Podještědí, kraj Karoliny Světlé
Pořad v souvislostech
Podještědí, kraj Karoliny Světlé
Budeme vysílat
Zeleňaj sa, bučku
Zelinka malá, kebych ťa znala. Svatojánské čarování s devaterem kvítí
Zelinka malá, kebych ťa znala. Svatojánské čarování s devaterem kvítí
Vysílali jsme
Zeleňaj sa, bučku
60 let Varmužovy cimbálové muziky
60 let Varmužovy cimbálové muziky
Audioarchiv
Spisovatelka Karolina Světlá, literární objevitelka Podještědí, zvěčnila svůj milovaný horský kraj povídkami a romány. Zajímavé svědectví o životě zdejších obyvatel však podává i její korespondence se sestrou Žofií Podlipskou či přítelkyní Eliškou Krásnohorskou. K poslechu Folklorního okénka a k národopisnému výletu na sever Čech srdečně zve Zdeněk Vejvoda.
V červnu 1886 líčila všímavá Karolina Světlá přítelkyni Elišce Krásnohorské malou slavnost za účasti podještědských muzikantů:
„V předvečer dostavila se celá horská banda k zastaveníčku nadmíru hlučnému. Ve všech staveních vyminečně rozžehli, což se v tuto dobu jen stává při velikých bouřkách, a kdekdo byl s to nohou hnouti, vyběhl a tančil přede svými dveřmi, v zahradě, na mezi, v ouvoze, kde se mu to právě hodilo. U nás se tančilo hlavně v sednici a hádej, kdo byli nejpřednějšími tanečníky? Strýček se švakrovou. Provedli „tanec andělský". Tak se říká totiž, tancuje-li bratr se sestrou. Muzikanti pozorujíce okny, jaký to moment nastal v sednici, ihned spustili přiměřenou k tomu hudbu, jakési polkovité adagio nejspíše v horách komponované, neb cosi tak originálního nedovedou již nikde jinde splésti. Strýček přišel tancem a hudbou do takového nadšení, že se na mne rozkřikl, měla-li jsem „andělský tanec" již v některé novele, a když jsem se přiznat musila, že ještě ne, ihned mi nařídil, abych o tom přemítala, kterak bych jej nejlépe do naší „horské novelistiky“ uvedla.
Foto: Pomník Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem sochaře Josefa Bílka a architekta Viléma Kvasničky
Autor fotografie: Pavel TAIBR, Jablonec nad Nisou