Debut Pražského jara

Je tomu několik let, kdy festival Pražské jaro spustil projekt tzv. Debutů, ve kterých představuje výrazné osobnosti mladé světové dirigentské scény. Debutový koncert je pro každého interpreta výzvou, zvlášť pokud se ocitá před domácím publikem. František Macek patří k nejtalentovanějším mladým českým dirigentům, doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku. „Tyto zkušenosti zúročí v pestrém programu, kombinujícím hudbu Antonína Dvořáka a Roberta Schumanna s u nás méně známými, ale působivými díly Jeana Sibelia a klasika polské hudby Witolda Lutosławského,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík. „Věřím, že se Macek díky debutovému koncertu etabluje u českých orchestrů a svou energií a intenzitou, s jakou se každému dílu věnuje, si získá i pražské publikum.“ Sólistou v Schumannově violoncellovém koncertu bude Johannes Moser, pro nějž bude toto vystoupení rovněž pražskojarním debutem. Moser je držitelem prestižní Brahmsovy ceny, která byla v minulosti udělena např. Leonardu Bernsteinovi nebo Anně-Sophii Mutter, vystupuje s těmi nejlepšími světovými orchestry, jako jsou Berlínští filharmonikové, Newyorská filharmonie, Chicago Symphony nebo London Symphony Orchestra.

Koncert se uskuteční s obecenstvem v sále, zároveň bude přímým přenosem vysílán na festivalovém webu.

František Macek se rychle prosazuje jako výrazná osobnost mladé české dirigentské generace. Absolutní vítězství v mezinárodní dirigentské soutěže v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích, kam dojíždí ze svého současného domova ve Vídni.

František Macek pochází z rodiny hudebníků – varhaníků a sbormistrů. Vystudoval hru na varhany na konzervatoři v Kroměříži a starou hudbu na pražské Týnské škole. Studium dirigování absolvoval na pražské Akademii múzických umění v Praze a poté na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Zúčastnil se mistrovských kurzů Davida Zinmana, Bernarda Haitinka a Daniela Gattiho, jeho významnými mentory byli také Tomáš Netopil, Alexander Liebreich a Manfred Honeck. Intenzívně se věnuje soudobé hudbě; měl možnost studovat u významných dirigujících skladatelů Bengta Tommyho Anderssona a Pétera Eötvöse. Přes svůj mladý věk už dirigoval vynikající orchestry, jako jsou curyšský Tonhalle-Orchester, Moskevská filharmonie, festivalové orchestry ve Gstaadu, Aspenu a Lucernu, Nizozemský symfonický orchestr, Norrköpingský symfonický orchestr a další. V České republice řídil mimo jiné Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia nebo Plzeňskou filharmonii.

Jako operní dirigent debutoval v roce 2016 v NorrlandsOperan ve švédském městě Umeå s Janáčkovou operou Příhody lišky Bystroušky. Na jaře 2017 dirigoval ve Stockholmu Mozartovu operu Così fan tutte, v sezoně 2017/18 debutoval v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě s Gluckovu operou Ifigenie na Aulidě. Dirigoval také Leoncavallovy Komedianty v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, Purcellovu operu Dido and Aeneas provedl s komorním orchestrem Far Musica a Mozartovu operu Únos ze serailu ve Wheeler Opera v Aspenu. Působil také jaké asistent dirigenta v Královské opeře ve Stockholmu a v Nizozemské národní opeře v Amsterdamu.

Německo-kanadský cellista Johannes Moser byl prestižním britským časopisem Gramophone označen za „jednoho z předních představitelů úžasné sestavy mladých cellových virtuózů”. Vystupuje s takovými orchestry jako jsou Berlínští, Newyorští a Losangeleští filharmonikové, Chicago Symphony, London Symphony, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Concertgebouworkest, Tokyo NHK Symphony, Philadelphia Orchestra, Cleveland Orchestra ad. Intenzívně se věnuje také komorní hře, mezi jeho partnery figurují Emanuel Ax, Joshua Bell, Leonidas Kavakos nebo Midori. Pravidelně vystupuje na festivalech mj. ve Verbier, Šlesvicku-Holštýnsku, Gstaadu a také v Coloradu a Seattlu.

Od roku 2015 pravidelně spolupracuje s holandským vydavatelstvím Pentatone. Jeho diskografie zahrnuje cellové koncerty Dvořákovy, Lalovy, Elgarovy, Lutosławského, Dutilleuxe a Čajkovského, za něž získal prestižní Cenu německých kritiků hudebních alb a Diapason d’Or.

Johannes Moser hraje na cello, které vyrobil v roce 1694 Andrea Guarneri a které mu bylo zapůjčeno ze soukromé sbírky. Na Pražském jaru vystupuje poprvé.

Foto: Pražské jaro