Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Očkování je prospěšné nejen pro naše zdraví, ale i pro naše peněženky, říká lékař a bývalý okresní a krajský hygienik Stanislav Wasserbauer ze Státního zdravotního ústavu.

V souvislosti s pandemií covidu-19 se často diskutuje o účinnosti a bezpečnosti očkování. Jak je to s účinností vakcinace ve skutečnosti?

Na vaši otázku odpovím otázkami. Viděl jste někdy člověka s pravými neštovicemi? Nebo někoho, kdo ochrnul po dětské přenosné obrně? A zřejmě jste se nesetkal ani s nikým, kdo onemocněl tetanem či záškrtem. Možná jste v posledních letech ani neslyšel o někom, kdo onemocněl zarděnkami. Jak je to možné? Odpověď je jednoznačná, jenom díky očkování!

Je pravda, že mnohé nákazy díky očkování úplně nebo téměř zmizely…

Přesně tak, pravé neštovice, na které v minulosti ve světě zemřelo více než 300 miliónů lidí, a to zejména dětí, byly díky očkování celosvětově vymýceny a nemůžeme se jimi již nikde nakazit. Dětská přenosná obrna byla v naší zemi naposledy zjištěna v roce 1961, od té doby již nebyl díky povinnému očkování zaznamenán žádný nový případ. Poslední případ záškrtu byl v ČR diagnostikován v roce 1995, tetanus se u nás nyní vyskytuje velmi vzácně, a to pouze u neočkovaných osob. Těmto i mnohým dalším nebezpečným nákazám zabráníte, když své děti necháte naočkovat v rámci tzv. pravidelného povinného očkování.

Co ale například očkování proti chřipce? Tu by se podařilo masivním očkováním také vymýtit? Nebo to pro její časté mutování není možné?

Ano, virus chřipky neustále mutuje a mění své antigenní složení, a proto se každý rok vyrábí očkovací látky „na míru“ podle předpokládaného složení viru, aby bylo očkování co nejúčinnější. Navíc očkování proti chřipce nepatří mezi povinná očkování a neočkuje se proti ní bohužel dostatečný počet lidí, aby mohla fungovat kolektivní imunita. Chřipku očkováním nevymýtíme, ale můžeme tak zabránit obrovskému množství nemocí a závažným či smrtelným průběhům chřipky. A také díky tomu ušetřit desítky miliard korun za léčbu, pracovní neschopnosti či OČR.

V souvislosti s očkováním, se právě často mluví o tzv. kolektivní imunitě. Jaký je její význam?

Obrovský. Vysoká proočkovanost celé populace, většinou minimálně 95 %, vytváří tzv. kolektivní imunitu, která brání šíření původců nákazy v populaci a chrání i ty osoby, které nejsou očkovány zejména ze zdravotních důvodů nebo osoby, jejichž imunitní systém není schopen protilátky vytvořit. V tomto ohledu je očkování i výrazem ohleduplnosti a solidarity s ostatními lidmi, zejména dětmi.

Můžeme chránit očkováním malé děti i před jinými nemocemi, proti kterým není povinné očkování?

Samozřejmě, existuje i nepovinné očkování. Pokud rodiče např. chtějí, aby jejich dítě neonemocnělo rotavirovými průjmy nebo meningokokovou meningitidou, nebo chtějí snížit pravděpodobnost, že se u jejich dcery vyskytne zhoubný nádor děložního čípku, měli by své děti nechat naočkovat. Očkování ochrání jejich děti před vznikem onemocnění, případně před závažným či smrtelným průběhem dané nemoci.

Určitě i dospělí se můžou chránit očkováním před mnohými nemocemi.

Ano, máte pravdu, těch možností je mnoho. Očkováním se můžeme efektivně chránit např. proti infekčním žloutenkám typu A i B, klíšťové encefalitidě, proti chřipce či pneumokokovému zápalu plic. Lidé by si měli uvědomit, že očkování je nejspolehlivější ochranou před vznikem daných onemocnění.

Jaký je vlastně princip očkování?

Očkování spočívá v aplikaci očkovací látky, která obsahuje oslabeného nebo usmrceného původce dané nákazy, případně jeho část. V těle se následně vytvoří protilátky a stimuluje se tzv. buněčná imunita. Imunitní systém člověka se naučí původce nákazy rozpoznat, a očkovaná osoba je tak chráněna před nemocí nebo před závažným průběhem onemocnění.

Očkování je doporučováno prakticky všem osobám. Existují přesto nějaké skupiny lidí, u nichž byste očkování obzvlášť doporučil?

Očkování má velký význam pro všechny osoby, ale zejména pak pro osoby s chronickými neinfekčními chorobami, jako jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění srdce a cév, obezita, onkologická onemocnění či poruchy imunity. Mimochodem pandemie covidu-19 jasně ukázala, že tito lidé jsou nejrizikovějšími a nejzranitelnějšími a nejčastěji u nich nákaza probíhala velmi těžce až smrtelně.

S očkováním jsou v posledních letech spojeny i nejrůznější mýty a nepravdy...

Máte pravdu, je jich opravdu mnoho a šíří se mnohdy jako lavina, nejčastěji na sociálních sítích. Velmi často se jedná o nepravdivé a nepodložené informace, mající za cíl poškodit smysl a význam očkování. Je důležité si všechny informace ověřovat a všemu nevěřit. Naopak je třeba pracovat s důvěryhodnými zdroji informací a věřit odborníkům, lékařům a zdravotníkům.

Takže, když se nechám očkovat proti covidu, tak se mi nezmění má vlastní DNA, jak se také psalo na internetu?

Toho se určitě bát nemusíme, to je právě ukázka nesmyslného mýtu o očkování. Vakcíny Pfizer a Moderna obsahují tzv. mRNA, podle které jsou v buňkách těla syntetizované bílkoviny. Tento proces ale neprobíhá v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA. Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, nelze ji přepsat a včlenit do DNA, tj. do genetické informace člověka.

Jak je to vůbec s bezpečností očkovacích látek?

Očkovací látky jsou vysoce bezpečné. Výskyt nežádoucích reakcí je možný, ale velmi vzácný. Jejich závažnost je nesrovnatelně menší oproti průběhu a následkům různých nemocí a proti celkové prospěšnosti a efektu očkování. Určitě platí, že být očkován je lepší a bezpečnější než onemocnět i s možnými následky.

Na Slovensku ale došlo k úmrtí ženy po očkování vakcínou AstraZeneca. Máme se tedy té vakcíny bát?

K údajným mnoha úmrtím po aplikaci této vakcíny došlo v různých zemích světa. Nicméně podle informací, které mám, u žádného se neprokázala přímá souvislost s očkováním. A to je důležité si uvědomit. To, že někdo zemře „někdy“, téměř vždy za několik dní, po očkování, je samozřejmě velmi smutné, ale bohužel se to stane, zejména proto, že se očkují proti covidu i lidé, kteří jsou velmi vážně nemocní a umírají pak na tuto příčinu.

Podle vás je tedy význam a prospěšnost očkování nezpochybnitelný?

Ano a jeho význam bych ještě rozdělil do dvou rovin. Tou první je ekonomický efekt. Očkování je prospěšné nejen pro naše zdraví, ale i pro naše peněženky. Je často pokládáno za ekonomicky nejefektivnější preventivní opatření ve zdravotnictví. Ekonomická prospěšnost je až 1:10, tzn., že každá koruna vložená do očkování se může vrátit i desetkrát. Zdravotní, ekonomické i společenské přínosy očkování výrazně převyšují jeho rizika.

A ta druhá rovina?

Tou je prospěch pro očkovaného a jeho okolí, tzn. prospěch pro jejich zdraví. Očkování přispívá k ochraně a podpoře zdraví v běžném životě, při setkávání, při práci, volnočasových aktivitách i při cestování. Očkování nás ochrání před zbytečnými starostmi a strádáním, která způsobují onemocnění, před pracovní neschopností či ošetřováním dětí. Tím nám očkování ušetří i značné množství peněz.

Přesto všechno budou skupiny lidí, kteří očkování odmítají. Nemělo by to být jejich právo nenechat se očkovat?

U doporučených, tj. dobrovolných očkování, jim toto právo nikdo nebere. U povinných očkování je povinnost dána legislativou, která by měla, podobně jako v tisících jiných případech, platit pro všechny. S výjimkou těch osob, které se očkovat nemohou. Je třeba si skutečně uvědomit, že povinným očkováním člověk nechrání pouze sebe, ale i své okolí a své nejbližší. A kolektivní imunita pak chrání i všechny děti v populaci. To přece přináší obrovský užitek a přínos nám všem.

Co říci závěrem?

Každý z nás by měl vědět, že očkování je účinné a že být očkován je lepší a bezpečnější než prodělat onemocnění. Očkování chrání před smrtelnými chorobami a poskytuje bezpečnější obranyschopnost než přirozeně prožité infekce. Lidé dosud neobjevili žádný jiný účinnější způsob prevence infekčních nemocí, než je očkování.

Diskuze k článku