‚Tálibán se nám pomstí.‘ Se stahováním západních sil z Afghánistánu sílí strach a přibývá útoků i obětí
Stahování amerických vojáků a dalších aliančních sil z Afghánistánu ještě zdaleka není dokončeno, už dnes je ale zjevné, že se bezpečnostní prostředí v zemi zhoršuje. Tálibán se zmocňuje stále větší části afghánského území, útoků přibývá a s tím roste i strach civilistů. Obavy o život mají hlavně Afghánci, kteří západním silám v uplynulých letech pomáhali a pracovali pro ně například jako tlumočníci, usilovně se proto snaží dostat ze země pryč.
Když se pětadvacetiletý Kamaluddin před nedávnem vydal do druhého největšího afghánského města Kandaháru, rozhodl se cestu alespoň využít k návštěvě holičství. Odešel s upraveným knírem a tvářemi oholenými do hladka, dobře ale věděl, že si před návratem domů bude muset nechat vousy opět narůst. Nové vzezření by totiž vyvolalo hněv Tálibánu, který jeho domovskou vesnici ovládá.
V Kábulu explodovaly tři bomby, nejméně deset lidí přišlo kvůli výbuchům o život
Číst článek
„Pošlou mě do vězení, jestli mě takhle uvidí,“ říká pro americký deník The Wall Street Journal afghánský prodavač.
Radikální hnutí vládne nad obyvateli pevnou rukou a problém může představovat už jen používání chytrého telefonu. S mobilem v ruce byli před nedávnem přistiženi i Kamaluddinův otec a bratr, radikálové je proto vyzvali, aby ze zařízení vyndali SIM karty, a donutili je, aby je spolkli. Jak totiž tvrdí příslušníci Tálibánu, chytré telefony lze využít k údajně „neislámskému chování“, jakým je například poslouchání hudby či přehrávání videí.
Tálibánská vláda byla v Afghánistánu svržena díky americké intervenci před 20 lety, i přesto si ale radikální nábožensko-politické hnutí zachovalo kontrolu nad některými odlehlejšími oblastmi a s klesající přítomností západních vojáků jeho síla opět narůstá. Tálibán se v posledních měsících sice snaží tvářit jako odpovědná autorita, americký deník ale upozorňuje, že ve skutečnosti je radikální hnutí víceméně stejně brutální jako dřív.
Zrada na Afgháncích
Obyvatelé Tálibánem ovládaných oblastí popisují, že stále probíhají popravy lidí obviněných z nejrůznějších zločinů a běžné je i veřejné vystavování jejich těl, která mají sloužit jako varování pro ostatní. Kromě toho radikální hnutí omezuje vzdělávání dívek, zakazuje ženám opouštět domovy bez burky a mužského doprovodu, zatímco muže nutí nosit plnovous.
Nechává Západ Afghánce na holičkách? Plánované stažení vojáků budí obavy z návratu Tálibánu
Číst článek
Lidé žijící v oblastech, které kontroluje afghánská vláda, se proto obávají, že s odchodem západních sil se vláda Tálibánu rozšíří do celé země. Podle čtvrteční zprávy monitorovacího týmu OSN v současnosti Tálibán kontroluje nebo se aktuálně snaží dobýt 70 procent afghánského území mimo městské oblasti a jeho snahy budou dál narůstat.
„Rétorika Tálibánu a zprávy o jeho aktivní přípravě na bojovou sezonu naznačují, že tato skupina své vojenské operace v roce 2021 pravděpodobně ještě zvýší,“ uvádí dokument OSN, který zároveň naznačuje, že Tálibán dál spolupracuje s teroristickou skupinou Al-Káida.
Vliv Tálibánu se v zemi rozrůstá několik let, do područí radikálního hnutí však začíná upadat stále větší počet afghánských čtvrtí a okresů poté, co americký prezident Joe Biden v polovině dubna oznámil úplné stažení vojáků z Afghánistánu. Ve druhé polovině května se afghánské vládní síly stáhly například z okresu Daulat Šáh ve východní provincii Laghmán. Daulat Šáh se tak stal už třetím okresem, nad nímž Tálibán během května převzal kontrolu.
V době Bidenova oznámení měly Spojené státy v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, ti se ze země začali stahovat počátkem května a zhruba 40 procent z nich už od té doby odešlo. Poslední jednotky USA a jejich aliančních spojenců mají 38milionovou zemi opustit k 11. září, tedy v den 20letého výročí teroristických útoků na New York a Washington, které stály na počátku války proti teroru.
Těžký osud afghánských žen. V zemi Tálibánu bojují osamocené matky o přežití
Číst článek
Postupné stahování amerických vojáků probíhá několik let, dubnové prohlášení amerického prezidenta proto nebylo až tak nečekané, přesto ale vyvolalo kritiku některých pozorovatelů a bezpečnostních analytiků, kteří odchod z Afghánistánu považují za chybu. Za „nešťastný krok“ označil úplné stažení aliančních jednotek například také Václav Pecha, který v roce 2008 zakládal a vedl civilní část prvního českého provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar.
„Z politického hlediska samozřejmě bude stažení sil vnímáno jako prohra. Tálibánu to dodá kuráž a bude se dál snažit vytlačovat vládu z dalších a dalších míst, jako už se to poslední dva roky děje. Podle mého tak necháváme Afghánistán na holičkách a mám strach, že se tam budeme muset v určitý moment vrátit,“ varoval v dubnu pro iROZHLAS.cz Pecha s dovětkem, že je to „trochu podraz na běžné Afghánce, kteří pomáhali spojencům a všem ostatním humanitárním organizacím podílejícím se na obnově Afghánistánu“.
Afghánští tlumočníci v ohrožení
Právě lidé, kteří spojencům během jejich mise v Afghánistánu pomáhali, mají možná ten největší strach. Jsou mezi nimi i tlumočníci, na jejichž případ tento týden upozornila také agentura AFP. Podle ní čelily desítky afghánských překladatelů cíleným útokům a mučení už během posledních dvaceti let, s odchodem západních sil se však dostávají do ještě většího ohrožení.
V zoufalé snaze opustit Afghánistán proto žádají ambasády západních zemí o vydání víz nejen pro ně samotné, ale také jejich rodiny. Tisícům z nich se už cesta k opuštění rodné země otevřela, některým ale byly žádosti zamítnuty, obávají se proto vlny represí ze strany radikálů.
Jedním z nich je i Nazír Ahmad, který dva roky pracoval pro britské síly v jižní provincii Hílmand. „Povstalci, a především Tálibán se nám pomstí, setnou nám hlavy,“ říká Ahmad s vysvětlením, že na ně bude pohlíženo jako na „špiony“ a „zahraniční spojence“.
Stejné obavy sdílí také Omar, který kvůli obavě o svou bezpečnost uvedl jen své křestní jméno. „Bojím se o svůj život a také o osud mých dětí. Pokud se mi něco stane, nebude nikdo, kdo by živil mou rodinu,“ říká Omar, který v letech 2002 až 2009 pracoval pro americké ministerstvo financí v Afghánistánu a následující dva roky strávil na vízovém odboru americké ambasády, po deseti letech práce pro americké úřady byl ale propuštěn. Neprošel totiž testem na detektoru lži a kvůli tomu mu také dnes nechtějí uznat žádost o vízum.
Tálibán upevňuje svou moc během stahování západních vojáků. Za dva týdny zemřelo 500 lidí
Číst článek
„Lituji, že jsem pro Spojené státy v Afghánistánu pracoval. Byla to největší chyba mého života,“ dodává Omar, který už podle svých slov zvažoval, že před Tálibánem uteče na vlastní pěst do Evropy, pandemie koronaviru a omezená možnost cestování mu ale plány hatí.
Jeho případ nicméně není nijak výjimečný. Podle amerického velvyslanectví v Kábulu v zemi dodnes žije přibližně 18 tisíc lidí, kteří požádali o zvláštní vízum vydávané Spojenými státy, podle AFP je ale v posledních letech dostává mnohem míň lidí než dřív.
Někteří američtí představitelé totiž argumentují tím, že program pro přesídlení do USA zneužívají také radikálové, kteří se za tlumočníky jen vydávají. Například chargé d'affaires v Kábulu Ross Wilson ale vyřízení těchto žádostí označuje za „morální povinnost“ a tvrdí, že Spojené státy nyní musí splatit dluhy těm, kteří kvůli práci pro USA ohrozili vlastní životy.
S podobným prohlášením tento týden přišel také britský ministr obrany Ben Wallace. „S odchodem západních mocností z Afghánistánu se hrozba zvyšuje a již teď zesílila, včetně cílených útoků Tálibánu… (Afghánci, kteří pracovali pro britskou armádu) mnohé obětovali, aby se o nás postarali, a my teď uděláme to samé,“ uvedl šéf ministerstva obrany Velké Británie, která tento týden ohlásila, že svým afghánským tlumočníkům stěhování do Británie zjednoduší.
Pro výběr osob s právem na přesídlení dosud platila přísná pravidla – rozhodovala například délka služby nebo místo a typ nasazení. Podle nové vládní politiky však o přesídlení budou moci požádat všichni bývalí i současní spolupracovníci britské armády bez ohledu na profesní zařazení.
Podle odhadů by nových pravidel mohlo využít více než 3000 Afghánců, na Ahmada se ale zřejmě vztahovat nebudou. V roce 2012 s ním totiž britské úřady rozvázaly pracovní smlouvu kvůli údajnému narušení bezpečnosti, vláda Spojeného království přitom tvrdí, že případy propuštěných pracovníků lze přezkoumat jen zcela výjimečně.
Počet obětí roste
Možnost přesídlení do Spojených států byla v minulosti zamítnuta také Najemovi Asadímu, afghánskému stíhacímu pilotovi, který prošel výcvikem americké armády, po jejímž boku následně šest let bojoval.
Byli to právě američtí vojenští důstojníci a zároveň Asadího bývalí kolegové, kteří se za něj postavili a vyzývali úřady, aby mu přestěhování do Spojených států umožnily. Upozorňovali přitom na skutečnost, že Asadí figuruje na jednom z dřívějších propagačních videí Severoatlantické aliance, což ho činí obzvlášť zranitelným.
Po dlouhých měsících, kdy se kvůli výhrůžkám Tálibánu musel s rodinou v Afghánistánu skrývat, mu americké úřady ochranu nakonec udělily a tento týden ho společně s rodinou dopravily do Spojených států, kde může požádat o azyl. „Nedokážete si představit, jak jsem šťastný,“ uvedl afghánský pilot pro list The Wall Street Journal.
Počet obětí sobotních explozí u školy v Kábulu vzrostl na 68, zraněných je 165
Číst článek
Život v Afghánistánu se však stává stále nebezpečnějším nejen pro tlumočníky, piloty a další, kteří v minulých letech se zeměmi NATO spolupracovali. Zhoršující se bezpečnostní prostředí v zemi pociťují všichni, útoků na civilisty totiž začíná přibývat.
„Naši nepřátelé mění taktiku,“ říká pro agenturu Reuters jeden z příslušníků afghánských bezpečnostních složek s odkazem na výbuchy autobusů v Kábulu, při kterých začátkem tohoto týdne zemřelo nejméně 12 lidí. Agentura přitom upozorňuje, že veřejná doprava byla krvavých útoků doposud ušetřena, ozbrojenci ale přistupují na novou strategii, která má mezi obyvateli šířit strach.
Hlavním terčem se v posledních dnech stávají hlavně čtvrti obývané šíitskou menšinou Hazárů, právě šíitům přitom vyhlásila válku afghánská odnož teroristické organizace Islámský stát. Nebezpečí tak nepředstavuje jen Tálibán a Al-Káida, se kterou navzdory loňské dohodě mezi Spojenými státy Tálibán pravděpodobně dál spolupracuje.
Ať už ale za útoky stojí kdokoliv, faktem zůstává, že počet obětí v Afghánistánu s odcházejícími silami NATO narůstá. Podle amerického deníku The New York Times během května zemřelo 405 příslušníků afghánských bezpečnostních sil a 260 civilistů. To je největší počet obětí za jediný měsíc od července roku 2019.
