Být tu pro vnoučata a užívat si života. Jak se cítí pan Burian s mechanickou srdeční podporou

8 fotografií

Jsme na jednom z mnoha operačních sálů pražského IKEMu. Přednosta zdejší kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivan Netuka se se svým týmem chystá na zavádění mechanické srdeční podpory. „Mechanická podpora znamená voperování sofistikovaného čerpadla do těla pacienta, do jeho osrdečníku,“ vysvětluje.

Miniaturní mlýnské kolo

Při většině takových operací musí být pacient napojený na mimotělní oběh. „Všechny kanyly musí být velmi dobře připevněné, protože kdyby některá z nich vyklouzla při mimotělním oběhu, byla by to naprosto zásadní až tragická komplikace. Takže přesnost a spolehlivost je zásadní,“ popisuje během operace Ivan Netuka.

Čtěte také

Lékaři z IKEM poprvé transplantovali tlukoucí srdce. Běžné to ale nebude, dodává odborník

Mechanická srdeční podpora je malý kulatý přístroj vážící zhruba 200 gramů. Uvnitř si můžeme představit jakési miniaturní mlýnské kolo, které se točí až 5000krát za minutu, pohání krev a pacientům to neuvěřitelně pomáhá.

„Selhávání srdce vede k tomu, že mají krátký dech, jsou dušní, mají velmi sníženou fyzickou výkonnost a začínají jim selhávat i ostatní orgány jako ledviny, případně játra. Takže pro ně je to opravdu zase nadechnutí k novému životu a skutečně velká naděje. U většiny z nich je tím následným příslibem transplantace,“ říká lékař.

„Ani to necítím“

Zmíněné zdravotní problémy měl i osmašedesátiletý František Burian. Vyústily u něj v kompletní zástavu srdce. Lékaři ho zachránili a následně tady v IKEMu dostal mechanickou srdeční podporu.

„Normálně můžu chodit, všude na zahradě dělám takový drobný věci. Já to ani necítím. Třeba přijde vnouče, položí tam ucho a říká, že to slyší, protože on je to takový hukot,“ svěřuje svou zkušenost.

Mechanická srdeční podpora je malý kulatý přístroj vážící zhruba 200 gramů|foto:Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, Český rozhlas

S mechanickou srdeční podporou žije dva a půl roku a patří mezi část pacientů, kteří na transplantaci srdce nečekají. Vůbec mu nevadí, že u sebe musí neustále nosit malou černou brašničku. V té jsou baterie, které pomocí nenápadného kabelu zavedeného do těla přístroji dodávají energii.

„Díky dnešním technologiím tady můžu ještě být pro vnoučata a užít si života. A teď už si člověk ten život užívá, užívá, užívá a nezatěžuje se žádnými stresy. Prostě jsem rád a šťastný, že to mám a že tady můžu být,“ dodává pan Burian.

Čtěte také

Když srdce přestane fungovat: Jde o boj s časem, popisují lékaři z IKEMu

Vyhlídky do budoucnosti

V IKEMu lékaři od roku 2003 zavedli srdeční podporu víc než 400 krát. Zdejší experti se podílí i na vývoji nových typů přístrojů.

„Pokrok jde dopředu mílovými kroky, takže kolegové od nás z kliniky udělali v Izraeli jedno čerpadlo, které je zcela zažité i s bateriemi, se vším, je zcela zašité v pacientovi. A jsem přesvědčený o tom, že jednou se bude zavádět podobně jako kardiostimulátory. Může nahradit transplantace srdce z určitého, a teď nechci říct jak velkého, procenta,“ dodává přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

V příštím díle seriálu uslyšíte o náročných transplantacích jater u malých dětí. Právě pražský Institutu klinické a experimentální medicíny je jediným místem v Česku a na Slovensku, kde lékaři takové operace dělají.