Zůstat pevná, dobrá, odvážná. To bylo na roli Marie v Krajině ve stínu nejtěžší, říká herečka Magdaléna Borová

30. květen 2021

„Když si zazpívám, je mi na světě mnohem líp. Dostane mě to z každé temnoty,“ říká herečka Magdaléna Borová. Po mnoha letech v Národním divadle na sebe nedávno upozornila rolí Marie ve filmu Krajina ve stínu, chystá také svůj autorský projekt. O divadle, práci s Bohdanem Slámou, hledání nové cesty i radosti z napojení na publikum mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Jen tak být a očima pozorovat dění kolem sebe. Tak popisuje herečka Magdaléna Borová roli Marie, ženy, která ve snímku Bohdana Slámy Krajina ve stínu jako jedna z mála z celé vesnice projde dějem s čistým štítem. Za svůj výkon nakonec dostala Cenu české filmové kritiky i Českého lva. „Vnitřní síla a čistota Marie byla veliká. Myslím, že u téhle role šlo jen o to, abych to ustála,“ řekla ve Vizitce, v níž také detailněji mluvila o natáčení snímku a její „roli v kolektivu.“

Z filmu Krajina ve stínu, vpravo Magdalena Borová

Magdalénu Borovou zná publikum zejména z Národního divadla, kam nastoupila po absolutoriu herectví na DAMU a kde jsme ji mohli vídat posledních patnáct let. Role v Krajině ve stínu je její velký herecký debut. Za příležitost je Bohdanu Slámovi vděčná, natáčení totiž přišlo v okamžiku, kdy procházela těžkým životním obdobím. S filmovou Marií se o sebe prý mohly pěkně opřít. „Tehdy se mi rozpadlo všechno, o čem jsem si myslela, že funguje. Znovu to složit nebylo jednoduché, ale do prostoru, který vznikl po věcech, které jsem opustila, začaly přicházet věci nové a krásné a já se začala smiřovat s tím, kdo jsem a jaké mám nedostatky,“ říká.

Odvaha nic nedělat

Do ranku změn padá i její touha po hraní mimo stěny Národního divadla, kde se, jak dodává, cítí být velmi opečovávaná. Potřeba autorské tvorby nyní dostává konkrétní obrysy, spolu s dramaturgyní Terezou Marečkovou dává dohromady monodrama na motivy knihy Do tmy Anny Bolavé. „Poměřit se“ s prazvláštní, nesympatickou hrdinkou románu z roku 2015 je pro Borovou žádaná výzva. „Ta kniha je o odpojenosti od sebe samé, což bylo i moje téma. Našla jsem se nakonec ve vztahu k tělu, které nám často říká, co se děje, ale my ho přese všechno neposloucháme.“

Magdaléna Borová

V představení bude také zpívat, což je aktivita, bez níž se její život neobejde. Působí v projektu Zkoleduj se a za doprovodu ukulele skládá autorské skladby, které díky písničkáři Mirkovi Kemelovi už mohlo slyšet širší publikum. Ostatně právě Kemelova píseň Nic víc, která Vizitku otevřela, je pro Magdalénu Borovou stěžejní: vypráví o odvaze nedělat nic v momentě, kdy se všechno kolem valí.

Spustit audio

Související