Další olympijská medaile tady pro Česko leží na zemi, lépe řečeno v kyblíku. Tak se na divoké vodě slangově říká plastové lodi, v níž kajakáři závodí v nové disciplíně extrémní slalom. Za tři roky v Paříži v ní bude poprvé známý olympijský šampion a novinka bude i atrakcí víkendového Světového poháru v Troji.
Jestli vás fascinují kontaktní závody ve stylu lyžařského skikrosu, či snowboardcrossu na prkně, podobnou kratochvíli vám nabízí i divoké peřeje. Vodní slalom se ve snaze o diváckou pozornost posunul k adrenalinovému, kontaktnímu závodu.
Extrémní slalom nabízí dobrodružný start z vysoké rampy, v kvalifikaci se rozřadí 32 nejlepších lodí v klasickém souboji s časem, v rozjížďkách ale nastupují boje čtyř lodí najednou v upravené trati, kde závodníky čeká maximálně šest povodných branek, dva páry protivodných a úsek s eskymáckým obratem.
„Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Do každé jízdy jsem nastupovala vystresovaná a bála jsem se, co přijde,“ líčila kajakářka Kateřina Minařík Kudějová poté, co před měsícem při premiéře disciplíny na evropském šampionátu získala zlato v italské Ivrei. Nový závod tam přinesl jeden ze tří mistrovských titulů i Vítu Přindišovi.
Z pohledů vládců kruhů je tahle disciplína v duchu moderní doby, která na olympiádu přináší mezi mládeží populární sporty jako surfing, skateboarding či basketbal tři na tři. Závodníci jedou na creekových, čili stabilních a bezpečných, kajacích z plastu. Ve vodáckém slangu se jim říká různě. Plasťáky. Banány. Nebo také kyblíky.
„Hobby jezdci na tom jezdí na jaře na řekách. Je to normální, běžná, sériově vyráběná loď, která něco vydrží a nerozbije se,“ vysvětluje Stanislav Ježek, manažer svazu kanoistiky.
Přestože samotné kolize jsou kvůli atraktivitě pro diváky jedním ze smyslů nové disciplíny, závodníci musí dodržovat bezpečnostní pravidla. Nesmí do sebe strkat rukama, ani pádlem, nesmí do jiné lodi schválně najíždět. Také používají vestu a přilbu.
„Kontakty pádly jsou sice zakázány, ale samozřejmě se to děje. Já se ale s nikým mečovat rozhodně nebudu,“ usmívá se Vít Přindiš.
|
pátek: kvalifikace sobota: semifinále a finále K1 ženy a K1 muži, kvalifikace extrémního slalomu (PP ČT sport, 11.45) neděle: semifinále a finále C1 ženy a C1 muži, finále extrémního slalomu (PP ČT sport, 11.15) |
Olympijská budoucnost má pro borce sílu, při Světovém poháru v Troji je do kvalifikační jízdy na čas přihlášeno 75 lodí. Dvaatřicet z nich postoupí do rozjížděk, platí ale pravidlo, že postup má jistý jen jedna loď na stát. Teprve, pokud se počet států zaplní, může postoupit případná další loď.
„Mně to přijde jako nesmysl,“ zlobí se kajakář Jiří Prskavec.
V letošní olympijské sezoně je extrémní slalom ještě zajímavou věcí na zkoušku. V roce 2024 na Hrách v Paříži už ale půjde o medaile. A nová disciplína ovlivní i nominační diskuze. Platí totiž, že klasický závod i kontaktní verzi může jet jen jeden závodník. Federace tak budou muset zvažovat, jestli upřednostnit hvězdu tradičního závodu, nebo poslat na olympiádu třeba výkonnostně horšího kajakáře s šancí uspět v obou disciplínách.
Další pohled nabízí Joe Clarke, olympijský šampion z Ria, který se nedostal do britské nominace do Tokia. A v Paříži by si rád spravil náladu hned dvěma zlatými medailemi.
„Většina ikonických olympioniků závodí ve víc disciplínách. A pokoušet se o double v plavání či atletice není zas tak rozdílné,“ míní Clarke. „Areály pro vodní slalom také stojí hodně peněz a další medailový závod je činí trošku smysluplnějším.“
