (6,8 procenta) a obnovitelné zdroje (šest procent).
Akcie společnosti stouply na pražské burze letos zatím o 20,4 %.
Přechod na nízkoemisní zdroje plánuje v příštích letech řada energetických fiirem. Minulý týden oznámila společnost EP Infrastructure, která je jednou z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, že plánuje do roku 2030 ústup od uhlí a do roku 2040 uhlíkovou neutralitu. Uhlíková neutralita znamená, že množství oxidu uhličitého, které bude vyprodukováno, bude zároveň spotřebováno nebo zlikvidováno.
Zdroje: ČEZ, ČTK, Bloomberg