„Těžbě lithia v Krušných horách se nebráníme, ale chceme, aby firma Geomet zajistila, že těžba ani doprava materiálu zamýšleným produktovodem nebudou mít negativní vliv na obce, krajinu a životní prostředí. Požadujeme proto takové řešení, včetně komplexní studie EIA, které zajistí území dostatečnou ochranu,“ řekl radní pro regionální rozvoj Michal Kučera (Spojenci).
Zároveň podotkl, že je pro něj klíčové, aby dobývání lithia mělo pro dotčené území ekonomický přínos. „Není možné, aby se stejně jako v případě hnědého uhlí v kraji těžilo, ale region se stále řadil k těm nejchudším se zanedbanou infrastrukturou. Dobývání a zpracování rud z Cínovce musí znamenat ekonomickou vzpruhu pro celý region,“ zdůraznil Kučera.
S tím souhlasí i hejtman kraje Jan Schiller (ANO). Podle něj má těžba lithia na Cínovci smysl jen tehdy, pokud se zde bude vytěžená ruda následně i zpracovávat do finálního produktu.
„Tedy pokud od nás z kraje odejde zabalená baterie. Nechceme, aby nám tu vytěžili lithium a odvezli ho jinam. Všichni budeme bojovat za to, aby se lithium zpracovávalo přímo tady v kraji,“ pronesl hejtman a slíbil, že pro to kraj udělá maximum.
Firma Geomet, jež na Cínovci už 11 let provádí průzkum a drží přednostní právo k těžbě, zde plánuje začít těžit lithium nejdříve v roce 2025. Nedávno kvůli tomu odeslala na ministerstvo životního prostředí podklady ke zjišťovacímu řízení v rámci procesu EIA. Veřejnost, samosprávní celky a dotčené obce mohou dokumentaci připomínkovat do 7. června.
Vedení Krupky na Teplicku už k těžbě zaslalo nesouhlasné stanovisko. Zdejší místostarosta Rostislav Kadlec (Krupka naše město) a krajský předseda KDU-ČSL Jan Růžička, jenž je zároveň krajským radním, v tiskové zprávě upozornili, že těžba rudy bude mít dopady na přírodu v okolí plánovaného dolu.
„Je neuvěřitelné, že se o tomto tématu nevede široká veřejná diskuze. Jsem jednoznačně proti těžbě lithia na Cínovci, protože to zlikviduje okolní přírodu, vznikne nový povrchový areál a v důsledku těžby nastane celá řada negativních vlivů. Tento kraj si zaslouží lepší budoucnost a ne jen nekonečné drancování. Kvalita života obyvatel kraje se nedá vykoupit penězi,“ upozornil radní Růžička.
Vedle lithia i cín a wolfram
Podle zveřejněné dokumentace společnosti Geomet by měl v lokalitě Sedmihůrky nedaleko Dubí na Teplicku vzniknout zcela nový důlní areál.
Těžaři zde chtějí kromě lithia získávat i cín a wolfram. Ročně plánují vytěžit až 1,8 milionu tun rudy s tím, že v prvních 20 letech by se jí hlubinnou metodou mohlo získat až 38 milionů tun. Záměr počítá s tím, že by se vytěžená ruda drtila přímo na místě a následně dopravovala potrubím k dalšímu zpracování.
„Kolem tohoto potrubí, které povede převážně lesem, se musí vysekat široký pás, a dojde tak k dalšímu nesmyslnému kácení a ničení přírody. V případě, že by se potrubí nedělalo, avizovaných 1,8 milionu tun horniny by muselo po silnici, což si nedokáži představit ani v nejhorším snu,“ podotkl Růžička.
Podle něj je navíc reálné, že první vyrobená baterie, která by měla původ v tomto dole, by mohla být vyrobena nejdříve za 10 až 15 let. „Jsem přesvědčen o tom, že lithium bude v té době na zlomku své ceny a technologie, která ho využívá, bude překonána,“ míní Růžička.
O tom, zda se bude lithium na Cínovci skutečně jednou těžit, ale rozhodnou až závěry studie proveditelnosti. „Finální rozhodnutí o tom, zda zahájit proces výstavby dolu, by mělo padnout v návaznosti na výsledky této studie v roce 2023,“ sdělil již před časem Roman Gazdík, mluvčí skupiny ČEZ, pod kterou společnost Geomet spadá.
