Slovenské zkušenosti s homogenními a heterogenními třídami

Na pomoc si tentokrát přizvu naše odvěké bratry a zároveň rivaly v ledním hokeji – Slováky.

U nás samozřejmě probíhají různé výzkumy na všelijaká témata týkající se předškolního vzdělávání, ve své knize je v roce 2016 například shrnul Jan Průcha, ale žádný z nich se nevěnuje problematice věkového rozřazování dětí do tříd. V tom nás naši východní sousedé předčili. A hned dvakrát.

O co jde?

V letech 2018 a 2019 byly na Slovensku publikovány dvě výzkumné studie, které se zabývaly homogenními a heterogenními třídami. Konkrétně se jednalo o názory učitelek mateřských škol (žádný muž se nezapojil) na to, jaké zřízení se jim zdá lepší a proč. Pro zkoumání byla vybrána dotazníková metoda (v prvním výzkumu doplněna o rozhovory a pozorování), a to z důvodu nejsnadnějšího sběru dat – schválně, kolikrát už každý z nás vyplňoval něčí dotazník, že? Tým tří výzkumníků složený z pracovníků dvou univerzit – Mateja Bela v Banské Bystrici a Katolické v Ružomberoku, jmenovitě Vladimír Klein, Ivana Rochovská a Zlatica Huľová (Miroslava Gašparová se účastnila pouze výzkumu z roku 2019), dvakrát oslovili téměř 250 respondentů (konkrétně 234 a 243) a ptali se jich na jejich odborné názory podložené aktivní praxí v mateřských školách. Někoho možná může napadnout – proč dvě studie týkající se toho samého? Nestačila by jedna? V roce 2018 se totiž sběr dat zaměřil na homogenní třídy a v roce 2019 na výhody a nevýhody heterogenních tříd. Tedy ano, stejné téma, pojaté ovšem ze dvou různých (dalo by se říct opačných) perspektiv. Představuji si to jako řešení rovnice a následné provedení zkoušky. Sesbíraná data ukázala velmi zajímavé skutečnosti, které mě osobně nejednou překvapily.

Výsledky – prostředí třídy

Prvním faktem, který obě studie zjistily, byl pohled slovenských učitelek mateřských škol na to, jak jednotlivé typy zařízení rozvíjejí (případně nerozvíjejí) děti. Pedagogové se obecně shodli, že heterogenní třída je pro děti lepší z hlediska sociálního a emocionálního rozvoje, přičemž nezáleželo, jestli daná učitelka preferovala homogenní nebo heterogenní třídu. Učitelky homogenních tříd naproti tomu viděly velkou mezeru heterogenních tříd v oblasti kognitivního rozvoje a malé šance pro vzájemnou soutěživost mezi dětmi.

Rozbor – prostředí třídy

Jak je vidět, heterogenní třída je povšechně vnímána jako dobré prostředí pro rozvoj mezilidských vztahů, což potvrzují i výzkumy, které jsem uváděl v minulém článku. Kognitivní hledisko vzdělávání se v naší kultuře naopak hodně protežuje, protože školka pořád ještě v očích veřejnosti slouží jako příprava na školu, ačkoli RVP PV mluví v podstatě opačně. To samé platí o soutěžení, které není předškolním dětem vývojově vlastní – proto by se mateřská škola měla starat především o komplexní rozvoj osobnosti dítěte a nezaměřovat se jen na jednu jeho součást.

Výsledky – preference učitelek

Jako velmi výrazný prvek celého zjištění se ukázalo, v jakém zřízení chtějí jednotlivé slovenské učitelky pracovat, nehledě na to, kde reálně pracují. Ty pedagožky, které působí v homogenních třídách, by nechtěly pracovat v heterogenní třídě, přičemž učitelky smíšených tříd by zhruba ve dvou třetinách případů raději měly třídu homogenní. Tato fakta jsou pro naše bádání stěžejní, protože se ukazuje, že velká většina učitelek mateřských škol preferuje homogenní třídu. Obrovským paradoxem je, že (berme data například z výzkumu z roku 2019) z 234 zkoumaných tříd bylo 139 heterogenních, tedy více než polovina. Vysvětlením tohoto nepoměru je to, že mnoho školek je jednotřídních, kde samozřejmě členění dětí podle věku není možné. Kdybychom zpracovali všechna tato čísla do jediného, vyšlo by nám, že většina učitelek ve školkách by chtěla učit v homogenních třídách, ale podmínky to mnohým z nich nedovolí.

Rozbor – preference učitelek

Když jsem na začátku psal o překvapivých faktech, tento je pro mě nejpřekvapivější. O kladech a záporech toho nebo onoho zřízení jsem se šířeji rozepisoval v první části této minisérie, nicméně vědomí toho, že tolik učitelek preferuje homogenní třídu, je pro mě novinkou a nutno říct, že dost šokující. Vždy jsem si myslel, že to bude plus minus půl napůl, ale realita mluví jinak. Samozřejmě se výpovědi necelých 250 učitelek nedají komplexně zobecnit, ale výzkumný vzorek je to už dost velký na to, aby se realita příliš nelišila od zjištěných údajů.

Výsledky – věk a preference

Dále se ukázalo, že věk slovenského pedagoga má na preferenci zřízení také vliv. Oproti mým předpokladům měly služebně starší učitelky větší zájem učit ve smíšených třídách než jejich mladší kolegyně. To může mít několik důvodů. Starší učitelky s větším profesním sebevědomím a zkušenostmi si například více věří při zvládání diverznějších kolektivů, zatímco mladé absolventky mají raději „jednodušší“ práci s homogenním kolektivem.

Rozbor – věk a preference

Každý rok se jako hodnotitel účastním přijímacího řízení na obor Učitelství pro mateřské školy na ZČU v Plzni a je pravda, že když přijde otázka na složení třídy, většina zájemců odpovídá „homogenní třída“, protože podle svých slov „chtějí mít všechno pod kontrolou“, což potvrzuje teorii z prvního článku.

Shrnutí

Kdybych měl veškerá fakta seskupit do krátkého odstavce, tak by nám vyšlo, že v očích slovenských učitelek mateřských škol je heterogenní třída lepším prostředím pro emocionální a sociální vývoj, zatímco homogenní třída pro kognitivní vývoj a soutěživost. Většina učitelek preferuje práci s homogenní skupinou, ačkoli v ní spousta z nich nepůsobí, což je ovšem způsobeno lokalitou a velikostí školky. Mladší učitelky obecně více preferují homogenní třídy, zatímco s přibývajícím věkem roste obliba smíšených kolektivů. Veškeré závěry jsou samozřejmě názorového charakteru a se správnými postupy a obecně platnými fakty se mohou rozcházet (ne že bychom se ovšem měli moc o co opírat, že?), nicméně například pro mě jsou názory několika stovek odborníků z praxe velmi cenným zdrojem informací, který by se rozhodně neměl opomíjet. Nutno ještě dodat, že celé toto pojednání pramení z prostředí Slovenské republiky, takže závěry ze studií nelze zobecnit pro náš stát. Věřím však, že u nás bychom stejným postupem dosáhli obdobných výsledků.

Co to všechno znamená?

Na závěr budu kombinovat jak zjištění z tohoto článku, tak i z předchozích dvou. Problematika homogenních a heterogenních tříd se na denní bázi týká všech přibližně 30 000 předškolních pedagogů, kteří v České republice působí. Přesto se tento problém nijak zvlášť neřeší a většinou se to „prostě nějak udělá“, pokud s tím vůbec něco dělat jde (viz jednotřídky). Málokde jsem se při svých cestách i pracovních zkušenostech setkal s tím, že by se ředitelky a ředitelé ptali, jak bychom to my učitelé chtěli. A přitom jsme to my, kdo se každý den se svou třídou musí potýkat (v tom dobrém smyslu), aniž bychom mnohdy mohli ovlivnit její strukturu. Naprostou většinu mojí kariéry jsem měl štěstí, tedy chápající ředitelky, které se zajímaly o to, co jsem si přál a jak bych chtěl svou třídu vést. Z reality ovšem vím, že to není úplně běžný jev. Mnohde jsou jasně nastavená pravidla a nikdo s nimi nehne, protože ten, kdo by mohl, nechce.

Vize budoucna

Do příštích let nám tedy zbývá mnoho úkolů – komplexně prošetřit problematiku mateřských škol ze všech různých směrů, abychom odhalili ideální postupy práce v mateřské škole. Především to ale stojí na nás, a budu se opakovat z minula, nic na světě nevyváží dobrého učitele. A ten nepracuje podle výzkumů, podle tabulek, encyklopedií a manuálů (i když i to k tomu patří), ale především srdcem, což je to, co v předškolním vzdělávání potřebujeme nejvíc. Ať se na ulici, ve městě nebo ve světě děje cokoli, školka musí být pro děti pomyslným rájem, a ten vzniká především díky nám. Takže nám přeji pevné nervy, mnoho štěstí a hodné děti, protože si nebudeme lhát do kapsy, ideálních podmínek asi nikdy nedosáhneme, a proto to i v budoucnu bude pravděpodobně celé stát jenom a jenom na nás.

Zdroje:

Rochovska, I., Huľová, Z., Klein, V., & Gašparová, M. (2019) The opinions of pre-primary education teachers on the advantages and disadvantages of heterogeneous age groups. Problems of education in 21. century 77(3), 424–436.

Huľová, Z., Rochovská, I., & Klein, V. (2018). The Issue of Age Homogenity in Groups from the Kindergarten Teacher’s Perspective. Stanisław Juszczyk, 203.