Robert Schuster: Rakouští Svobodní aneb Od vládní strany k popíračům covidu

Během koronavirové pandemie se přiklonila znovu k populismu. Její představitelé kráčeli v čele proticovidových pochodů Vídní, v projevech brojili proti údajné svévoli státu a spatřovali Rakousko na prahu „sanitární diktatury“.

Čtěte také

Robert Schuster: Rakouští Svobodní se dali před volbami do úklidu a začali u bývalého předsedy

V parlamentu pak její poslanci odmítali nosit roušky, i když to bylo povinné. Jejich předseda Norbert Hofer, politik, který se stal před pěti lety málem rakouským prezidentem, jako místopředseda parlamentu na své spolustraníky marně naléhal. Před několika dny Hofer překvapivě rezignoval na předsednickou funkci.

Ne, že by bylo nenošení roušek hlavním důvodem. Ale už delší dobu bylo zjevné, že většinou umírněně vystupující Hofer ztrácí kontrolu nad stranou, která jde víc a víc na ruku šéfovi poslaneckého klubu Herbertu Kicklovi. A právě bývalý ministr vnitra se v posledních měsících stále víc radikalizoval a otevřeně se spojil s proticovidovým hnutím v zemi, v jehož jádru hráli velkou roli příznivci extremistických organizací.

Dilema, s kým jít do vlády

Kickl si už v minulosti řekl o to, že chce mít ve straně větší váhu. Teď proto bude největším favoritem na Hoferovo nástupnictví a jeho zvolení je možné považovat za jisté. S tím se do čela strany vrátí politický styl, kterému jde o to, upozornit na sebe cílenými provokacemi a prostřednictvím znevažování konkurentů tlačit ostatní politické strany do kouta.

Čtěte také

Rakouští Svobodní nejspíše napadnou výsledky prezidentských voleb

Kickl, který působí v osobním kontaktu až skoro stydlivě, totiž v minulosti proslul jako autor rádoby vtipných rýmovaček na úkor muslimů, afrických kapsářů nebo cizinců. Protože psal dříve projevy rakouskému populistovi Jörgu Haiderovi, je jeden z nejslavnějších Kicklových bonmotů připisovaný Haiderovi, který před 21 lety označil tehdejšího francouzského prezidenta Jacquese Chiraca za „kapesního Napoleona“. Stalo se tak na vrcholu roztržky mezi rakouskou vládou a vládami ostatních členských států Evropské unie, které s Vídní přerušily dvoustranné kontakty právě kvůli vstupu Svobodných do vlády.

Změna v čele Svobodných je ovšem důležitou zprávou i pro současného lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze. Dva roky byl se Svobodnými v koalici, pak je ale kvůli aféře Ibiza vyhodil z vlády. Hlavně s Kicklem si dnes prakticky nemá co říct. I proto, že se mu Kickl svým způsobem pomstil, když dal s ostatními opozičními stranami narychlo dohromady parlamentní většinu, která následně Kurze odvolala z úřadu.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Mladý kancléř to bral za největší potupu ve své kariéře, protože žádnému z jeho 13 předchůdců parlament takto důvěru nevyjádřil. Teď sice vládnou lidovci se Zelenými. Nemohou si ale být jisti, jak dlouho ještě bude menší koaliční partner přivírat oči ke skandálům politiků blízkých Kurzovi. Už se proto spekuluje, že Kurz by se mohl pokusit vyprovokovat předčasné volby, aby strhl pozornost jiným směrem a možná využil poslední šance ještě jednou vyhrát. Jenomže dilema, s kým pak jít do vlády, se mu tím nevyřeší. Spíš naopak.

Autor je komentátor Lidových novin