Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Zatmění Slunce vyrazila na Petřín pozorovat zhruba stovka lidí, součástí byla i komentovaná prohlídka

Česko

  11:20aktualizováno  15:40
Praha - Zhruba stovka návštěvníků dorazila na Štefánikovu hvězdárnu v Praze na Petříně pozorovat částečné zatmění Slunce. Počasí sledování jevu přálo. Komentovaná pozorování byla v hlavní i západní kopuli petřínské hvězdárny, dalekohled stál také před budovou. Desítky lidí také sledovaly úkaz z ďáblické hvězdárny, zhruba 150 lidí navštívilo hvězdárnu ve středočeském Ondřejově.

Čtvrteční částečné zatmění Slunce bylo nejvýše položené do roku 2179 a prvním ze série sedmi částečných zatmění pozorovatelných z Česka do roku 2030.

Úkaz v Praze začal v 11:42. V té době byla v hlavní kopuli desítka návštěvníků, demonstrátoři a několik novinářů. Maximum úkazu nad hlavním městem nastalo ve 12:38, kdy Měsíc překryl 17 procent slunečního disku. S největším, devatenáctiprocentním zákrytem v tuzemsku, se počítalo na severovýchodě Čech. Na různých místech Česka se také nástup jednotlivých fází lišil o několik minut. V Praze jev skončil ve 13:35.

Zhruba stovka návštěvníků dorazila na Štefánikovu hvězdárnu v Praze na Petříně...
Částečné zatmění Slunce lze pozorovat také z Londýna.

Zakryta pětina Slunce

Návštěvníci Štefánikovy hvězdárny pozorovali jev pomocí dalekohledu opatřeného bezpečnostními filtry či přes speciální brýle. V kopuli byla i projekce mapující, jak se Měsíc do Slunce „zakusuje“.

Demonstrátoři seznámili návštěvníky s řadou zajímavosti o Slunci i dnešním úkazu. Také upozornili, že dalekohled v hlavní kopuli byl vyroben mezi lety 1905 až 1907 a původně sloužil k pozorování Měsíce. Do Štefánikovy hvězdárny byl od vdovy vídeňského astronoma Rudolfa Königa zakoupen v roce 1930. Vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký podotkl, že by měl letitý přístroj odjet příští rok na restaurování do Německa.

„Probíhalo to nádherně a dorazilo 54 lidí,“ řekl Rudolf Mentzl k pozorování z hvězdárny v Ďáblicích. Podmínky byly dobré i v Ondřejově, kde je pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podle tiskového tajemníka ústavu Pavla Suchana tam částečné zatmění pozorovalo zhruba 150 lidí, z nichž většinu tvořily školní třídy.

Ochrana očí je nutností

I v tom nejlepším případě se za Měsíc skryla jen necelá pětina Slunce. Hodiny v tu chvíli ukazovaly 12:39 SELČ, zatmění dospělo do své maximální fáze a úkaz se přehoupl do druhé poloviny. Ta se nesla ve znamení ústupu Měsíce ze Slunce, přičemž ve 13:36 SELČ zatmění skončilo.

Chcete-li zatmění sledovat, myslete na to, že je vždy potřeba použít pomůcky, které bezpečně ztlumí intenzivní sluneční svit. Jinak riskujete poškození zraku! 

Pro pohled očima jsou tím nejlepším řešením papírové „brýle pro pozorování Slunce“, které lze za pár desítek korun zakoupit v hvězdárnách nebo na internetu. Méně elegantní, leč stejně účinné a v podobné cenové relaci, jsou stínicí skla číslo 13 a 14 do svářečských kukel.

Část Asie a Afriky zahlédla prstencové zatmění Slunce. V letošním roce bude pozorovatelné ještě jednou

Máte-li k dispozici dalekohled, buďte ještě obezřetnější! Na Slunce jím můžete pohlédnout pouze v případě, že před objektiv (či objektivy) dalekohledu upevníte k tomu určený certifikovaný sluneční filtr. Zpravidla má podobu tenké pokovené fólie, kterou zakoupíte za cca 600 Kč ve formátu A4. Z fólie poté můžete vystřihnout filtr odpovídajícího průměru. Vždy ale musí s přesahem zakrývat celou plochu objektivu!

Alternativou je tzv. metoda projekce, kdy si obraz Slunce přes dalekohled promítnete na bílé stínítko za okulárem. Počítejte s tím, že se vzdáleností stínítka bude potřeba poněkud laborovat, a nezapomeňte dalekohled zaostřit. Metoda úplně nesvědčí plastovým a skleněným částem dalekohledu, které se pod vlivem procházejícího slunečního světla silně zahřívají…

Další zatmění v příštím roce

Obě zatmění jsou pozorovatelná jen v úzkém pásu na Zemi, kudy se rychle pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo pás je zatmění možné spatřit jako částečné.Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Pás prstencového zatmění se tentokrát táhl od Kanady přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře, zahrnul i severní pól. Částečné zatmění spatřili lidé z velké části Evropy, Severní Ameriky, severozápadní části Atlantiku a severní poloviny Asie.

Další částečné zatmění Slunce viditelné z Česka bude 25. října 2022. Další nastanou v letech 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.

Autor: