Biodiverzita nebo biologická rozmanitost je rozmanitost života a bohatství naší planety. Jsou to jak živé organismy a jejich počty společně s genetickými variacemi, tak i ekosystémy, a vzájemné interakce mezi nimi. Na biologickou rozmanitost se můžeme dívat z několika úhlů pohledu, celosvětového, evropského, českého nebo na úrovni konkrétních lokalit. Největší biologickou rozmanitost můžeme najít v tropických lesích, kde se například počet nepopsaných druhů hmyzu pohybuje kolem 5 – 30 milionů. Velký bariérový útes zase obsahuje 8 % světových druhů ryb na 0,1 % hladiny oceánu.
© Fabio Fistarol, unsplash.com
Jak ji můžeme měřit?
Biologickou rozmanitost můžeme měřit na třech úrovních: alfa, beta a gama. Rozmanitost alfa je rozmanitost druhů v konkrétní oblasti nebo ekosystému, většinou vyjádřená počtem druhů, např. kolik druhů hmyzu obývá louku. Rozmanitost beta je srovnání rozmanitosti mezi ekosystémy, tedy jak se mění množství druhů např. mezi loukou a lesem. Rozmanitost gama je geografické měřítko druhové rozmanitosti, měří celkovou rozmanitost ve velké oblasti.
Tabulka znázorňující úrovně biodiverzity
Proč je důležitá?
Biologická rozmanitost je důležitá k udržení zdravého ekosystému, který je nepostradatelný pro nespočet lidských činností a přírodních cyklů, jako je přeměna energie ze slunce rostlinami, rozklad organické hmoty na živiny různými organismy, opylovači opylující květy rostlin a stromů, oceány a rostliny pohlcující uhlík.
Díky biologické rozmanitosti máme čistý vzduch, pitnou vodu, úrodnou a kvalitní půdu, hmyz opylující rostliny a pomoc v boji proti klimatickým změnám, jelikož přírodní systémy na souši i na moři pohlcují až polovinu objemu CO2, vyprodukovaného lidmi. Rostlinná společenstva jako mangrovové porosty či korálové útesy, slouží při přírodních katastrofách (např. bouře či vlny tsunami), jako “ochranná zeď zmírňující jejich dopady. Z přírody získáváme suroviny jako je dřevo nebo přírodní vlákna. Krásné přírodní parky a rezervace bohaté na faunu a flóru lákají turisty z celého světa, kteří podporují ekonomiku místních obyvatel a v některých lokalitách poskytuje příroda svým bohatstvím i duchovní rozměr.
Jednoduše řečeno, každý organismus má v ekosystému svou roli a vymizení jednoho živočišného nebo rostlinného druhu může mít dopad na celý ekosystém, neboť například dojde k narušení potravního řetězce.
Čím je ohrožená?
Člověk svou činností ohrožuje biologickou rozmanitost několika způsoby, mezi ty hlavní patří destrukce (např. odlesňování) , degradace (např. pěstování monokultur) a fragmentace (např. rozšiřování měst) prostředí, globální klimatické změny, nadměrný lov a rybaření, invazní druhy, zvyšující se šíření nemocí a znečištění.
Až čtvrtině volně žijících druhů v Evropě hrozí vyhynutí a většina ekosystémů je poškozena.
Opatření navrhovaná Parlamentem EU
V květnu loňského roku představila Evropská komise strategii EU pro biodiverzitu do roku 2030. Má se především soustředit na snížení užívání pesticidů na polovinu; aby alespoň čtvrtina produktů byla v bio-kvalitě a 30 % přírodních ploch zařadit do chráněných oblastí.
Strategie pro biodiverzitu do roku 2020 byla zaměřena na zachování přirozeného prostředí, ochranu ptáků, včel a dalších opylovačů.
A například evropský program LIFE založený 1992, zachránil rysa iberského (Lynx pardinus) společně s poštolkou jižní (Falco naumanni) od vyhynutí.
Rys iberský (Lynx pardinus) © Martin Loftus, flickr.com
Organismy české přírody, které jsou na Červeném seznamu ohrožených druhů (The IUCN Red list)
Ze savců se do kategorie 3) ohrožený, řadí celkem pět druhů, kdy nejvíce ohrožený je křeček polní (Cricetus cricetus) a norek evropský (Mustela lutreola). Oba tyto druhy mají status kriticky ohroženého druhu- CR. Norek evropský je ohrožený kvůli ztrátě prostředí, nadměrnému odlovu a invaznímu druhu- norek americký (Neovison vison). Důvod, proč je křeček polní ve světovém měřítku ohrožený, je stále neznámý a k jeho určení je potřeba vědecký výzkum. Jako jeden z možných důvodů jeho ohrožení se v západní Evropě označuje intenzivní zemědělství a usmrcování jako škůdce. Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) a sysel obecný (Spermophilus citellus) mají status ohroženého druhu- EN. Netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus) má status zranitelného druhu-VU.
Norek evropský (Mustela lutreola) © Leo the Hippo, flickr.com
Z ptáků se do kategorie 3) ohrožený, řadí celkem 19 druhů, z toho tři z nich mají status kriticky ohroženého druhu CR- keptuška stepní (Vanellus gregarius), strnad obojkový (Emberiza aureola), koliha tenkozobá (Numenius tenuirostris). Další tři druhy se řadí mezi ohrožené -EN a zbylých 13 mezi zranitelné -VU.
Z ryb se do kategorie 3) ohrožený, řadí dva druhy a to úhoř říční (Anguilla anguilla), se statusem kriticky ohrožený-CR a hlavatka obecná (Hucho hucho) se statusem ohrožený -EN.
Z členovců se do kategorie 3) ohrožený, celkem řadí 23 druhů, z toho pět druhů má status ohrožený- EN. Z měkkýšů se do kategorie 3) ohrožený, řadí 6 druhů.
Z hub a rostlin se do kategorie 3) ohrožený, řadí 32 druhů hub a 33 druhů rostlin. 11 rostlinných druhů je kriticky ohroženo -CR.
Více informací o ohrožených druzích české přírody naleznete na následujícím odkazu:
https://www.iucnredlist.org/search
Autor: Kamila Jandová, Nadace na ochranu zvířat
