9°C
Před 51 lety zahynulo v Peru 15 československých horolezců: Za tragédii mohla souhra nešťastných náhod
V pondělí 31. května uplynulo 51 let od tragické události, která se stala skupině československých horolezců při výstupu na horu Huascarán v Peru. Ničivé zemětřesení tehdy uvolnilo masivní lavinu, která připravila o život 14 členů Československé horolezecké expedice Peru 1970 i jejich chilského průvodce. Už před touto katastrofou přitom tragicky zahynul jeden z horolezců při výstupu na jinou horu. Výprava se na náročnou cestu připravovala dva roky. Souhra nešťastných náhod a špatných načasování však nakonec vedla ke strašlivému konci.
Členové horolezeckého oddílu Lokomotiva Liberec si nejprve v roce 1968 naplánovali cestu na Aljašku. Chtěli pokořit horu Mount McKinley, jenže tehdejší režim jim takovou výpravu nepovolil. „Chtěli projet celou Aljašku, ale že by Češi viděli, jak vypadá Amerika? To nemohli komunisti dopustit… Takže rozhodli, že by mohli jet do Peru, kde je taky šestitisícovka, že by mohli všechny svoje plány uskutečnit tam, protože to úplně zastavit nechtěli,“ řekla loni pro Deník Sport vdova po jednom z horolezců Milada Raslová.
A tak patnáctičlenná výprava vyrazila do Jižní Ameriky, podle paní Raslové to bylo opravdu rychlé rozhodnutí, nikdo z cestovatelů podle ní netušil, jak nebezpečná země Peru je. „Byli pojištění, všichni říkali: My se vrátíme. Ale nevěděli, co je čeká,“ popsala vdova. Hned po příjezdu musela výprava postavit základní tábor jinde, než měla původně v plánu, protože původní místo bylo zabrané japonskou výpravou.
Smrt Ivana Bortela
Horolezci plánovali pokořit horu Huandoy. Jenže při výstupu na ni přišla první obrovská tragédie. Zemřel nejzkušenější člen výpravy, člen reprezentačního družstva Ivan Bortel. Jeho smrt přišla 18. května, poté, co spadl ze třicetimetrové výšky. Podle paní Raslové tato událost všechny členy výpravy psychicky zničila, ale nechtěli se vzdát, chtěli něco dokázat.
Rozhodli se však, že raději vylezou na horu Huascarán, protože Huandoy byl příliš strmý a náročný, výprava se proto vrátila do základního tábora. 31. května však zasáhlo Tichý oceán u pobřeží Peru zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, město Yungay zmizelo z povrchu země. Obrovská lavina, kterou zemětřesení uvolnilo se sesunula na místo, kde tábořila československá výprava. Nikdy z horolezců přírodní katastrofu nepřežil.
V Československu se krátce po neštěstí začaly objevovat nejrůznější zprávy, o tom, že možná někteří členové expedice přežili. Paní Raslová uvedla, že trvalo asi 10 dnů, než se dozvěděli definitivní smutnou pravdu.
„Ze svahů Huascaránu, které na protějším břehu jezera strmě spadají do vody, začalo padat kamení. Bylo to, jako by ve svahu vybuchovaly nálože dynamitu. Vyskočila jsem a všichni se rozeběhli k silnici. Pak jsme zaslechli strašný hluk, který přicházel odněkud shora. Viděli jsme, jak se dolů řítí ohromná černá lavina,“ popsala celou tragédii Peruánka Teresa Reyna Morenová.
Vzpomínky
O tragédii vznikl dokonce film. Existuje také několik knih, které se výpravě věnují. U Mariánské vyhlídky v Českém ráji se také nachází symbolický hřbitov horolezců. Na tomto místě se již třicet let každý rok o Vánocích koná mše za zesnulé členy výpravy.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.