Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Premiéru sportovního lezení na letošních olympijských hrách bude pečlivě sledovat členka jihlavského horolezeckého klubu Barbora Bernardová. Závodnice bydlící ve Štokách má všechny předpoklady, aby jednou sama startovala pod pěti kruhy. V pouhých patnácti letech je mistryní Evropy a první místo vybojovala i na Evropském poháru v boulderingu.

„Na olympiádu v budoucnu určitě chci,“ má jasno česká mládežnická reprezentantka, která se pro lezení na stěně nadchla. „Nemohu bez něj být. Je to součást mého života,“ dodává.

Do jihlavského oddílu přišla Barbora Bernardová v šesti letech. Předtím chodila ve Štokách na mažoretky. „Podle trenérky byla Bára nesportovní dítě. Přemýšleli jsme, co dál. Jedna kamarádka mi řekla, že v Jihlavě se otevírá horolezecká stěna. Přihlásili jsme ji a od té doby leze,“ prozrazuje maminka Petra Bernardová.

Jak se brzy ukázalo, bylo to správné rozhodnutí. „Bára je talent od přírody, ohromně šikovná a chytrá holka. Od druhé třetí třídy vyhrávala všechny kategorie,“ říká trenérka lezení Dana Kotlíková a vzpomíná na první společné chvíle.

„Bára byla mega neposedné dítě, které úplně nechcete. Takové, co je slyšet, všude leze a pořád ho hlídáte, aby se mu něco nestalo. Ale ona tu energii nasměrovala do lezení. Hrozně jí chytlo.“

Sportovní lezení je mimořádně náročná disciplína. Závodník musí být cílevědomý, respektive ochotný neustále trénovat. Jakmile na nějakou dobu „vypne“ nebo vypadne z tempa, vrací se na úplný začátek.

„Všichni si myslí, že lezení je hlavně o síle v rukách, což není úplně pravda. Důležité je celé tělo. Trénujeme nejen fyzickou sílu, ale vytrvalost, obratnost nebo rozsah pohybu. Dodržujeme životosprávu, protože nemohu lézt s břichem plným chlebíčků,“ opravuje Barbora Bernardová mylné doměnky.

V Jihlavě trénuje na malé boulderové stěně na Točně. Nebo jezdí ladit formu do Brna, případně na reprezentační soustředění. Do národního týmu, kde ji má na starosti Iva Vejmolová (partnerka české lezecké jedničky Adama Ondry) patří od loňského roku.

„Bára má lezení v sobě a dělá všechno pro to, aby byla dobrá. Po tréninku si přidává, čte si o tom, upravila výživu…,“ chválí Dana Kotlíková a dodává: „Má perfektní techniku. Naopak trochu nevýhodou je její malá výška. Lezecké cesty se hodně staví na delší lidi, takže Bára potřebuje absolutní sílu, aby skočila a udržela chyt, po kterém ostatní jednoduše sáhnou.“

Barbora Bernardová se nejvíce věnuje lezení na obtížnost a boulderingu. Disciplínu lezení na čas málokdy vyhledává. „Divácky je to atraktivní, ale lezete pořád stejnou cestu. U obtížnosti si naopak vybíráte,“ vysvětluje. „Je to super pocit a velký zážitek, když vylezete těžkou cestu. Chtěla bych vyzkoušet na stěně náročnější obtížnosti a více jezdit lézt na skály,“ dodává. 

Nebojí se rodiče o Bářinu bezpečnost? „Nemáme strach. Bára je specialitska na lezení na stěně a je jištěná. Žádné velké nebezpečí jí nehrozí,“ je maminka v klidu.

Sportovní lezení je oproti některým jiným sportům finančně méně náročný koníček. „Vstupní investice se pohybuje kolem osmi tisíc korun. Potřebujete prakticky jen lano, lezecké boty, pytlík s magneziem a sedák,“ vypočítává Dana Kotlíková. Více se podle ní prodraží výjezdy na tréninky do Prahy, Brna, Zlína nebo Ostravy.

Během covidového sportovního „lockdownu“ se Barbora Bernardová připravovala v domácích podmínkách. „Cvičila jsem sílu, obratnost a rozsah pohybu, dělala jsem kliky, shyby a chodila běhat,“ líčí.   

Doma v místnosti má malinkatou stěnu. I ta přišla vhod. „Ale byla to hrozná otrava. Jen tak viset na campusu není úplně zábavné…,“ dodává.

Není, ale vyplatilo se. Začátkem května Barbora Barnardová vybojovala v ruském Permu titul mistryně Evropy v lezení na obtížnost kategorie 14 – 15 let. O dva týdny později přidala prvenství na boulderingovém Evropském poháru v rakouském Gratzu.

Další metou je mistrovství světa. „Určitě chci vyhrát, ale budu ráda i za postup do finále,“ prozrazuje cíl pro šampionát.

Po ukončení základní školy čeká Barboru Bernardovou „stěhování“ na střední školu do Brna. Jako studentka sportovního gymnázia bude mít v moravské metropoli lepší tréninkové podmínky. „Lezení se chci věnovat, co nejdéle to půjde. A doufám, že vyjde ta olympiáda,“ uzavírá.

Diskuze k článku