Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že nakupovaly předražená vybavení. Obě instituce trvaly na tom, že zpráva je nepravdivá a poškodila jejich pověst.
„Nemocnice usilovaly o to, aby NKÚ nemohl o svých výsledcích informovat veřejnost. Jsem rád, že Ústavní soud teď definitivně potvrdil, že i toto je součást naší práce,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
I přes rozhodnutí Ústavního soudu setrvávají obě nemocnice na svém stanovisku, že kontrolní zjištění NKÚ a související tisková zpráva, která byla předmětem sporu, jsou nesprávné.
„Soudy se totiž věcnou správností zjištění NKÚ nezabývaly a žalobu zamítly s odůvodněním, že zjištění NKÚ jsou v řízení nepřezkoumatelná. Soudy tak vyslaly všem signál, že NKÚ nepodléhá soudní kontrole,“ poslaly nemocnice v tiskové zprávě.
Vleklou soudní při rozpoutaly obě nemocnice po zveřejnění výsledků prověrky využívání milionových dotací z období 2007 až 2013. Týkala se financování projektů z peněz evropských fondů na rozvoj a nákup zařízení.
Jakmile se informace objevila v roce 2015 na webu NKÚ, požadovalo vedení nemocnic od úřadu omluvu a stažení zprávy. Podle vyjádření ředitelů je dehonestuje.
Spor řešily postupně obecné soudy. Všechny konstatovaly, že kritika obsažená v tiskové zprávě je přiměřená, nikoliv bulvární povahy. Kauza se dostala až k Ústavnímu soudu, který stížnost na rozhodnutí letos v květnu zamítl.
Podle předsedy senátu Radovana Suchánka nemohou soudy přezkoumávat pravdivost kontrolního závěru NKÚ, tedy informace uveřejněné v navazující tiskové zprávě, a všechny předchozí rozsudky jsou správné.
„Vadí nám, že se tisková zpráva o nás vyjadřuje, jako bychom kradli. Rozvoj nemocnic není totéž co stavba paneláku,“ prohlásil před třemi lety bývalý ředitel budějovické nemocnice Břetislav Shon.
Nespokojený s výsledkem je ředitel táborské nemocnice Ivo Houška. Upozorňuje, že Ústavní soud ve svém výroku vlastně potvrdil, že NKÚ může ve zprávě zveřejnit i nepravdy. „Výsledek takové kontroly je podle něj prakticky nepřezkoumatelný,“ zdůrazňuje Houška.
V postavení nepřímého účastníka soudních řízení byla Regionální rada Regionu soudružnosti Jihozápad (ROP), která rovněž pochybení odmítá. Ta měla podle NKÚ špatně nastavená pravidla, když evropské peníze nemocnicím proplácela.
Nemocnice tak mohly nakupovat obdobné přístroje za různé, i nadhodnocené ceny a neoprávněně slučovaly nákupy levnějších věcí, aby dosáhly na dotace. Například vybavení jednotky intenzivní péče v táborské nemocnici vyšlo na 260 milionů, zatímco reálná cena je mnohem nižší. Vedení ROP Jihozápad totiž nevyhodnocovalo efektivnost investic.
Stanovisko nejvyšších kontrolorů odmítl nejen úřad regionální rady soudružnosti, ale kritizoval ho i tehdejší hejtman Jiří Zimola.
NKÚ hned zpočátku uzavřel kontrolu projektů, aniž by požadoval na ministerstvu financí postih zúčastněných za porušení rozpočtové kázně
