Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?Anketa
Jednalo se o operativní spis, který byl veden na „prorůstání organizovaného zločinu do státní správy“. Byla provedena analýza důležitých informací z jiných předcházejících spisů a kauz, kde se jednalo jak o hospodářskou, korupční, tak o násilnou trestnou činnost.
Byly stanoveny postupy a směr rozpracování.
Velkou část tehdy nových či aktuálních poznatků tvořily právě i informace od policejních informátorů, zejména od J. Šlo samozřejmě rovněž o poznatky získávané operativními prostředky, jako byly odposlechy nebo sledování. Byla navázána součinnost s jinými policejními útvary a složkami, například s pražskou mordpartou nebo s tajnými službami.
J. byl nasazen přímo na nejdůležitější osobu, tedy na Františka Mrázka. Rozpracování probíhalo v období od roku 1998 do roku 2002. Informace z uvedeného spisu jsou mimochodem noční můrou pro řadu zajímavých, zločineckých osob, a to jak z podsvětí, podnikání nebo z politiky.
To platilo kdysi a platí to i dnes.
J. získával informace přímo od Mrázka a z jeho nejbližšího okolí. Problém však byl v tom, že také Mrázek, díky svým kontaktům v politice, justici, policii a tajných službách, měl dílčí poznatky o policistech, kteří na KRAKATICI pracovali. Byl to tehdy abnormálně tvrdý boj.
J. přinesl poznatky k pokusu vraždy Lhotského (Ivan Lhotský byl sponzorem sociální demokracie, pozn. red.), napojeného na ČSSD, k osobě Miroslava Šloufa a dalších významných, vysoce postavených politiků ČSSD, stejně tak k politikům z ODS. Říkejme jim třeba Íčko, Téčko, Prófa, Mlha, Buldozér, Ofina, Dědek a Bába, Umaštěnec…
V odposleších byly zachyceny různé velice pozoruhodné, ale i choulostivé a pro operativce nebezpečné poznatky. Policisté od J. například věděli, kdy se Mrázek scházel nedaleko Poslanecké sněmovny v Nerudově ulici, v restauraci U tří housliček. Šlo samozřejmě o setkání s politiky.
Vlastní schůzky však probíhaly v uzavřeném salónku, kam se policistům tehdy ještě nepodařilo umístit techniku. A tak byly monitorovány jen příchody těchto politiků. A jak tehdy na odposleších Mrázek rád říkal: „Já zavolám a oni převrátí židli a letí sem…“ Problém té doby však byl, že policisté neměli povolení odposlouchávat přímo politiky, a tak se to řešilo odposlechy osob v jejich okolí.
Podporujete boj Svjatlany Cichanouské proti Lukašenkovi?Anketa
A pak došlo k tomu, že řídící policista byl na dovolené mimo území České republiky.
Dne 3. 7. 2001 ráno mu J. volal a hlásil: „Mám pro tebe od Mrázka ty informace, které sestřelí vládu a řadu dalších zkorumpovaných politiků“! T. se vyděsil a vynadal J., proč to říká do telefonu. Doslova mu řekl: „Proč to říkáš do telefonu, někde to okamžitě zakopej, polož na to granát a ihned se schovej, ať NIKDO neví, kde jsi a počkej, až se vrátím!“
Nestihli to…
Toho večera, když se J. vracel od Mrázka domů, na něho čekali nájemní vrazi. Před domem a před zraky manželky ho zavraždili.
Z jeho vozu rovněž odnesli velký kožený kufr a přes okolní zahrady utekli. J. však ještě stihnul použít svou zbraň a jednoho postřelil. Krev byla nalezena a zajištěna. Vražda není do dnešního dne objasněna, získaná DNA se totiž k nikomu nehodí.
J. ovšem přivedl kriminalisty k řadě dalších zajímavých osob, které následně sehrály významné role v dalších kauzách. Zmiňme zde zatím tři: Šebesta – svědek proti Mrázkovi a Krejčířovi: zavražděn na Orlíku. Konečný: policejní informátor s neuvěřitelným přínosem pro rozkrytí trestné činnosti Krejčíře, díky němuž se podařilo zachránit státní firmu ČEPRO a zhruba devět miliard korun českému státu. Zmizel a je prohlášen za mrtvého. A k vlastní osobě Radovana Krejčíře, toho času ve vězení v Jihoafrické republice.
Vzhledem k těmto událostem, ale taky k mnoha dalším pak kriminalisté přeskupili síly.
Daleko víc se utajili, vytvořili speciální pracovní skupinu s názvem KRUH a založili nový kriminální spis jménem KMOTR. Pokračovali v dalším boji s organizovaným zločinem, kde na začátku stáli Mrázek a Krejčíř, tehdy ještě na stejné straně….
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
