V českých učebnicích podle výzkumu Rady Evropy, Institutu George Eckera a Romského vzdělávacího fondu chybí dostatek informací o romské menšině. Pokud v nich jsou, většinou se týkají perzekuce během holocaustu či jde o prostá demografická data. V dalších učebnicích se pak objevují stereotypní informace či nesouvisející obrázky.
Právě na základě těchto výsledků měla proběhnout již začátkem září schůzka, na které mělo MŠMT s dalšími organizacemi hovořit o možné nápravě. Ta se však nekonala a instituce se setkaly až 26. dubna.
Podle Tomáše Ščuky, člena Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, byla na nynějším setkání nabídnuta otevřenost i vstřícnost ke spolupráci. Jak však Ščuka podotýká, není přesvědčený, že ke komplexní změně skutečně dojde tak, aby se projevila ve všech učebnicích.
„Objevila se i rozdílná vyjádření některých zástupců nakladatelství,“ uvedl k tomu. Staré učebnice sice jsou v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, přesto mnohé z nich neobsahují relevantní informace.
Obsah učebnic zastarává
„Podle nás se učebnice, které se aktuálně používají ve školách, předělávat nemusí. Obsah učebnic, které projdou schvalovacím řízením na MŠMT, by neměl být vůči romské menšině nijak dehonestující a zároveň by jim měl v rámci objektivnosti a vyváženosti být věnován prostor,“ uvedl k tomu Pavel Brejcha za nakladatelství Fraus.
Podotkl však, že na druhé straně platí, že i obsah učebnic neustále zastarává a některé informace se proto mohou objevovat v konotacích, které již nejsou na aktuální úrovni poznání či moderní didaktiky výuky.
„Ten, kdo definuje kurikulum, v našem případě okruhy či témata rámcových vzdělávacích programů, je stát. Druhým rozhodujícím faktorem, který určuje, co a jak se žáci mají naučit, je škola, konkrétně učitel. Ten nese v rámci své vysokoškolské pedagogické odbornosti odpovědnost za způsob podání látky,“ popsal.
O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslech |
„Vůle je, na druhé straně jsou rozdílné názory. Bude záležet, jaká doporučení MŠMT jako ústřední orgán vzdělávací politiky použije,“ zhodnotil situaci Ščuka.
Jak uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová, na jednání byla dohodnuta spolupráce resortu a Muzea romské kultury. Společně budou odborně posuzovat nové učebnice v oblasti témat týkajících se Romů a také poskytovat odbornou podporu pro autory učebnic.
Výsledky průzkumu romské tematiky v učebnicích
Zdroj: The Representation of Roma in European Curricula and Textbooks |
Jak však Ščuka podotýká, ani to by však nemuselo stačit. „Jedno z doporučení je, aby do autorských skupin byla začleněna širší platforma romských i neromských odborníků na lidskoprávní a sociální témata. Pokud se mám zastavit u těch romských, je důležité, že tito lidé mají životní i profesní zkušenosti s uváděním předsudků na pravou míru,“ vysvětlil.
Znalost romských reálií autorů, kteří připravovali současné učebnice, je podle Ščuky často nulová. „Co to může vytvářet v dětech, které se to učí? Děti pak za předsudky nemůžou,“ okomentoval to.
Brejcha za nakladatelství Fraus označil diskuzi jako otevřenou, věcnou a směřující spíše do budoucna. „MŠMT informovalo o tom, že jistě dojde k nějakým změnám v rámci připravované revize rámcových vzdělávacích programů, která se chystá na rok 2023.“ Dodal, že nakladatelství nyní pracuje na moderních učebnicích, které vedou žáky především k aktivnímu přemýšlení, kritickému myšlení, tvorbě vlastních názorů a k diskuzi.
Žádná kniha k posudku
Jak vysvětluje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, také dospělá romská veřejnost je často ohledně své etnicity v zajetí rozličných mýtů. Ty potom předává při výchově svým dětem, které se jinak ve výuce o svém původu nic nedozví.
„Přitom naše společnost chce Romy integrovat. Ti ale zatím žijí ve vysokých počtech izolovaně v sociálně vyloučených lokalitách, takže ani v běžném životě nedochází k potřebné interakci. Natož abychom pracovali na zlepšování soužití,“ shrnula.
Objektivní informace o Romech a jejich dějinách i kultuře, které by učebnice mohly předávat dětem v rámci základního penza školní výuky, mohou podle ní být na začátku změny k lepšímu i ve vzájemných vztazích majority a minority.
Jak Horváthová podotýká, zhruba posledních pět let muzeum neobdrželo snad ani jedinou učebnici. „Předtím byla dobrá praxe, že učebnice chodily, posudkům se věnoval zpravidla náš historik a případně romistka,“ nastínila.
„Je to už hodně dlouho, takže přesně nyní nevím, ale pokud mluvíme o době asi před deseti lety, tak to bývalo asi mezi 10 až 20 učebnicemi ročně,“ dodala na otázku, kolik učebnic na posouzení muzeum dostávalo. Jak záhy konstatuje, u většiny učebnic musela instituce dávat negativní stanoviska.
„Buď neobsahovaly žádné poznatky o romské kultuře a dějinách, nebo byly nedostatečné či zkreslené, mnohokrát jsem se zabývali tím, že jsme navrhovali nové formulace. Byly ale i případy, že vydavatelé zájem o opravu měli a komunikovali. Pokud se nepletu, dobrá spolupráce byla s brněnskou Novou školou,“ uvedla příklady Horváthová.
Sčítání jako příležitost. Uveďte, že jste Rom či věřící, apelují kampaně |
Jak uzavírá Brejcha za nakladatelství Fraus, co by školám významně pomohlo, je urychlení výměny učebnic. „Naše společnost je současní globálního světa, ve kterém se problematika menšin, migrace obyvatel a jejich začleňování do většinové společnosti velmi dynamicky vyvíjí,“ okomentoval s důrazem například na protesty ve Spojených státech či migrační situaci v Evropě. „Stačí se podívat k našim jižním sousedům do Rakouska, kde žáci dostávají nové aktuální učebnice každý rok nejen na základních, ale i na středních školách,“ upozornil.
„Slib chápu jako šanci, ale těch už tady bylo taky hodně. Podstatné je, abychom tu šanci nyní proměnili ve skutek – v prospěch pro nás všechny, Romů i Neromů,“ uzavírá Horváthová.
24. dubna 2020 |
