Je to on, nástupce ikonického Hyundai ix20. Nesmějte se, opravdu se dá říct, že v Nošovicích od roku 2010 vyráběné MPV je ikona: garáží penzistů, mamataxi, druhé auto do rodiny. To auto splňovalo všechno, co od něj uživatelé čekali. Snad nejezdilo fantasticky, ale tady se hodnotí jiné disciplíny. Funguje, je spolehlivé, robustní.
A to má platit i o bayonu, má moderní techniku a přidává zajímavou cenu; startuje na 349 900 korunách. To je to auto, které dealeři Hyundaie dva roky vyhlíželi, ix20 šla do posledních chvil na dračku, kdyby ho vyráběli dodnes, bylo stále mezi nejprodávanějšími modely značky.
A novinka, která už bude vyráběna v Turecku, má iX20 nahradit. Namísto vysokého MPV přijíždí přikrčené SUV, ale spíš je to o něco přizvedlý hatchback. Přidává zajímavý design, oproti ix20 ubral na praktičnosti interiéru, protože nemá posuvná a plohovatelná zadní sedadla, ale klasickou lavici s děleným opěradlem.
Korejská značka už jednoho zástupce mezi malými SUV má, model Kona. Bayon je nepatrně menší s jednodušší technikou a výraznějším zaměřením na městské prostředí, to konu můžete mít i jako čtyřkolku. Délkou
4 180 mm bayon jen o 25 mm zaostává za konou, nepatrně kratší je i rozvor. Hlavním rozdílem je nižší stavba karoserie a o palec menší velikost kol. S výškou 1,49 metru je střecha bayonu o pět centimetrů blíž silnici než u Kony a už o mnoho nepřesahuje klasické hatchbacky. Přesto se Hyundai chlubí velkorysým objemem kufru 411 litrů, jen by nemusel mít tak vysokou nákladovou hranu.
Bayon je brácha hatchbacku i20, který Hyundai představil loni. Technika je tedy víceméně stejná, sedí se jen o čtyři centimetry výš, ne tak vysoko jako ve většině crossoverů. Na zadních místech je na poměry malých aut místa překvapivě hodně.
Má hodně výrazný, ne prvoplánovitě líbivý design. Hlavně přední část bude publikum hodně polarizovat. Plochy boků ozvláštňují výrazné prolisy. Dominantou zádi jsou závorky koncových světel, v základu žárovkové, ve vyšších výbavách LEDkové.
Propojuje je červená lišta, nesvítí, jsou v ní odrazky. Nejnovější hyundaie jsou absolutně nepřehlédnutelné zvenčí, zevnitř je design spíš konzervativněji. U bayonu to perfektně souzní s očekávanou cílovou skupinou zákazníků. Té spíš než ohromující úhlopříčka displeje s videohrou udělá radost hlídač mrtvého úhlu nebo vyhřívaný volant a klasická mechanická ruční brzda.
Bezpečnostní a multimediální výbavu ovšem umí mít na výši doby: třeba chytrý tempomat spolupracující s navigací, která pracuje na cloudu, propojení s chytrými mobily, dálkový přístup k různým funkcím, zajímavostí je možnost párování osobního kalendáře do infotainmentu.
Přední sedačky jsou hezky velké, mají hodně měkké bočnice. Ovládání je klasika moderních hyundaiů. Nazvat by se dala funkčnost bez výstřelků, to okoukali před lety Korejci u německých značek na jedničku. Všechno je po ruce, tlačítek zbylo na přístrojovce chvályhodně dost a jsou hezky velká, abyste je nahmatali poslepu. Infotainment funguje velmi dobře. Jediná věc pro zlost je do menu palubního počítače hluboko zanořené vypínání hlídače jízdy v jízdním pruhu, který se s vámi jinak přetahuje o volant.
Korejská automobilka pevně usazená v Evropě na to jde chytře, poslední sezony staví výrazná auta zacílená přesně tak, jak to masové publikum v Evropě chce. Možná jsou nové hyundaie chvílemi trochu bláznivě tvarované zvenku, uvnitř to jsou však pocitově bytelná auta, která se cíleně vyhýbají výstřelkům.
Evropská konkurence v honu za modernou a gramy CO2 chvílemi dost „ujíždí“ od mainstreamových chutí. Plánovači v centrálách fantazírují o plné elektrifikaci, autonomním řízení a ovládání okoukaném ze sci-fi komixů; jenže obyčejný zákazník chce obyčejné auto, které ho nebude děsit nebo štvát. A rád by i něco bez turba.
Atmosferický základ
Vrchol nabídky bayonu samozřejmě tvoří přeplňovaný tříválec 1,0 T-GDi o výkonu 88 kW, stejně jako v i20. Na výběr bude mezi konvenčním a mild-hybridním provedením a manuální, nebo dvouspojkovou převodovkou. Zájemce o diesel, přeplňovaný čtyřválec, plnohodnotný hybrid a elektromobil u Hyundaie uspokojí model Kona. Bayon naopak nabídne méně náročným jako základ motor 1,2 l o výkonu 62 kW. U mnoha zákazníků, kteří po zvýšeném malém autě koukají, bude brát body navíc právě za tento atmosferický čtyřválec.
My při první seznamovačce projeli tříválcové nehybridizované stokoňové litrové turbo. To bayonu dobře pasuje, při poskakování po roce už zase ucpanou Prahou a svižné jízdě po okreskách a dálnici, si úplně syrové auto řeklo o sedm a půl litru benzinu, když jsme se jen trochu snažili, bylo to o litr méně.
Motor má jadrný hlas a trochu mdlejší spodní pásmo otáček, když se roztočí, frčí bayon bez zadýchání, nad pět tisíc otáček už říz uvadá. To znamená, že zvlášť ve městě budete řadit možná o něco víc, než jsme u moderních turbotříválců zvyklí; problém to není, převodovka má jasně vymezené dráhy, řadí se bez zaškobrtnutí.
A jak auto, které si jméno vypůjčilo od baskické metropole Bayonne, což má podtrhnout zacílení na evropskou klientelu, jezdí? Je perfektně stabilní a suverénně zatáčí. V řízení moc citu nemáte, ale je přesné a pevné. Podvozek je tak akorát na českou okresku. Dobře tlumí nerovnosti, na těch hlubších se už ozve rána, ale stále ještě elasticky tlumí, bez natřásání a lomozu. Zajímavostí je to, že největší 17palcové pneumatiky (205/55) nemají nižší profil, jako bývá obvyklé. Takže menší šestnáctky (195/55) mají menší obvod a také nižší světlou výšku podvozku. Základní patnáctky mají rozměr 185/65.
Hyundai v Česku si dobře uvědomil potenciál bayonu a jeho místo na trhu. A tak od začátku nabídne sadu chalupářských a cestovatelských praktických doplňků za polovic, bude tam tažné zařízení, střešní příčníky, střešní box, nebo omyvatelná vana do kufru.
