Seriál Přátelé má na kontě řadu prvenství a rekordů. Jeho herci si vydělali jako první komici milion za epizodu, studio Warner Bros. Television za prodej práv získávalo miliardu dolarů ročně. Nyní se šestice přátel znovu setká, pobaví se, dají kávu a zase se rozejdou. Půjde o televizní událost roku?
Již za pár dní propukne jedna z nejočekávanějších "televizních" událostí letošního roku. Monika, Rachel, Phoebe, Ross, Chandler a Joey se znovu setkají, popijí kafe v Central Perku, posedí na legendárním Moničině gauči, Joey a Chandler si znovu sednou do těch dokonale pohodlných polohovacích křesel, zavzpomínají, nejspíš si i popláčou a pak se zase rozjedou do svých normálních životů.
Na jeden zvláštní večer se vrátí Přátelé, sitkom vysílaný mezi lety 1994 a 2004, který se stal poslední velkou televizní událostí. Jeho závěrečnou epizodu tehdy sledovalo dle odhadů 52,5 milionu diváků, což je číslo, jež se nejspíš již nikdy nepovede u tohoto typu pořadu docílit (proč tomu tak je, se dozvíte za moment).
Picture this:
— HBO Max (@hbomax) May 19, 2021
The year is 2002, it’s Thursday night, and you rush home to catch the latest episode of Friends. Now get ready for it to happen all over again. Friends: The Reunion is streaming May 27 on HBO Max. #FriendsReunionpic.twitter.com/1ZrHq4HxSM
Návrat Přátel má být jedním z průlomových momentů streamovací služby HBO Max, jež je od loňska hlavní videotékou společnosti AT&T a zejména studia Warner Bros. a stanice HBO, které do tohoto konglomerátu patří. HBO Max však ve statistikách od počátku válcuje především Disney+, tedy direct-to-consumer služba studia Walt Disney, a samozřejmě stálicí je Netflix, jehož technologický, infrastrukturní a vlastně i filosofický náskok před konkurencí se stále ukazuje jako zásadní.
Podaří se šestici sympatických hrdinů naplnit potřeby studia? A zařadí se speciál, který se na obrazovkách objeví 27. května (a to i na těch českých prostřednictvím HBO Go), mezi památné okamžiky televizních dějin? A není to konec konců jedno? Vždyť přeci jde o další setkání s našimi milovanými kamarády, které jsme dlouho neviděli.
Plíživá revolučnost
Přátelé si svou televizní premiéru odbyli 22. září 1994. Pro tehdejšího lídra komediální tvorby sitkom napsala autorská dvojice David Crane a Marta Kauffmanová, v jejichž předchozí filmografii byl především sitkom Snílek (od roku 1990 jej po šest sezon dávala stanice HBO). Právě na rozdílu mezi těmito dvěma díly se pak vyjevuje plíživá revolučnost Přátel, která s nich udělala jeden z milníků televizní tvorby.
Snílek byl sitkom točící se kolem postavy rozvedeného Newyorčana Martina Tuppera v podání Briana Benbena. Tomu se v životě nedaří, a tak se stále pevněji usazuje do svých sexuálních představ. Ať se autoři snažili sebe více a na povrchu mělo jít o extremně novátorský počin, v jádru se jednalo o poměrně tradiční dílo, na které si dneska ani nikdo nevzpomene. Sitkomy do té doby totiž měly poměrně omezený arzenál základních principů a rámů. Měli jsme rodinné sitkomy (Krok za krokem), pak byly sitkomy definované jasně daným prostředím, ať už šlo o pracovní prostředí nebo o místo odpočinku (Cheers). A pak už byly jen takové solitérní seriály typu Seinfeld, které stavěly na slávě představitele hlavní role.
Přátelé nic z toho nejsou. Crane a Kauffmanová vytvořili sitkom o "zcela obyčejných lidech", kteří by se mohli rekrutovat náhodným výběrem z diváků. Byl tu nepříliš úspěšný herec, trochu cáklá masérka, kuchařka snící o vlastní restauraci, akademik a vědec (v tomto případě paleontolog) a Chandler, který dělá takovou tu těžko popsatelnou kancelářskou práci, která jej likviduje, protože vlastně nechápe, co dělá. Když se nad tím zamyslíte, podobnou skladbu lidí zná nejspíš každý z nás.
A tento nesourodý a přitom koherentní newyorský organismus dává do pohybu cizorodý prvek: Rachel, dítě z velmi bohaté rodiny, která nikdy nemusela pracovat, která nyní utekla od oltáře a hledá útěchu u své kamarádky z dětství Moniky. Tento cizí element působí revoluci doslova u každé z postav a dokáže 236 epizod bavit doslova celý svět.
Na návštěvu každý týden
Dobová recenze New York Times připomíná, že podobných pořadů sice nyní v televizi najdete hodně a že zdánlivě jde o konvenční dílo, zvláště ve srovnání se Snílkem. "Přátelé mají ale všechno, co mají mít, a slibují zcela netradiční a svůdnou podívanou," napsal prorocky John J. O'Connor. A přesně to se i naplnilo.
Při hodnocení sitkomů (ale de facto televizních seriálů obecně) se většina diváků plete v tom, že se soustředí na hodnocení zápletek. Ty jsou přitom mnohdy podružné a nedůležité. Naopak klíčové jsou postavy. Crane a Kauffmanová si toho samozřejmě byli vědomi a své postavy vytvářeli tak, jak slibuje název seriálu - jako přátele. Ale nikoli jen jako přátele jich samých mezi sebou. Důležitější je schopnost navázání přátelského vztahu s divákem. A to se této šestici povedlo dokonale. Divácký úspěch Přátel tak stál na tom, že si chce rostoucí počet diváků Moniku, Rachel, Phoebe, Rosse, Chandlera a Joeyho pozvat k sobě do bytu každý týden.
A těch diváků bylo vskutku ohromné množství: první série průměrně přilákala 24,3 milionu diváků a nejúspěšnější epizodu sledovalo dokonce 31,3 milionu lidí (samozřejmě se bavíme jen o USA). Divácky nejúspěšnější sérií byla ta druhá s průměrnou sledovaností 30 milionů lidí a s největším publikem pro jednu epizodu vůbec - dvojdíl The One After the Superbowl si pustilo při premiéře 52,9 milionu diváků. A ještě jedno číslo pro dokreslení popularity: nejméně sledovanou se stala sedmá série s průměrem 20,2 milionu diváků na epizodu!
Šest milionářů
Kolik peněz si pod tím lze představit? To je samozřejmě složitější. Dokud americký seriál nedosáhne 100 epizod, musí se studia "spokojit" s příjmy z reklamy a prodeje práv do zahraničí. Nutno dodat, že Přátelé uspěli téměř po celém světě a také na českých obrazovkách se objevují v lednu roku 1997. Co se cen za reklamu týče, v závěrečné epizodě se 30sekundový spot prodával za 2 miliony dolarů, což překonalo dosavadní rekord pro tento typ pořadu držený Seinfeldem ve výši 1,7 milionu dolarů.
Po dosažení sté epizody se však v pravidlech amerických televizí seriál mění a studio může prodávat licence dalším stanicím, které nejsou přímými konkurenty hlavního kanálu (jedná se o takzvanou syndication, díky níž mohou jít starší epizody třeba na stanice lokálních kabelovek atd...).
Podle odhadů si tímto způsobem studio Warner Bros. Television ročně přišlo na miliardu dolarů, což vyneslo představitelům šesti hlavních rolí zhruba 20 milionů dolarů k jejich již tak nemalým platům (jednalo se o dvě procenta z příjmů z přeprodeje práv). Ti přitom byli prvními lidmi v dějinách televize, kteří za jednu epizodu komediálního seriálu dostali milion dolarů. Zopakovat se to povedlo nejspíš až hercům z Teorie velkého třesku. Nutno připomenout, že to bylo v době, než Netflix začal "rozhazovat" desítky milionů tvůrcům za unikátní obsah.
Studio však dobře vědělo, že nemá na vybranou a když herci v roce 2002 s tímto požadavkem přišli, Warneři jim vyhověli. Z Přátel se totiž v tu dobu již stal nezpochybnitelný popkulturní fenomén, který se odrazil v dalších televizních dílech, ale také v módě a vlastně i ve společnosti.
Jít s dobou
Tvůrcům a hercům se totiž po celou dekádu dařilo jít neskutečně s dobou. A zároveň dobu do velké míry formovat. Proslulými se staly účesy Jennifer Aniston, představitelky Rachel, které kopírovaly nejspíš miliony žen po celém světě, v Indii vznikl řetězec kaváren inspirovaných seriálem nazvaný F.R.I.E.N.D.S. Cafe.
Nejdůležitější však bylo zachycení měnícího se životního stylu městských Američanů, konkrétně Newyorčanů. Oproti předchozím sitkomům jsou vztahy mezi "přáteli" a dalšími postavami daleko méně trvalé, ačkoli touží po té pravé rodině a lásce na celý život, nevadí jim navazovat i vztahy na jednu noc (samozřejmě s dostatečnou vnitřní výčitkou, že to se opravdu děje maximálně jednou za deset let). Přátelé divákům ukázali spoustu netušených motivů: Phoebe například odnosila děti svému bratrovi, Rossovi utekla manželka s jinou ženou, Rachel zase představovala typ princezny ze zlaté klece, která si náhle musí sama obstarávat živobytí a přitom zpočátku neuměla ani uvařit kávu.
Kapitolou samou pro sebe pak bylo jídlo. V devadesátých letech totiž v Americe vrcholil zájem o fast foody. A náhle Přátelé přišli s tím, že je lepší doma uvařit, pro sebe, rodinu, přátele, a že kvalitní jídlo může vylepšit zdraví i vztahy. Podobně jako o pár let později ve Velké Británii Jamie Oliver tak Přátelé zažehli novou vlnu zájmu o vaření. Zajímavý kontrast pak nabízí další velepopulární sitkom nedávné doby - Teorie velkého třesku. Všimněte si, že tam naopak již nevaří téměř nikdo a naopak se vždy vybírá, do které restaurace postavy vyrazí.
Streaming Wars
O tom, jak zásadní Přátelé pro americké publikum jsou, pak nejnověji vypovídá velká bitva globálních stereamovacích služeb. Ještě do konce roku 2019 byly všechny epizody seriálu dostupné na Netflixu na většině trzích, včetně toho amerického.
V roce 2019 však proběhla vlna aukcí o kompletní série. Mezi těmi nejdražšími pak samozřejmě byli Přátelé. Podle dat magazínu Variety vítězná služba HBO Max za možnost exkluzivně nabízet všechny díly Přátel na americkém trhu zaplatila 425 milionů dolarů. Dalšími seriály v takzvaných streaming wars pak byli například Seinfeld (Netflix zaplatil více než 500 milionů dolarů), South Park (HBO Max zaplatilo více než 500 milionů dolarů), Teorie velkého třesku (HBO Max za 600 milionů dolarů) či americká verze Kanclu (za 500 milionů dolarů ji pořídila služba konglomerátu NBCUniversal nazvaná Peacock).
Jsou to tedy zdánlivě paradoxně seriály nedávné doby a nikoli úplné novinky, na co se snaží streamingové služby lovit nové předplatitele. Paradoxního na tom ale ve skutečnosti není vůbec nic. Streaming je rostoucí segment, který již nyní legálně a za poplatek využívají stovky milionů diváků po celém světě. A u řady z nich to je již jediný způsob recepce televizního obsahu, protože klasickou, tedy lineární televizi ani nevlastní. I tito lidé však vyrůstali s Monikou, Rachel, Phoebe, Rossem, Chandlerem a Joeym a chtějí si s nimi zase občas sednou na gauč, dát kafe, pokecat, prožít trochu té bezstarostnosti a pak se zase vrátit do běžného života. Kdo tohle bude umět divákům nabídnout, ten by neměl mít nouzi o předplatitele. Navíc když vedení HBO Max dokáže pořádat takové speciální chvíle, jako bude Reunion Přátel, tak by se jejich službě mohlo začít skutečně dařit.
