VÝVOJ A DĚLENÍ PLEMEN KONÍ

Co se týče domestikace koně, není úplně jisté, kdy přesně k ní došlo. První malby koně se objevily v období paleolitu, před asi 30 000 lety, ale  předpokládá se, že koně byli v tomto období loveni pro maso a kožešinu. 

Nejranější důkaz o použití koně k přepravě pochází z období 2000 let př.n.l. Ale s největší pravděpodobností k ochočení a domestikaci tohoto zvířete docházelo ještě dříve, někdy kolem roku 4500 př.n.l. na území euroasijských stepí, Ukrajiny, jihozápadního Ruska a Kazachstánu. V těchto oblastech byli koně využíváni jako jezdecká a tažná zvířata, stali se zásadní v oblasti vojenství, lovu a byli také zdrojem zábavy. Koňské žíně byly využívány pro výrobu matrací, kartáčů, hudebních nástrojů a jiných předmětů.

V dnešní době se kůň využívá spíše pro zábavu, dostihy a rekreační jízdy, v menší míře stále pro práci, jako je například stahování dřeva z lesů. Ve východní a jihovýchodní Evropě se koně na venkově používají pro práci stále. 

Kůň má i velký význam v oblasti zdravotnictví, zejména v hiporehabilitaci, léčebném a pedagogickém využití v oborech hipoterapie nebo parajezdectví. V dnešní době se největšího využití koním dostává ve sportu. 

Evoluce

Vývoj koně začal asi před i 60 miliony let na území Severní Ameriky, odkud se rozšířil dále do Asie. Bylo to poměrně migrační zvíře, takže se mu z prstů vyvinula kopyta, která byla odolnější než prsty. 

Vznik rodu Equus řadíme do období před 3.4-3.9 milionu let. Dobu ledovou přežili dva předkové koně – kůň Převalského, který díky péči zoologických zahrad přežívá dodnes a bývá nově označován spíše za sesterský taxon, a tarpan, který byl lidmi vyhuben.

Fotografie: Rebekka D, Pixabay , Islandští koně

Dělení

Koně lze dělit podle tří kritérií- stupně prošlechtění, podle původu a podle temperamentu. 

Podle stupně prošlechtění je dělíme na primitivní a kulturní plemena. Primitivní plemena si zachovávají původní způsob života, dospívají později, ale obecně se dožívají více let. Bývají také menší. Oproti tomu kulturní plemena jsou dlouhodobě šlechtěna za účelem chovného cíle. 

Podle původu se koně dají rozdělit do čtyř skupin:

U skupiny mongolských koní je jejich předkem kůň převalského. Většinou se jedná o menší, primitivní koně, kteří byli velmi odolní, co se týče nepříznivého počasí.

Předkem skupiny orientálních (východních) koní je tarpan.Tato skupina je poměrně obsáhlá, s plemeny koní rozličných tvarů a velikostí. Kvůli tomu se dělí ještě do několika podskupin – podskupina íránských koní, koní tarpani, koní arabského typu a koní anglického typu

Skupina koní západních má svého předka, tzv. koně západního typu, který je již vyhynulý. Koně této skupiny jsou silnější, mohutnější a stále využívání na práci. 

Skupina koní severských se skládá primárně z malých plemen koní a pony. 


Fotografie: Susanne Stöckli, Pixabay , Islandští koně, zima

Podle temperamentu koně dělíme na chladnokrevné a teplokrevné. 

Chladnokrevní koně pocházejí z koně západního typu. Jsou mohutní, klidní a mívají dobrý charakter. Jsou nejčastěji využívání jako tažná zvířata. 

Teplokrevní koně mají stavbu těla mnohem jemnější, jsou živější, využívaní pro práci pod sedlem, jako všestraně užitkoví nebo pro sport. Teplokrevné koně dělíme na plnokrevníky a polokrevnky. Plnokrevní koně jsou velmi ušlechtilí a zachovali si svůj původní ráz a jsou bez příměsi cizí krve. Mohou mít takový stupeň prošlechtění, že jejich vlastnosti už nelze dále zlepšovat. Polokrevní koně jsou kříženci plnokrevních koní s teplokrevnými.


Fotografie: Ainslie Gilles-Patel, Pixabay, Arab

Ochrana českých plemen koní

Od roku 2003 má Česká republika tzv. Genové zdroje. A v těchto zdrojích jsou uložena 4 plemena koní. Jsou to  starokladrubský kůň, huculský kůň, slezský norik a českomoravský belgický kůň. Do tohoto národního programu ochrany se jako genetický zdroj zařazují čistokrevní jedinci, kteří mají oboustranně známý a doložitelný původ, jsou trvale ozančeni předepsaným způsobem a jsou zapsáni v plemenné knize (plemenářské evidenci) příslušného plemene. Tato plemena musí být původem česká nebo jsou dlouhodobě adaptována na naše území.

 

Eliška Coufalová

Nadace na ochranu zvířat

Sdílet na sociálních sítích:

Komentáře jsou vypnuty.