Stalo se tak v sezoně, která by byla výjimečná i bez toho, protože bude navždy připomínána jako covidová. Tedy hodně komplikovaná i bez komplikací fotbalových.
Ty ale Hradci přinesly fotbalové štěstí. A to přesto, že k od roku 2000 pátému postupu mezi elitu musel dojít jako vítěz soutěže, nikdo další totiž v letošním druholigovém systému neměl na postup nárok. A aby toho nebylo málo, Hradec těsně před vítězným protnutím pomyslné postupové cílové pásky dostal zprávu, na kterou čekal mnohem déle než na návrat do 1. ligy. Věci kolem rekonstrukce, výstižněji řečeno kolem výstavby, stadionu se totiž dostaly tak daleko, že se o novém fotbalovém stánku snad už nedá pochybovat.
Co ještě zajímavého přinesla sezona, jež by v novodobé historii klubu mohla být přelomová?
1. Odchod postupového trenéra
Někdo může namítnout, že začínáme od konce, protože tato zvěst se oficiálně potvrdila až ve chvíli, kdy měl Hradec postup v kapse. Přesto se jí sluší začít, právě kvůli osobě trenéra. Na Zdenko Frťalu padla hradecká volba před třemi lety poté, co se týmu nepovedl okamžitý návrat do 1. ligy po předcházejícím sestupu z ní. Na postup, s nímž mělo ruku v ruce jít přebudování kádru, dostal tři roky. V prvních dvou skončil čtvrtý, letos s Hradcem 2. ligu vyhrál, své zadání splnil přesně. Nebývá zvykem, že by postupový trenér od mužstva odcházel, ale stalo se, Frťala dal přednost návratu domů do Teplic, k čemuž ho přiměly i osobní záležitosti. Stal se tak prvním trenérem Hradce v tomto tisíciletí, který si po postupu 1. ligu neužije.
Frťala splnil tříletý úkol a postoupil, v Hradci však končí: Rve mi to srdce |
2. Dvě covidové pauzy
Minulá sezona končila po jarním dlouhém covidovém přerušení v pekelném tempu a tomu Hradec postupově nestačil. Málokdo možná čekal, že ta právě skončená bude ovlivněna neméně. Hradec se musel vypořádat s dvěma pauzami. První, podzimní, se týkala všech mužstev, zatímco druhá, jarní, postihla jen jeho. A ta možná zamotala hlavu ještě víc, protože přišla na startu jara, do kterého Hradec vstupoval jako lídr soutěže. Do Líšně, kde se dohrával zápas ještě z první poloviny soutěže, odjel s torzem týmu i bez trenéra Frťaly a prohrál. Pak si všichni museli dát nucenou pauzu a nikdo netušil, co s týmem udělá. Dopadlo to dobře, od chvíle, kdy se k ligovým zápasům tým vrátil, už neprohrál.
3. Odvety bez jediné porážky
Hledat sezonu, v níž Hradec neprohrál ani jedno utkání v celé polovině soutěže, je těžké a muselo by se jít hodně do historie. Na jaře 2021 se mu to povedlo a tento historický úspěch výrazně pomohl k postupu. Navíc byl provázen sérií deseti výher za sebou, což je druhý nejlepší počin v celé historii klubu. Vyhrávat přestal až poté, co si desátým vítězstvím - nad pražskou Duklou - postup definitivně zajistil. Avšak ani po ní neprohrál.
 |
4. Využitá šance v boji o jediné postupové místo
Zpočátku se zdálo, že jediné postupové místo - svaz k tomuto rozhodnutí dospěl vzhledem k pouhým čtrnácti účastníkům soutěže, což ovlivnila minulé covidová sezona – může být velkým úskalím. Nebylo. Někdo možná namítne, že i proto, že největší potencionální konkurenti - Viktoria Žižkov a Dukla Praha -se za celou sezonu nepotkali s tou správnou formou. Určitě se z jejich strany čekaly větší komplikace pro Hradec, ale nestalo se tak. Naštěstí, protože po letošním sestupu tří prvoligových týmů - Opavy, Příbrami a Brna - dojde v příští sezoně ve 2. lize k pořádné postupové mele. Hradec se jí včas vyhnul.
5. Útočná síla
V Hradci v postupové sezoně skutečně byla. Pro gólovou úspěšnost je sice potřeba dobrá hra všech hráčů na hřišti, ale klubu se pro postupovou sezonu podařilo dát dohromady útočníky, kteří naplnili hlavní očekávání - stříleli góly. K Prekopovi a Vlkanovovi klub přikoupil zkušeného Dvořáka i šikovného mladíka Vašulína. Všichni čtyři představují sílu, jež druholigové soupeře ničila. Přestože se nezřídka museli na hřišti prostřídat, ne vždy se totiž dali na hřiště poslat najednou a ne vždy byli všichni zdraví, mohou všichni čtyři mluvit o střelecky úspěšné sezoně: Dvořák dal 12 branek, Vašulín a Prekop 8, Vlkanova 5. Dohromady 33, na ostatní zbylo 18 zásahů.
6. Návrat Pavla Dvořáka
Pokud se o někom dá mluvit, že u konkurence, kam před lety odešel, nabral zkušenosti a po návratu domů je využil, pak to pro letošek platí o Pavlu Dvořákovi. Než se z Hradce vydal na jiné prvoligové adresy, zažil s ním téměř pravidelné putování mezi první a druhou ligou. Před právě skončenou sezonou nepohrdl návratem do druholigového domova a udělal dobře. Už na podzim ukazoval herní kvalitu a zkušenost, ale ještě se ho držela střelecká smůl. Na jaře se jí zbavil a pokud by se v sestavě Hradce hledal rozdílový hráč, v řadě zápasů by se našel právě v něm.
7. Vítězný brankář
Hradec v posledních letech spoléhal především na brankáře z vlastních zdrojů a dlouho to vypadalo, že to tak bude i celou letošní sezonu. Jenomže když se v zimě potýkali se zdravotními problémy Radim Ottmar i Patrik Vízek, na poslední chvíli vedení klubu využilo možnosti přivést kvalitního gólmana odjinud. K mání byl olomoucký Michal Reichl, borec, jenž Olomouci před lety pomohl k postupu do 1. ligy a odchytal za ni i řadu prvoligových zápasů. Byl to velmi dobrý tah a Reichl to potvrdil ne často vídanou bilancí. Na jaře totiž chytal v deseti druholigových utkáních a Hradec všech deset vyhrál, Reichl se tak navždy může pyšnit tím, že za celé jaro neztratil ani jediný bod!
