Obrana má příští rok dostat o 4,5 miliardy méně, než s kolika počítala

„Oproti výhledu, na který jsou vázané naše plány je aktuální návrh ministerstva financí nižší o téměř 4,5 miliardy. Doufáme, že i přes složitou ekonomickou situaci bude ještě prostor pro jednání o navýšení,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Česko se ve výdajích na obranu polepšilo. Přesto je v NATO sedmé od konce

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu pro rok 2022 uvedlo, že výdaje na obranu Česka dosáhnou v příštím roce výše 90,7 miliardy korun. Podle financí tak obrana oproti letošnímu rozpočtu dostane přidáno o 15,4 miliardy korun.

Jenže do letošního rozpočtu nezapočítává 10 miliard korun, které vláda armádě loni v prosinci při schvalování státního rozpočtu na nátlak komunistů škrtla a přes opakované sliby o rychlém převodu zpět pak kompletně vrátila obraně až letos v dubnu. 

Ve skutečnosti tak ministerstvo obrany letos hospodaří se sumou 85,4 miliardy korun a plánovaný nárůst příští rok pouze zhruba 5,3 miliardy.

Střednědobý výhled přitom přisuzoval obraně pro příští rok 95,2 miliardy a pro další rok 101,7 miliardy korun. S takovými sumami počítají i armádní plány na modernizaci a koncepce rozvoje. Obrana pořizuje nová bojová vozidla pěchoty za 50 miliard a chystá nákupy další techniky.

Navíc se Česko opakovaně zavázalo spojencům z NATO, že do roku 2024 bude na obranu dávat 2 procenta HDP. Nižší růst výdajů na obranu by představoval dosažení hranice jen asi 1,6 procenta HDP.

Podle šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové je takový návrh nepřijatelný. „Stále mluvíme o nutnosti mít předvídatelný rozpočet na obranu... Můžeme jen závidět Maďarům, Polákům i Slovákům,“ uvedla na Twitteru. 

Poukázala přitom, že ministerstvo financí chybně uvádí, že na obranu příští rok přidá o 15 miliard korun navíc, i když obranný rozpočet bude oproti původním plánům o takřka 4,5 miliardy nižší. „Jak to? Počítá schválený rozpočet, ale do toho se od ledna přidalo 10 miliard. Je to nedůstojná hra s čísly ve chvíli, kdy běží strategické modernizační projekty,“ dodala Černochová.

Ministerstvo financí první návrh státního rozpočtu pro příští rok předkládá vládě podle harmonogramu rozpočtových prací. „Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu,“ uvedl úřad.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou prioritami rozpočtu kromě úspor na provozu státu také investice v rekordní výši 189 miliard korun, růst důchodů o 758 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 korun, „ale také navýšení počtu pedagogů o 4 235, policistů o 1 000 a vojáků o 550“.

V minulých letech se měly výdaje na armádu podstatně zvýšit: