Úklid po kůrovci vrcholí. V Česku se loni vytěžilo rekordních 36 milionů kubíků dřeva

Ilustrační foto.
Zbytky smrkových lesů v Jeseníkách mezi Krnovem a Vrbnem pod Pradědem.
Nikdy nepostihl Země koruny České tak devastující útok lýkožrouta smrkového.
Hynou miliony stromů. Podle lesníků za to můžou poslední suché roky, podle ekologů je to důsledek plantážového pěstování monokultur smrku.
Na stromech, které ještě stojí, zlověstné značky. Stromy určené k likvidaci.
Foto: Ludvík Hradilek
Tomáš Klézl Tomáš Klézl
5. 6. 2021 7:00
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.

Ačkoli šíření kůrovce v posledním roce zpomalilo, českým lesům bude ještě několik let trvat, než se vzpamatují z kalamity, která je společně se suchem postihla zejména mezi lety 2015 a 2019. Práce s uklízením následků je pořád dost.

To se podepisuje i na stále intenzivnější těžbě dřeva, která v posledních třech letech překonávala historické rekordy a vloni podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyvrcholila - číslo 35,8 milionu kubíků dřeva je více než dvakrát vyšší, než tomu bylo v roce 2016.

Foto: ČSÚ

A to zejména kvůli enormnímu podílu nahodilé těžby - ta loni činila 94,8 procenta z celkového čísla, tedy téměř 34 milionů metrů krychlových dřeva. Z toho nejvíce, přes 26 milionů, tvořilo právě dřevo ze stromů poškozených kůrovcem, informuje Český statistický úřad.

"Jsou to obrovská čísla, obrovské plochy, které je potřeba nejdříve vytěžit a pak obnovit," říká mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Také podíl nahodilé těžby - tedy kácení poškozených stromů - na celkovém objemu byl vloni dosud rekordní. Například v roce 2012 tento podíl činil pouze zhruba pětinu celkové těžby dřeva v Česku, poté ale vlivem sucha i kůrovcové kalamity soustavně rostl.

Například v lesích, které spravuje státní podnik Lesy ČR - a zabírají asi polovinu rozlohy všech tuzemských lesů -, se loni vytěžilo 14,3 milionu metrů krychlových, z toho bylo 9,6 milionu napadených kůrovcem. "V nekalamitních letech podnik ročně těžil asi osm milionů metrů krychlových dříví," dodal generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Foto: ČSÚ

Na Moravě tempo těžby zpomalilo, v Čechách zrychlilo

Zdaleka nejvíce lesníci těžili jehličnaté stromy, které kůrovec napadá nejúspěšněji - ty tvořily 96,5 procenta z celkového počtu vytěžených stromů. Mezi jednotlivými druhy pak devadesáti procenty jasně převládal smrk. 

Zdaleka nejvíce se těžilo na Vysočině. Ta se na celkovém čísle jako jedno z území nejsilněji zasažených kůrovcovou kalamitou podílela 8,7 milionu vytěžených kubíků dřeva. Následuje rovněž silně poznamenaný Jihočeský kraj s 4,8 milionu metrů krychlových a kraje Jihomoravský a Středočeský společně s Prahou, které čítají shodně kolem 3,8 milionu kubíků vytěženého dřeva. Nejméně se kácelo v nejmenším Karlovarském kraji - milion metrů krychlových dřeva.

ČSÚ dále dodává, že zatímco v krajích Moravy a Slezska tempo těžby zpomaluje, v Čechách naopak zrychluje, a to včetně severních oblastí.

Opět se vysadilo více listnáčů než jehličnanů

Vytěžené stromy jsou sice pryč, už se ovšem pracuje na jejich náhradě. Rok 2020 byl v Česku výjimečný také mimořádně rozlehlou nově zalesněnou plochou - oproti předchozímu roku se číslo navýšilo o pět tisíc hektarů.

"V posledních letech můžeme pozorovat nárůst u zalesňované plochy, což má souvislost s vysokou těžbou dřeva. Síje a sadba tak vloni představovaly již 33 671 hektarů," uvedl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

V roce 2019 lesníci vůbec poprvé v historii Česka vysázeli víc listnatých než jehličnatých stromů a tento trend se přenesl také do loňska. Stejně jako v předchozím roce tvořila plocha s vysazenými listnáči 51,3 procenta z celkového čísla. Nejvíce vysazovaným druhem ovšem zůstává smrk, který činí 30,7 procenta všech nově vysazených stromů. Druhé jsou v tomto ohledu buky - 23,8 procenta.

Nejvíce se zalesňovalo na Vysočině (6190 hektarů) a v Jihomoravském kraji (4500 hektarů).

Na některých místech si ovšem les pomohl sám. Celkem 6615 hektarů plochy se opět zalesnilo samo přirozenou obnovou, z toho téměř třetina v Moravskoslezském kraji. 

Rekordy už padat nebudou, věří lesníci

Co se týče těžby, rok 2021 už pravděpodobně rekordní nebude - podle mluvčí podniku Lesy ČR Jouklové číslo bude v příštích letech opět klesat. "Už v letošním roce to za nás klesne. Nebude to ale výrazný pokles, je třeba pokračovat v obnově, a tím pádem i těžbě. Stromů, které kůrovec opustil a ze kterých se stávají souše, je stále hodně," řekla.

V případě ploch, které mají v područí Vojenské lesy a statky ČR, už se ale trend dokonce obrací. "Zpracování kalamity mělo z hlediska objemu těžeb vrchol o dva roky dříve, v roce 2018, kdy celkový objem dosáhl 1680 tisíc kubíků. V loňském roce již byly těžby asi o třetinu nižší," uvedl mluvčí podniku Jan Sotona.

Podle Jouklové se může v příštích letech situace zlepšit, vše bude ale záležet na tom, jaké bude počasí. "Loni i letos už není takové sucho a už to na les má vliv. Podívejte se, kolik je v lesích k vidění zelené barvy. To v předchozích letech vůbec nebylo, ty lesy byly šedivé," říká s tím, že právě dostatek vody je pro les klíčový.

Zatímco těžba bude pomalu ustávat, s výsadbou chtějí Lesy ČR pokračovat. "Pokud kácíte, musíte i hodně sázet. V letošním roce chceme zalesnit 21 tisíc hektarů a vysadit 85 milionů sazenic, což je asi o třetinu víc než loni," představuje plány Jouklová.

Video: Vliv klimatické změny na výskyt kůrovce v Česku

Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy