Antarktida hraje zásadní roli při regulaci složitého klimatického systému planety. Vědci se dlouhodobě zabývají otázkou, jak změny v Antarktidě, kde teploty podle satelitních měření mohou klesat i pod minus 90 stupňů Celsia, ovlivňují zbytek světa.
S výzkumem tamních ledovců pomáhají týmu vědců z Univerzity v St Andrews ve Skotsku někteří z trvalých obyvatel Antarktidy, kterým nízké teploty vůbec nevadí: tuleni. Jak pro CNN připomněl oceánograf a jeden z vedoucích projektu Lars Boehme, vodním savcům se v mrazivém podnebí daří a navíc se mohou potápět až 900 metrů pod hladinu. To vědcům může usnadnit jejich práci.
Senzory na hlavách tuleňů pomáhají vědcům získat přehled o jejich zvycích, zároveň také umožňují shromažďování údajů z nepřístupných částí oceánu. Vědci díky tuleňům získávají informace o životním prostředí v Antarktidě již od roku 2004. Zajímá je hlavně Amundsenovo moře, kde se nacházejí dva z nejrychleji tajících ledovců na kontinentu. O nich toho však bylo známo jen velmi málo, a informace byly potřeba. V roce 2014 proto Boehme pověřil svůj tým, aby vybavil tuleně mapovacím zařízením.
Antarctic seals are helping scientists learn more about melting glaciers - CNN: Antarctica's climate makes it challenging for humans to carry out research there. That's why a team of scientists at the University of St Andrews have enlisted seals to help… https://t.co/qdhjcHOIga https://t.co/irW7YpsHcx
Jedním z důvodů, proč byli pro akci vybráni zrovna tuleni, je ten, že tato zvířata jsou sice lovena kosatkami a jinými tuleni ve vodě, ale nemají žádné pozemské predátory. Vědci k nim proto mají celkem snadný přístup, zvířata před nimi navíc neutíkají.
Tuleni na hlavě nic necítí
Vědci tuleně nejprve uspí šipkou a poté jim přilepí na hlavu čidlo ve velikosti mobilního telefonu. „Celý proces je bezbolestný a nemá vliv na jejich společenský život,“ říká Boehme. Jelikož tuleni každoročně línají, zařízení jim samovolně odpadne. Podle vedoucího projektu je tým navíc maximálně opatrný, aby umístění zařízení trvalo co nejkratší dobu, v současnosti navíc pracují na jeho zmenšení.
Během tulení plavby oceánem zařízení sbírá informace o hloubce, teplotě a slanosti vody. Když tuleni z vody vstoupí na břeh, data se automaticky odešlou. Ta pak využívají vědci například i pro předpovědi počasí.
Vědec Yixi Zheng z Velké Británie použil údaje shromážděné tuleni v Amundsenově moři v roce 2014 k vyšetřování tání na ledovci Pine Island. Ten je jednou z nejrychleji tajících ledových plošin v regionu a mohl by významně přispívat ke globálnímu zvýšení hladiny moří. Zhengovy objevy o stoupající vodě z tajících ledovců naznačují, že by voda mohla zhoršit tání povrchového ledu. Zheng však říká, že je zapotřebí více studií, než bude možné učinit jakékoli pevné závěry.
Kontinent ztratil přes 2,7 bilionu tun ledu
Na Antarktidě se nachází 90 procent ledu a 80 procent celkového množství sladké vody na planetě. Od 50. let se však teploty v Antarktidě zvýšily o 3 stupně Celsia, v únoru 2020 pak kontinent zaznamenal nejvyšší teplotu od začátku měření. Rostoucí teploty způsobují rychlé ztráty ledu: mezi lety 1992 a 2017 ho ztratil kontinent kolem 2,7 bilionu tun. Tempo tání navíc stále zrychluje.
Od Antarktidy se odlomil obrovský ledovec, je velký jak Pardubický kraj |
Vědci předpokládají, že postupné tání ledu bude mít vážné globální dopady. Panuje však množství debat a nejistoty ohledně toho, jak konkrétně budou vypadat. Podle odhadů může kvůli tání hladina moří v příštím století vzrůst od 30 centimetrů až po 2,5 metru. Hodnota záleží na úrovni budoucích emisí skleníkových plynů.
Ke zpřesnění těchto hodnot slouží právě přístroje na hlavách tuleňů. Podle Zhenga tak zvířata poskytují vědcům jasnější představu o tom, čemu bude lidstvo v budoucnu čelit.
Gigantický ledovec míří k ostrovu v Atlantiku. Může vyhladit miliony zvířat:
16. prosince 2020 |
