Zhruba pětina místních s tím má problém. V prodejnách potravin a na obecním úřadě proto podepisovali petici.

„Proč nesouhlasíme s výstavbou? Tito těžce mentálně postižení lidé jsou pod stálým dohledem a mohou být hrozbou sobě i jiným. Jsou nesvéprávní a tedy nezodpovídají za případnou škodu na zdraví a majetku třetích osob. Zároveň je stavba v rozporu s územním plánem obce,“ argumentovalo přibližně 340 podepsaných lidí. Petici pak poslali na krajský úřad.

„V Drahanovicích už máme chráněné bydlení, ale to je lehčí režim. Tady se jedná o dům pro osoby se zdravotním postižením, vyšší forma demence. To se nelíbilo novousedlíkům v lokalitě Za Kapličkou. Jde o to stejné, co se dělo v Náměšti na Hané. Řeším to, ale zatím jde o interní jednání mezi obcí a krajem,“ nechtěl záležitost příliš komentovat starosta Tomáš Kröner.

Hejtmanství už reagovalo nabídkou, že je možné směnit vybraný pozemek za jiný. Plány jsou součástí postupného zrušení velkého ústavu, který sídlí v barokním zámku kousek od Litovle od roku 1964.

Podobně jako v Drahanovicích kraj narazil před dvěma lety i ve zmíněné Náměšti, kam by také rád umístil dvanáct klientů ústavu. Někteří obyvatelé však upozorňovali na nedostatek informací o projektu či nevhodný výběr místa, a našli se i lidé, kterým vadila samotná přítomnost postižených.

V Náměšti nyní vadí hlavně vzhled budovy

Podle starostky Marty Husičkové se od té doby postoj místních minimálně zčásti posunul. „Když je něco nové, ne vždycky to všichni přijmou stoprocentně. Teď vím, že ti, kteří tehdy dělali petici, už na to mají trochu jiný názor, vychladli,“ uvedla Husičková.

Nadále však ze strany místních zaznívají výhrady ke vzhledu plánované stavby. Kraj totiž na pozemku koupeném od soukromníka navrhuje moderní budovu, v okolí přitom stojí starší domy se sedlovou střechou.

„Kraj si teď musí zažádat o stavební povolení na našem stavebním úřadě. Myslím, že jako zástupci městyse nebudeme dělat žádné problémy. Otázka je, jak se k tomu postaví sousedé, ale ti už se s tím trochu smiřují,“ uvedla Husičková. Podle ní se nikdy nejednalo o tom, že by se postižení do Náměště nakonec vůbec nestěhovali.

„Transformační plán Nových Zámků respektujeme. Ale mělo se to včas prodiskutovat, a ne že jsme postaveni před hotovou věc, kdy už se na pozemek jely dělat sondy pro stavbu,“ podotýká starostka.

Stěhování má skončit nejpozději do roku 2027

Kraj už přestěhoval handicapované do domácností rodinného typu třeba v Uničově, Července a Litovli.

„Pracujeme už na páté etapě a ještě alespoň dvě nás budou čekat. Chceme financovat zřízení další jednotky v medlovské místní části Králová, kde budeme budovat domov se zvláštním režimem. V zásadě dvě domácnosti po čtyřech klientech. Na dobré cestě je snad i diskutovaný projekt v Zábřehu. Všude usilujeme o oboustranně vhodné řešení,“ řekl náměstek hejtmana pro sociální věci Ivo Slavotínek.

Zastupitelé Medlova už s plány na novostavbu souhlasili a je vydáno stavební povolení.

„Je to nový model, jak s klienty zacházet. Nejsou to ti nejtěžší, proč tedy takový prostor nevytvořit,“ sdělil starosta Jan Zahradníček. Pozemek se nachází na periferii Medlova, kde je podle něj dobrá příležitost k procházkám po okolí.

Kraj chce mít stěhování hotové do roku 2027, přesto by rád zámek vyprázdnil dřív.

„Je to pro nás zásadní výzva, aby místo zařízení s nádechem a podobou 60. let dostali handicapovaní lidé prostředí splňující požadavky a nároky na současnou kvalitu života,“ doplnil Slavotínek. Hejtmanství by zámek nejraději vyměnilo se státem za jinou nemovitost.