7°C
Rostislav se celý život snažil očistit jméno svého tchána: Za kolaboranta byl označen neprávem, říká
Pamětník Rostilav Čapek (90) prožil nelehký život. Celý život je přesvědčen, že jeho tchána Bedřicha Hodulíka po válce neprávem označili za kolaboranta. Všemi způsoby se snažil očistit jeho jméno a sám si nesl následky toho, že se přiženil do rodiny vězněného člověka. Proč si je pan Rostislav tak jistý, že šlo o justiční omyl?
Pan Rostislav vyrůstal v obci Tršice na Olomoucku. Už jako dítě viděl mnoho krutých činů německých vojáků. Místní obyvatelé totiž aktivně přispívali do protinacistikého odboje, a tak byla vesnice pod dohledem Gestapa.
Největší tragédie se stala v nedalekém Zákřově, který spadá pod Tršice. Tu v roce 1945 obklíčil takzvaný Kozácký prapor. Což byli rusky mluvící vojáci, kteří se přidali k Němcům. Jeho cílem bylo zlikvidovat zákřovecké partyzány, došlo ke střelbě a požáru. Plameny upoutaly obyvatele Tršic, kteří vyrazili na pomoc, jenže byli také zatčeni, mučeni a vyslýcháni.
Nakonec kozáci pustili hostinského, s nímž byli zadobře, protože chodili do jeho hospody. Směl si s sebou vzít další tři lidi, které propustí. „A to byli právě od nás (z Tršic - pozn. red.) pan Michlík, Pepek Tihelků, Čechák a Bedřich Hodulík. Ostatní muže zatčené v Zákřově odvedli kozáci spolu s gestapáky k lesní boudě, tam jednoho po druhém střelili do zad, zavřeli těla do boudy a tu zapálili,“ popsal Rostislav Čapek hrozný incident pro portál Paměť národa.
Proces s Bedřichem Hodulíkem
To, že bylo tehdy zavražděno 19 lidí však vyšlo najevo až po válce, kdy se našla těla obětí. V ten moment začaly spekulace, lidem se nezdálo, proč byli někteří propuštěni. Začalo vyšetřování a Bedřich Hodulík skončil ve vazbě. Podle pana Čapka však za vším stáli členové hnutí Vlajka, kteří sympatizovali s nacisty a po válce se chtěli zbavit těch, kdo o nich věděli.
Rostislav vyposlechl jeden z rozhovorů členů Vlajky, díky němu je přesvědčen, že šlo o vyřizování účtů. „Radili se, jak se zachovat. Říkali, že když budou držet při sobě, když se budou navzájem krýt, může za ně Hodulík dostat provaz,“ popsal pro Paměť národa, co tehdy vyposlechl. Jenže i u soudu vypovídali další svědci v neprospěch Bedřicha Hodulíka a ten nakonec dostal doživotí.
„Když začal soud, který řešil tragédii v Zákřově, našli se svědkové, kteří lhali. Já ty lidi znal. Vím, že to spískali členové Vlajky. Byl jsem u soudu, a když jsem poslouchal, co tam ti svědkové vypovídali, bylo to něco hrozného. S některými jsem pak osobně z očí do očí mluvil a málem jsem se z toho pozvracel.“
Rostislav se po uvěznění Bedřicha Hodulíka rozhodl oženit s jeho dcerou, na kterou se po procesu sesypalo mnoho nadávek a lidé se k ní nechovali dobře. Nechtěl ji v tom nechat samotnou. Museli se vystěhovat z domu a lidé je často uráželi.
Spis se ztratil
Následně musel pan Čapek na vojnu. Když zjistili, že jeho manželka je dcera vězně, chtěli ho dát k PTP. Nakonec ovšem skončil u pohraniční stráže, což bylo snad ještě horší. Čekaly ho ještě mnohé další útrapy a stále si on i jeho rodina nesli stigma toho, že jsou z rodiny kolaboranta.
Bedřich Hodulík byl propuštěn v roce 1962 po amnestii. V Tršicích se ale dočkal dalších nepříjemností, a tak se raději odstěhoval. Žádal o obnovu procesu, aby očistil své jméno, k tomu ale nedošlo.
Celý život Rostislav Čapek zasvětil snaze o očištění jména svého tchána a pátral po tom, co stálo za jeho uvězněním. Mnohokrát s ním mluvil, pátral po různých materiálech, které schraňoval. Po revoluci se snažil, aby byl proces s Bedřichem Hodulíkem obnoven. Bohužel k tomu nedošlo. Jeho spis se totiž ztratil.
Příběh pamětníka přinesl projekt Paměť národa.
Témata:
Související
