Obvinění politika Dominika Feriho ze znásilnění a sexuálního obtěžování rozproudila debatu o tom, proč oběti, z 90 procent ženy, o svých zážitcích mnohdy promluví až po letech a nakolik jim veřejnost věří. „Jsme těžce šovinisticky naladěná společnost. Držíme se toho zuby nehty. Snažíme se rozložit vinu spíš směrem k oběti,“ popisuje v rozhovoru pro HN Veronika Ježková. Ta je vedoucí právního oddělení v organizaci ProFem, která pomáhá obětem. Podle Ježkové mají psychiatři postupy na to, aby i s odstupem dokázali rozklíčovat, jestli oběť prožila to, co u soudu popisuje. I tak ale případy často zkrachují na nedostatku důkazů.

HN: V Česku je ročně nahlášeno zhruba 600 znásilnění, podle odhadů se jich přitom stane asi 12 tisíc. Proč to tak je?

Určitě hraje velkou roli, že naše společnost není nastavená přijímat oběti, respektovat je. Kvůli tomu ne každá oběť má potřebu to nahlásit. Je obrovská skupina obětí, které třeba mají i dostatek důkazů, mohly by reálně projít trestním řízením, ale důležitější je pro ně zpracovat zážitek a žít normální život než mít satisfakci v podobě trestního řízení. Pak je obrovská skupina obětí, které vědí, že nemají dostatek důkazů, je to v rovině tvrzení oběti proti tvrzení pachatele, a to je od sporu odrazuje.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se