19.3.2024 | Svátek má Josef


GLOSA: Právo psát blbosti

10.6.2021

K pokroku nevedou zákazy, ale názorové střety

Každý zná nápisy typu „Nejhorší je setkání s blbcem“. O riziku blbosti se obecně ví, horší je to s obranou vůči ní. V éře IT a politické korektnosti se to řeší tak, že blbost se prohlásí za projev dezinformace či nenávisti a pak se zablokuje účet na sociální síti. Někdy trvale a bez odvolání. Tak jako v případě Twitteru a americké spisovatelky, feministky, poradkyně Billa Clintona i Ala Gorea a odpůrkyně očkování Naomi Wolfové.

O Wolfové nelze jen tak říci, že je blbá. Lze o ní říkat, že hlásá různé blbosti i věci stojící za uvažování. Když napsala, že očkovací pasy vytvářejí situaci typu, jaké vedly ke genocidám, mnohé to rozčílí. Ale nepopřou, že dělení lidí na kategorie A a B čímsi smrdí. Když napsala o vakcínách, že jsou softwarovou platformou, na niž lze nahrávat data, byla to ryzí blbost. Ale i tady je namístě otázka. Nestojí lidské právo na blbost za obhajobu?

Před rokem vyšla na této straně glosa Právo na blbost. Reagovala na prohlášení Marka Zuckerberga, že Facebook bude označovat nepřesné a zavádějící příspěvky. Tedy že blbost opatřená nálepkami „nepřesný“, „zavádějící“, „konspirační“, „dezinformační“ či „nenávistný“ bude narážet na bariéry, ba až zablokování účtu. Což mnohdy může působit jako bohulibý počin. Ale jaký arbitr, morální či vědecký maják rozezná blbost nebezpečnou a neškodnou, ba i takovou, jež může rozvíjet nekonformní uvažování a mířit k úspěchu?

Před rokem byla řazena mezi konspirační hypotéza, že virus SARS-CoV-2 vznikl v čínské laboratoři, ne v přírodě. Dnes patří k mainstreamu a pilně se zkoumá. Proč to trvalo tak dlouho? Biochemik Jan Pačes k tomu v Respektu říká, že většina vědců nechce být s tímto prostředím spojována. Ano, pokud se společnost pustí do plošného tažení proti právu na blbost, proti nekonformitě a nepohodlným názorům, sama si pod sebou podřezává větev soupeření názorů, postojů a hypotéz, tedy cestu ke skutečnému pokroku.

LN, 8.6.2021