Gaza –Izraelská levice- Hamás, aneb když je z generála špatný politik

Gaza patřila spolu s Ašdodem, Aškalonem, Ekronem a Gatem biblických dob k dědictví Izraele (Jozue 15,45-47; Soudců 1,18; I.Par.18,1) Občas museli Izraelité své území od cizích vetřelců osvobozovat. V Gaze žili vedle sebe Židé i Arabové. Ve 20. století se na událostech v Gaze podepsali Britové, kteří v roce 1929 chtěli zalíbit Arabům, zkonfiskovali Židům majetek, všechny Židy vyhnali a podporovali migraci Arabů z okolních arabských zemí. Dodnes se dialekt Arabů z Gazy liší od dialektu Arabů z Dženínu nebo z Hebronu a jejich rodiny vzájemné sňatky odmítají.

Nejvíce Arabů se přistěhovalo do Gazy po vzniku Izraele v roce 1948 a za éry Billa Clintona, který „sponzoroval“ arabskou migraci z Tunisu do Gazy. Vznikly tak dvě populace, ta starší a „uprchlíci“. Arabové z té starší populace neměli problém v soužití s židovskou populací.

V roce 1929 se v Káhiře narodil prolhaný arci-terorista, který celý svůj život usiloval o zničení Izraele. Po vyhnání z Jordánska v roce 1970, kde se snažil svrhnout krále Husajna, uprchl do Libanonu. Odtamtud podnikal teroristické akce proti Izraeli a byl příčinou vpádu izraelské armády do Libanonu. Před zatčením uprchl v roce 1982 do Tuniska.

Prvním generálem, který má částečně na svědomí terorismus v Gaze, je Jicchak Rabin. Za podpis Dohod Oslo I. v 1993 a II. v 1995 obdržel Nobelovou cenu za mír. Rabin umožnil Arafatovi v roce 1994 návrat z tuniského exilu do Gazy, čímž se bezpečnostní situace v Gaze velice zhoršila. Arafatovi ozbrojenci ovládli hnutí Hamás a začali terorizovat vlastní obyvatele Gazy.

V Knessetu Dohody z Oslo narazily na tuhý odpor a prošly jen díky pravicovým přeběhlíkům. Jedním z nich byl v Izraeli narozený armádní pilot Gonen Segev, kterému Rabin slíbil ministerský post. Později byl Segev odsouzen na 11 roků do vězení za špionáž pro Írán, za pašování drog a za podvody s kreditními kartami. Dohody z Oslo byly produktem politické zrady a tisíce Izraelců přišly o život.

Druhým generálem, který se „podepsal“ na současné výbušné situaci v Gaze byl Aril Šaron, který nechal v roce 2005 násilně vystěhovat z Gazy všechny Židy (8 500). Arabové z té starší populace vehementně agitovali proti stažení Izraelců a protestovali proti „dovozu“ Arabů z Tuniska. Díky financím z Kataru a EU jsou obyvatele Gazy už přes 70 let bezpracně zajištěni základními potřebami.

Podle arabské křesťanky Demy Tajové si přeje 90% obyvatel Gazy raději žít pod správou Izraele.