V pondělí 7. června začíná v pražské síni Arthouse Hejtmánek předaukční výstava, jejíž ozdobou je i výjimečný obraz Léto význačného českého impresionisty Antonína Slavíčka (1870–1910). Obraz byl naposledy vystaven v roce 1961 a na veřejnosti se tak znovu objevuje po šedesáti letech. Jeho vyvolávací cena je 5,5 milionů korun. Aukce se bude konat 17. června a uskuteční se venku, v zahradě aukčního domu. Slavíčkovo Léto a další dražená díla si lze prohlédnout na předaukční výstavě až do 16. června, otevřena bude denně od 11 do 18 hodin v Goetheho ulici 17/2 v Praze-Bubenči.
„Slavíčkův obraz Léto z roku 1897 překvapuje v několika aspektech. Především tím, že jde o jeden z největších a nejvýznamnějších Slavíčkových obrazů na trhu, a dále tím, že toto mistrovské dílo bylo už sedmkrát úspěšně vystavováno po celé Evropě, což vždy podtrhuje kvalitu a prestiž obrazu,“ říká Tomáš Hejtmánek, majitel aukční síně. „Ne náhodou je Slavíček pokládán za nejslavnějšího českého impresionistu a Léto plné jasu a energie patří k dílům z jeho nejlepšího období,“ dodává Hejtmánek. „Zdravý a střídmý naturel, nejsilnější z českých krajinářů, jehož malířská armatura je tak prostá, a přece tak koncízní,“ chválil Slavíčka například Karel Čapek při příležitosti 26. výstavy Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze.
Slavíčkův obraz, zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu, pochází ze slavné sbírky architekta Jana Kotěry, od jehož narození uplyne letos 150 let. Dílo bylo naposledy k vidění na souborné Slavíčkově výstavě v Jízdárně Pražského hradu v roce 1961.
Aukce zahrnuje vedle obrazů už tradičně také nábytek, sochy, starožitnosti a design. Zajímavostí je pak i obraz syna Antonína Slavíčka Jana Slavíčka (1900–1970). Obraz se jmenuje Zátiší s rozkrojeným pomerančem (1936). Jan Slavíček po otcově předčasné smrti (v necelých čtyřiceti letech spáchal sebevraždu) navázal na jeho odkaz a stal se respektovaným umělcem. Bravurně provedené zátiší, jimiž byl Jan Slavíček proslulý, bude vyvoláváno za 90 000 korun.
V Arthouse Hejtmánek se budou dražit i dva zlacené figurální svícny, pocházející z majetku jedné z větví rodiny Rothschildů: dražit se začnou od 350 000 korun. „Hezká dekorace určená pro slavnostní stolování se k nám dostala ze západní Evropy,“ říká Hejtmánek.
Svého kupce si jistě získá také habánský talíř z roku 1619 dražený od 150 000 korun. „Jde o inkunábulní, vzácný kus habánské keramiky. Taková rarita se objevuje opravdu výjimečně,“ uvádí Tomáš Hejtmánek, který jel talíř osobně vyzvednout od jeho současného majitele na Moravě.
Staré umění pak zastupují například gotická Madona a Pieta (okolo roku 1500), vyvolávané za 250 a 220 tisíc korun, nebo Zvěstování (okolo roku 1600), neobvyklá malba na kameni z období manýrismu. Lákadlem aukce je také jedna z prací nejslavnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Pískovcová hlava (přibližně 1720), jež je patrně torzem rozměrnější plastiky, v aukci startuje na 70 000 korunách.
V kolekci soch jsou zastoupeni autoři jako Ladislav Zívr či Karel Dvořák, současné umění reprezentuje například Petr Nikl a Adriena Šimotová. Dražit se bude také nepřehlédnutelné velkoformátové dílo Implantáty výtvarnice Magdaleny Jetelové, které bude k mání od 380 000 korun.
Na své si u Hejtmánků jako vždy přijdou i zájemci o nábytek. Ten aukce nabízí z období renesance, baroka, empíru, biedermeieru či secese až po elegantní, stále moderní a žádané kusy proslulého designéra Jindřicha Halabaly, vyvolávané v cenách od desítek do stovek tisíc korun.
Z mnoha krásných kusů užitého umění, které v loňském i letošním roce zaznamenalo zvýšený zájem dražitelů, zmiňme alespoň stříbrný vídeňský čajový servis z druhé poloviny 19. století, jehož cena začne na 190 000 korunách.
Vstup na výstavu je zdarma.
Více infa: www.arthousehejtmanek.cz
Víte, že…?
+ Umělecká rodina Slavíčků zahrnuje hned tři generace? Založil ji impresionistický malíř Antonín Slavíček, po jehož předčasném odchodu pokračoval v malířském umění jeho syn Jan. Ten už jako malý chlapec měl v otcově ateliéru vlastní koutek a doprovázel tatínka i při jeho malbách v plenéru v okolí Kobylis a Ďáblic. Antonín Slavíček měl ještě dvě děti: syn Jiří se stal filmařem a dcera Eva porodila dalšího mimořádného malíře – Mikuláše Medka. Také jeho obrazy – Akce II (Vlna) a Akce I (Vajíčko) – prošly rukama Tomáše Hejtmánka, v jehož aukční síni pak Medek dosáhl svého aukčního rekordu a obraz Vajíčko se stal v roce 2019 nejdráže prodaným obrazem české poválečné moderny.
+ V devětatřiceti letech, po koupání ve studené vodě v Orlických horách, postihla A. Slavíčka mrtvice? Ochrnutí pravé poloviny těla a nemožnost malovat pravou rukou ho přivedly až k rozhodnutí spáchat sebevraždu a 1. února 1910 se zastřelil. Synovi Janovi, který se s tatínkem ten den ráno ještě rozloučil před ochodem do školy, bylo teprve deset let. Janova maminka se pak vdala za rodinného přítele Herberta Masaryka, syna budoucího prezidenta a rovněž talentovaného malíře.
+ Sbírka architekta Jana Kotěry, z níž obraz Léto Antonína Slavíčka pochází, je kolekcí mnoha vynikajících děl, z nichž se už mnoho stalo součástí sbírek významných státních galerií a institucí? „Podobně jako další slavné soukromé sbírky i tato odráží zájem, vkus a cit svého majitele,“ říká Tomáš Hejtmánek a zdůrazňuje, že se vztah k umění z generace na generaci může dědit i v případě sběratelů.
Arthouse Hejtmánek se jako jedna z mála aukčních síní v Čechách neorientuje jen na klasickou aukční nabídku umění, spočívající především v prodeji obrazů. Vždy tu nabízejí i cenné předměty z oblasti uměleckého řemesla a designu. Síň patří mezi nejvýznamnější aukční domy u nás a její renomé roste i v evropském a světovém kontextu. Celkem se zde už vydražila díla za více než 610 milionů korun.
V Arthouse Hejtmánek už padla řada aukčních rekordů: zatím nejdráže prodaným dílem tu byl v roce 2019 Medkův obraz Akce I (Vajíčko), který se tu vydražil za 57 milionů korun, a v roce 2017 pak velkoformátový obraz Praha (1936–1937) Oskara Kokoschky, vydražený za víc než 52 milionů korun (ceny jsou uvedeny včetně aukční provize).
Autorského maxima se u Hejtmánků dočkal i Karel Malich, Adolf Loos, Jiří Sopko, Magdalena Jetelová, Jiří Kolář, Bedřich Stefan, Ivan Konstantinovič Ajvazovskij, Boris Grigorijev, Johannes Spilberg, Otakar Švec, Max Oppenheimer, Bohumír Matal, František Urban, Jan Honsa, Ota Janeček, Jaroslav Hněvkovský, Vlaho Bukovac a mnoho dalších.
Foto: Mediatraining
