Umělým srdcem si nekupujeme jízdenku na nesmrtelnost, uvažuje kardiochirurg Netuka

29. květen 2021

Před čtyřmi roky dostal první pacient v Česku umělé srdce a  taky mu zachránilo život. Nejen o tom, jaké jsou rozdíly mezi tím umělým a orgánem od dárce. „Musíme si uvědomit, že implantací umělého srdce si nekupujeme jízdenku na nesmrtelnost,“ upozorňuje host Osobnosti Plus kardiochirurg a přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.

Je řada faktorů, které ovlivňují další prognózu pacienta. Často bývá zkrácena už jen tím, že není vhodným kandidátem na transplantaci. Protože má celou řadu přidružených onemocnění.

„Nejdéle žijícího pacienta na umělém srdci jsme měli přes dva roky. Selhávaly mu i další orgány, zejména ledviny. Ale řadu pacientů jsem úspěšně odtransplantovali,“ dodává Netuka.

Čtěte také

Porovnávat implantaci umělého srdce s transplantací srdce od dárce, je prý velmi těžké. „V obou případech obnovíme dostatečný srdeční výdej, tedy dodávku kyslíku pro organismus, což je zásadní.“

„Takoví pacienti se mohou po dlouhé době zase normálně nadechnout, aniž by cítili dušnost. Mohou vyjít schody, aktivně se pohybovat, někdy i sportovat. Po této stránce je implantace a transplantace srovnatelná. Ale u každé skupiny pacientů se setkáváme s jinými problémy nebo komplikacemi,“ vysvětluje.

Srdce umělé vs. Transplantace

Implantované umělé srdce je velmi sofistikovaný přístroj, který je náchylný k selháním, nebo ke vzniku sraženin a dalších komplikací. „Ty vycházejí ze styku krve s umělými materiály na umělé srdeční náhradě.“

„A u biologického transplantovaného srdce je situace příznivější z hlediska biologického přijetí. Ale zase přichází do úvahu infekční komplikace, které souvisí s nezbytným potlačováním imunity.“

Čtěte také

Proto nelze tvrdit, že umělé srdce je ekvivalentem transplantace srdce. „Konkurentem ale v řadě případů je, protože ne vždy je transplantace pro pacienty vhodným řešením, zejména kvůli odhojení transplantovaného orgánu, nebo komplikacím při užívání imunosupresiv.“

Ne vždy ale může nemocný rychle dostat náhradní orgán. „Kdyby byla absolutní nabídka srdcí k transplantaci, tak bych třeba pro sebe volil srdce biologické. Ale musíme si uvědomit, že počet vhodných orgánů, který limituje počet transplantací, je naprosto zásadním faktorem.“

IKEM je schopen poskytnout tento typ léčby zhruba 40 až 50 pacientům ročně. „A to jsou v mezinárodním srovnání vysoká čísla. Ale poptávka je mnohem vyšší než skutečná nabídka. A záleží i na věku konkrétního pacienta.

„Řada pacientů ve starším věku by se už na transplantační listinu nekvalifikovali. A za druhé by u nich komplikace spojené s transplantací, při řadě přidružených onemocnění, převážily výhody, potom volíme srdce umělé,“ popisuje rozhodování kardiochirurgů Ivan Netuka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.

Související