Vakcínami AstraZeneca a J&J by se podle ministerstva neměli očkovat lidé pod 60 let |
Zejména praktičtí lékaři, do jejichž ordinací vakcíny těchto výrobců většinou směřují, čelí dotazům, zda jsou očkovací látky bezpečné. Mnohdy musejí své pacienty k podání druhé dávky přemlouvat – argumentují, že očkovací schéma se musí dokončit.
Důvodem věkového omezení u těchto takzvaně vektorových vakcín je velmi vzácný nežádoucí účinek zaznamenaný u obou látek, takzvaný syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS), kdy vznikají krevní sraženiny především v mozku. Dle údajů Evropské lékové agentury (EMA) se
takové komplikace objevují v jednom případě ze 100 tisíc očkovaných, a většinou u lidí v mladším věku a častěji u žen. Dle České vakcinologické společnosti však pohlaví pravděpodobně nehraje žádnou roli. V Česku bylo zatím aplikováno v úhrnu více než 650 tisíc dávek od AstraZeneky a Johnson & Johnson a doposud nebyl hlášen jediný případ TSS.
Praktický lékař Petr Veselý, jenž provozuje svou ordinaci v Brně, míní, že doporučení notně zkomplikuje proces vakcinace u praktiků. „V podstatě nám tím zavřeli dveře k mladším lidem. Normálně bychom těmito vakcínami očkovali zejména je, protože ti starší z naprosté většiny už proočkováni jsou,“ pospal Veselý. Registrace k očkování se otevíraly postupně podle věku, lidé starší šestnácti let se mohou hlásit od minulého pátku.
V Česku se očkuje vakcínami od čtyř výrobců. Nejpoužívanější je ta od Pfizer/BioNTech, jež dominantně používají velká očkovací centra, na což slyší zejména mladší lidé. AstraZeneca a Johnson&Johnson míří především k praktikům, i kvůli tomu, že se dají snadno skladovat v lednicích. „Termíny pro první dávky AstraZenekou ale už ani neotvíráme. Bydlí-li mladý člověk ve městě, kde zpravidla jsou velká očkovací centra, raději se objedná tam,“ řekl Veselý.
  |
„Trend je víc než patrný. O AstraZeneku nemají mladší lidé už vůbec zájem,“ potvrdil praktický lékař Pavel Šebor z Prahy. Aktuálně přeočkovává pouze druhou dávkou od britsko-švédského výrobce. K první ze dvou injekcí natažených z ampule od AstraZeneky se teď nikdo z jeho pacientů nehlásí, a to ani ti starší. A objednávky na jednodávkové vakcíny od společnosti Johnson&Johnson pražský lékař zrušil úplně. „Nemáme je komu aplikovat. Minimální závoz do jedné ordinace je padesát dávek a tolik zájemců ani nemám,“ popsal Šebor. Podobnou zkušenost má i jeho kolega z Brna.
Protože jde ze strany resortu zdravotnictví skutečně jen o doporučení, nikoli nařízení, záleží na samotném pacientovi, pro kterou z portfolia očkovacích látek se rozhodne. „Pokud se objeví mladší zájemce, tak ´Astru´ klidně dostane. Avšak vzhledem ke značnému množství Pfizeru v Česku to nedává úplně smysl. Vakcín od AstraZeneky a Johnson & Johnson je málo,“ uvedl praktik Veselý s tím, že na dodávku od Johnson & Johnson čeká už déle než měsíc.
Praktický lékař je povinen svého pacienta o stanovisku vakcinologů informovat. „Před samotným vpichem je pacient poučen. Vždy nám dává informovaný souhlas s aplikací vakcíny, to znamená, že se o všem dozví a může se dle toho rozhodnout,“ popsal praxi v ordinacích Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Zároveň doplnil, že on osobně z vektorových vakcín obavy nemá.
Lidé pod 60 let by neměli dostávat vakcíny J&J a AstraZeneca, navrhli čeští vakcinologové |
Doporučení, jež ministerstvo vydalo, přišlo jako reakce na případy krevních sraženin, které se u lidí vyskytly po podání tzv. vektorových vakcín, což jsou ty od AstraZeneky a Johnson & Johnson. Většina případů byla hlášena u očkovaných pod 60 let. „Platí však, že kdyby teď u nás vrcholila epidemie a jiné vakcíny bychom neměli, přínos očkování je dozajista vyšší než riziko sraženin bez ohledu na věk. V současnosti jsme ale – díkybohu – v situaci, že máme dostatek jiných očkovacích látek a klesá pravděpodobnost, že se člověk nakazí. Proto si můžeme dovolit ono věkové omezení,“ řekla místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.
Čerstvé rozhodnutí ministerstva podporuje Meziodborová skupina pro epidemické situace (MeSES). „Pro mladší lidi je nižší riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a naopak vyšší riziko, i když stále nepatrné, rozvoje TTS po vektorových vakcínách,“ uvedla viroložka Ruth Tachezy z MeSES. Zároveň zdůraznila, že takové doporučení lze vydávat ale jen v případě, že klesá virová nálož v populaci.
Dle Šonky však pokyn vakcinologů, který ve středu posvětilo ministerstvo, nedává smysl. „Protože vakcíny od AstraZeneky chodí do konce června jen pro lidi, kteří už byli naočkováni první dávkou,“ vysvětlil šéf sdružení praktiků. Ostatně i zástupci vakcinologické společnosti ve svém stanovisku uvedli, že u rozočkovaných je vhodnější dokončit schéma vakcinace tou samou látkou, již obsahovala první injekce. Platí to také pro lidi mladší šedesáti let. „Riziko pravděpodobnosti vzniku sraženin je totiž vyšší při první dávce vakcíny,“ vysvětlila Cabrnochová.
Zatím se nepodařilo zjistit, proč potíže se srážlivostí krve trápí častěji mladší jedince. Doposud také nevíme nic o faktorech, které by nežádoucí rozvoj TSS „živily“. Obecně platí, že riziko vzniku krevních sraženin stoupá při užívání hormonální antikoncepce a kouření. Nadto lékaři varují před „domácími“ experimenty s léky na ředění krve, jako je kupříkladu Warfarin, důrazně je nedoporučují provádět před aplikací anticovidové vakcíny. „Vezmete-li si třeba půlku prášku, tak i vzhledem k času účinku to není vhodné,“ poznamenal šéf sdružení praktiků Šonka.
