K obživě mi stačí tužka a papír. Osudové ženy: textařka Jiřina Fikejzová

17. září 2022

Byla talentovanou sprinterkou. Jako svoji profesi si však zvolila svoji druhou vášeň – muziku a písňové texty. Díky schopnosti vcítit se do duše interpreta se stala vyhledávanou textařkou. Svůj rukopis vtiskla více než dvěma stovkám písniček. Její texty nazpívali Milan Chladil se Simonovou, Matuška, Gott, Pilarová, Neckář, Kubišová nebo Rottrová. V dokudramatu uslyšíte Ondřeje Brouska, Kamila Halbicha nebo Kláru Cibulkovou. Na textařku vzpomíná Miloš Skalka.

Host: Miloš Skalka
Účinkují: Ondřej Brousek, Kamil Halbich, Martin Matejka, Klára Cibulková, Daniel Bambas
Připravili: Tereza Stýblová, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jan Brauner, Marek Stejskal
Režie: Michal Bureš
Natočeno: 2021

Jiřina Fikejzová se narodila v roce 1927. Tatínek byl zapálený sokol, maminka byla klavíristka.

Jiřina tak zdědila talent ke sportu a k muzice po svých rodičích. V 50. letech se stala rekordmankou ve štafetě, a když se potom rozhodla živit psaním textů, měla výhodu, že si skladbu mohla sama přehrát na klavír, konstatuje hudební publicista a moderátor Miloš Skalka.

První pokusy

K muzice se poprvé dostala v roce 1938, když jí bylo 11 let. Tehdy začala navštěvovat lounské gymnázium, kde začala zpívat se školní kapelou. Za okupace nebylo dovoleno tančit ani zpívat anglicky, a toho Jiřina využila. Pro školní kapelu začala psát české texty, zejména na velké americké evergreeny.

Po válce začala studovat sociologii a psychologii. Přišel ale rok 1948 a ve škole se všechno začalo měnit. Sociologie začala být považována za pseudovědu a nabídka na půlroční stáž v Americe přišla vniveč. Přijala tedy nabídku stát se psycholožkou v učilišti ČKD Sokolovo, vypráví Miloš Skalka.

Jít si za svým snem

V roce 1951 se provdala za lehkého atleta Jaroslava Fikejze a v roce 1954 se jí narodil syn. Když byla na mateřské, začala znovu psát texty. Za svůj textařský vzor považovala Vladimíra Dvořáka. Napsala mu dopis a ukázala některé své texty. A byl to právě Vladimír Dvořák, kdo rozeznal její talent a seznámil ji s Karlem Vlachem.

První realizovaný text se jmenoval Půvabná a svěží. Původně měl píseň Easter Parade otextovat Zdeněk Borovec, renomovaný textař. Ten ale písničku vrátil, že se mu nelíbí. A tak ji otextovala Jiřina. A mělo to úspěch.

Jiřině se tak otevřela dvířka, kterými vkročila do velkého světa umění. Rozhodující byla spolupráce s Karlem Vlachem a se sólisty jeho legendární kapely, Yvettou Simonovou a Milanem Chladilem. Postupně zpěváků, pro které psala texty, přibývalo. Z kraje 70. let navázala spolupráci s Marií Rottrovou.

Její devízou bylo, že se dokázala vcítit do interpreta, i to, že ctila původní autory. Proto se snažila příběh a textové sdělení originálních předloh přetlumočit také do češtiny. Své původní texty psala vždy na hotovou hudbu, nikdy nenechávala své texty zhudebňovat.

Karel Gott, pro kterého otextovala řadu písní, o ní prohlásil: I když sprinterka, pro svůj život zvolila maraton. Ona sama o svém povolání říkávala, že jí k obživě stačí tužka a papír. Zemřela v roce 2020 v 93 letech.

autoři: Tereza Stýblová , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.