Adopce píšťal je český vynález, říká varhaník od olomouckého sv. Mořice

  6:46
Varhaník a ředitel kůru svatého Mořice v Olomouci Jiří Stodůlka sleduje, jak se opravují tamní vzácné Englerovy varhany z roku 1745. Jejich píšťaly si nyní mohou lidé adoptovat a přispět tak na jejich renovaci.

Součástí rekonstrukce olomouckého kostela svatého Mořice je i generální oprava klasického barokního nástroje, který dnes má 5 manuálů, 95 rejstříků a 7 884 píšťal.

„V roce 1740 byl stavbou varhan pověřen varhanář ze slezské Wroclawi, Michael Engler. Výzdoba varhanní skříně je pak dílo dvou olomouckých sochařů Filipa Sattlera a Jana Antonína Richtera. Vznikl tak naprosto unikátní nástroj, tehdy největší na Moravě,“ řekl varhaník a ředitel kůru olomouckého sv. Mořice Jiří Stodůlka.

Práci s renovací má na starost slovinský varhanářský závod Škrabl zastoupený varhanářským mistrem Antonem Škrablem. Subdodavatelem jedné z největších světových varhanářských firem je olomoucká restaurátorská dílna Organ-Service varhanáře-restaurátora Ivo Roháče. Opravit je třeba především elektronické součásti.

Varhany z kostela sv. Mořice jsou největší v tuzemsku a patří i k největším ve střední Evropě a jejich oprava potrvá asi dva roky.

Nástupcem svého učitele

U svatého Mořice působí Jiří Stodůlka přes tři roky. „Začal jsem zde hrát díky svému předchůdci a pedagogovi na konzervatoři Karlu Martínkovi, který zde byl hlavním varhaníkem do konce roku 2019,“ řekl varhaník.

Hudebník připomněl, že u svatého Mořice byl také založen slavný olomoucký Mezinárodní varhanní festival.

„Na něm můžeme slyšet hrát varhaníky z celého světa. Bylo mi ctí zde potkat například Oliviera Latryho, Thomase Ospitala, Daniela Rotha, Vincenta Duboise a další varhaníky,“ vyjmenoval.

„Do funkce hlavního varhaníka jsem byl jmenován na začátku října loňského roku. Na starosti mám zajištění hudby při bohoslužbách, spolupráci s pomocnými varhaníky, navíc jsem také členem komise, která dohlíží na opravu varhan,“ přiblížil.

Zahraničí adopci píšťal nezná

Restaurování svatomořických varhan bude stát přes 30 milionů korun bez DPH a lidé na ni mohou přispět prostřednictvím adopce jednotlivých píšťal.

„Inspirace se v tomto případě dala čerpat přímo v Česku. Adopce píšťal je zde dost populární a vděčná, lidé vědí, nač můžou symbolicky přispět. Naopak od kolegů ze zahraničí vím, že moc adopci píšťal neznají, takže je to hodně český trend,“ přiblížil varhaník, který se kromě studia varhanní hry věnuje také zpěvu a dirigování.

Lidé si mohou osvojit přes 5 tisíc píšťal. „Nástroj má po přepočítání při demontáži 7 884 píšťal. Méně políček než píšťal je způsobeno tím, že některé tóny mají víc píšťal. Takže například u rejstříku Mixtura si zájemce vybere políčko (tón), na kterém může být až 8 píšťal,“ vysvětlil hudebník.

Adopce je možná přes webové stránky varhany.moric-olomouc.cz. „Zájemce si vybere píšťaly k adopci, výplní adopční formulář a zašle peníze. Zájemcům bude doručen certifikát.“

Barokní nástroj z kostela sv. Mořice byl postaven v roce 1745. „Tato část je zde dodnes. V 60. letech minulého století byly rozšířeny do univerzální podoby, aby se na ně dala hrát hudba všech období. Barokní varhany se od modernějších liší barvou zvuku a samozřejmě ovládáním. Na to navazuje to, jaká hudba se pro takové nástroje psala,“ popsal Stodůlka.

„Na barokní nástroj je těžké, až nemožné interpretovat pozdější hudbu. Například romantické varhany se často ovládají jinak, mají pomocná zařízení a často je zde předepsaná volba rejstříků (barvy zvuku), které použít. Barokní nástroje tedy mají úplně jiný zvukový ideál než nástroje například romantické,“ dodal.

Svatomořickému nástroji se přezdívá Královna moravských varhan. „Je to už od onoho 18. století. Jednalo se o největší varhany na Moravě s jedinečným zvukem. Varhaník zde najde obří paletu rejstříků, často velmi netypických. Oslovuje jistě svým krásně zdobeným prospektem – přední viditelná část varhan – a zvukem, má své charisma,“ vysvětlil varhaník. 

Varhany už mají i vlastní web

V současnosti jsou varhany demontovány. „Čeká se na různá povolení například z památkové péče. Od toho se odvíjí, kdy bude oprava hotova. Sám věřím, že do dvou let se vše stihne,“ naznačil Stodůlka, který bohoslužby doprovází i tak. Hraje na malé varhany v přední části kostela od Antonína Schacka z roku 1716.

„Těším se na to, až se varhany vrátí a budu na ně zase moct hrát. Budou po generální opravě, tedy spolehlivost bude daleko vyšší a barva a jednota jednotlivých rejstříků se jistě do určité míry zlepší,“ slibuje si.

Studenti přírodovědecké fakulty Ivo Šmerek a Daniel Bazala nedávno vytvořili webové stránky pro kostel svatého Mořice i unikátní Englerovy varhany, jimž věnovali samostatný web.

Webové odkazy:

Stránky kostela - ZDE.
Stránky varhan - ZDE.

„Webové stránky vznikly u příležitosti rekonstrukce kostela svatého Mořice a jeho varhan. Kostel dostal nový kabát, stejně tak i jeho web, který si o to již několik let říkal,“ uvedl Ivo Šmerek.

Z nového webu lze přejít na internetové stránky varhan, které jsou největším hudebním nástrojem svého druhu v Česku a řadí se mezi nejmohutnější varhany v celé střední Evropě.

„Tento web umožňuje veřejnosti adoptovat si píšťaly dle vlastního výběru. Kdokoliv tak může snadno a rychle finančně přispět na probíhající rekonstrukci varhan,“ podotkl Šmerek.

Unikátní hudební nástroj si podle Dana Bazaly svoje vlastní internetové stránky zasloužil. „Na webu je zmíněna jejich historie, nechybí ani seznam varhaníků, audiovizuální záznamy a samozřejmě to nejdůležitější – adopce píšťal. S tvorbou varhanních stránek nám pomáhali hlavní varhaník Jiří Stodůlka a diecézní organolog Jan Gottwald,“ podotkl Bazala.